Kód CZ 6536 Kladno
Připojené:
Rozdělov,
Kročehlavy,
Dubí, Vrapice,
Švermov (k. ú. Hnidousy a Motyčín), Ostrovec Kostel Nanebevzetí
P.Marie Zdroj 2) Zdroj C) Neorománský
1898-1900, J.Lábler. Výrazný nárůst počtu obyvatel Kladna
v 19. století si vynutil výstavbu nového, kapacitně dostačujícího kostela.
Ten byl postaven podle projektu Ludvíka Láblera v letech 1897–1899 na místě
původní gotické jednolodní stavby, která stála již v roce 1352, byla ve větší
míře opravována v 16. století a v letech 1675, 1690, 1695, 1739–1740, 1771 a
1842 a v roce 1897 byla zbořena, aby uvolnila místo novému kostelu; hřbitov
kolem kostela byl zrušen v roce 1814. Trojlodní bazilika s věží s hlavním
vstupem a věží na jižní straně a kněžištěm na severní straně byla vysvěcena
7. června 1900. Zdejší farnost byla 13. června 1900 povýšena na děkanství a v
roce 1937 na arciděkanství. Přestože je od roku 1958 kostel zapsán v seznamu
kulturních památek, v 70. a 80. letech 20. století se jeho stav natolik
zhoršil, že došlo ke zřícení stropu. Po rekonstrukci, která proběhla ve druhé
polovině 90. let 20. století, byl kostel 3. června 2000 znovu vysvěcen
kardinálem Vlkem.náměstí Starosty Pavla, parc. 5000 [Zvonice] Zdroj 2) … Kaple sv.Floriána Zdroj 2) 1750
K.I.Diezenhofer T. G. Masaryka, Floriánské náměstí, [Kaplička sv.Floriána
a sv.Alžběty] Zdroj 2) … Kaple sv.Vavřince Zdroj 2) Zdroj C) V západním
křídle zámku, oválná, v přízemí náhrobní kameny ze 16. století ze staršího
kostela. Děkanství Zdroj 2) 1804-6,
prostá patrová budova s mansardovou střechou
hospodářská budova, brána. náměstí Starosty Pavla 2 Kaple Zdroj C) V Motyčíně Klášter školských
sester Zdroj 2) 1863,
1904-5 rozšířen Synagoga Zdroj 2) Zdroj C) z roku
1885, dnes kostel CČH v ulici plk. Stříbrného Plk.
Stříbrného 686, dnes Husův sbor Církve československé husitské.V
novorenesanční budově s oltářním výklenkem) na východní straně je dochována
původní dřevěná ženská galerie a v západním štítě kamenné Desatero, dále
varhany, původní výmalba a kopie plastiky Ukřižovaný Františka Bílka, jejíž
originál se nachází v pražské katedrále sv. Víta. Židé se na Kladně směli začít
usazovat až počátkem 19. století[3] a židovská obec byla založena v roce
1893. Veřejná modlitebna z roku 1864 brzy přestala narůstajícímu počtu
židovských obyvatel stačit, a tak bylo v roce 1884 rozhodnuto o stavbě
synagogy, jež byla navržena E. Brandtem z Prahy a otevřena o rok později. Bohoslužby se zde sloužily do začátku
nacistické okupace a od roku 1939 budovu využívá Církev československá
husitská, jíž byla předána kvůli ochraně před nacisty. Od roku 1958 církev
synagogu vlastní. V suterénu, zamýšleném původně pro zimní modlitebnu a
mikve, dnes najdeme farní kanceláře a kolumbárium. Po druhé světové válce byla činnost
ŽO na krátkou dobu obnovena, ale modlitebna znovu zřízena nebyla - věřící
jezdili do synagog pražských. V letech 1942 - 1943 existoval na Kladně
pracovní tábor pro židovské muže, který byl pobočkou koncentračního tábora
Terezín. Tři podobné tábory byly i v okolních vsích (Dubí, Motyčín,
Vinařice). Síň židovskýho
hřbitova Zdroj C) … Židovský hřbitov Zdroj 2) … Sloup P.Marie Zdroj 2)
se sochami
sv.Vojtěcha, sv.Jana Nepomuckého, sv.Bennona a sv.Benedikta J.Hiernal,
K.I.Diezenhofer 1741 Socha P.Marie Zdroj 2) Na vrcholu sloupu Socha sv.Vojtěcha Zdroj 2) Na soklu Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2) Na soklu Socha sv.Bennona Zdroj 2) Na soklu Socha sv.Benedikta Zdroj 2) Na soklu Sloup se sochou P.Marie Zdroj 2) … Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2) 1706 Kašna Zdroj 2) Se sochou
sv.Jana Nepomuckého Fontána Zdroj C) Od Václava
Rabase Fontána Zdroj C) Na Floriánském
náměstí Pranýř Zdroj 2) … Památník padlým
1914-18 Zdroj 2) Zdroj C) J.Duška
1920-30 Památník obětem nacismu
Zdroj C) … Památník padlým
1939-45 Zdroj C) … Památník padlým Zdroj C) Švermov Pamětní deska Zdroj C) plk. Juliana Stříbrného, příslušníka
Obrany národa, na domě č.p.705 Socha Matky z Lidic Zdroj C) … Busta A.Dvořáka Zdroj C) … Busta B Smetany Zdroj C) … Sousoší Hornictví Zdroj C) A Váňův kámen. V parčíku u gymnázia
na náměstí Edvarda Beneše. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první
naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou (1846) byl roku
1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka Pamětní deska Antonína Čermáka Zdroj C) … Pamětní deska Anně Dvořákové Zdroj C) Anna Dvořáková, matka skladatele, zde
na tehdejším kladenském hřbitově byla pohřbena 17. prosince
1882.Dvořákovy sady, parc. 5166 Pamětní deska Františka KouckéhoZdroj C) Hnidousy Pamětní deska Václav Štecha Zdroj C) Od Otakara Španiela Pamětní deska židovským transportům Zdroj C) 2004 [Lazaret] Zdroj 2) … Tvrz Zdroj 2) Připomínaná
poč.13.stol. Tvrz
Zdroj 2)
… Zámek Zdroj 2) Zdroj C) Na místě
tvrze 17.stol., 1750 K.I.Diezenhofer, z doby kolem 1740 leží severně od
Náměstí starosty Pavla. Barokní trojkřídlá budova s využitím starší budovy
(východní křídlo) s věžičkou, snad podle návrhu K. I. Dienzenhofera. V patře
kachlová kamna z 18. století. Dnes sídlo městské galerie a knihovny. Zádušní 1 Radnice Zdroj 2) Neorenesanční
1897-8, z roku 1899 podle návrhu J. Vejrycha s malbami A. Liebschera na
průčelí. náměstí Starosty Pavla 44 Stará radnice Zdroj 2) … Divadlo Zdroj 2) Zdroj C) 1909-11
J.Rössler. Divadelní 1702 Dělnický dům Zdroj C) na nároží
náměstí Svobody a Vašatovy ulice (Vašatova 1460, 1461 a 1484). Komplex sídla
České strany sociálně demokratické vznikl roku 1907 spojením a přestavbou tří
původně samostatných budov – jeho jádrem se stal hotel Český dvůr z r. 1898 Pošta Zdroj 2) B.Sláma, Poštovní náměstí 2357 Vápenka Zdroj C) B.Sláma. jižní okraj Vojtěšské hutě, k. ú. Kladno a Kročehlavy tři věže
šachtových vápenných pecí č. III., IV., V. Parc. Kladno 5918/203, Kročehlavy
1952/21. Jižně od adres Huťská č.p. 235, 234. Důl Kübeck Zdroj C) Uhelný důl
hlubinný KÜBECK/Nr. II, z toho jen: budovy těžní věže, strojovny těžních
strojů, ventilátorovny a kanceláří, elektrický těžní stroj Siemens - Halske.
Těžní stroj rozebrán do šrotu cca 2003/04; areál dnes využit jako autodílna. Dům č.p.499 Zdroj 2) Se sgrafity
na průčelí. Bývalá lékárna v ulici T. G. Masaryka, novorenesanční se sgrafity
podle návrhu M. Aleše, Gorkého 499, T. G. Masaryka Vila Bachrovna Zdroj C) Huťská 275/5 Společenský dům Poldi SONP Zdroj C) Příční 1533, Dukelských hrdinů od
Josefa Hoffmanna Dům č.p. 1464 Zdroj C) Novorománská budova velkostatku z
roku 1898.náměstí Starosty Pavla 1464, Dům č.p. 91 Zdroj C) Janoutova parfumerie.T. G. Masaryka
91 Kino Korso Zdroj C) T. G. Masaryka 100 Restaurace U Kostků Zdroj C) Zádušní 351 Dům č.p. 705 Zdroj C) Plk. Stříbrného 705, Kladno Na fasádě
pamětní deska plk. Juliana Stříbrného, příslušníka Obrany národa
Dům č.p. 706 Zdroj C) Poštovní náměstí 706 Dům č.p. 26 Zdroj C) Poštovní náměstí 26 Bývalý Okresní dům Zdroj C) býv. Okresní dům. Pozdně secesní
stavba z let 1909 - 1911, architekti Josef Mařík a Karel Šidlík. Dnes sídlo
Středočeské vědecké knihovny v Kladně Procházkova vila Zdroj C) Cyrila Boudy 2049, Petra Bezruče Mateřská škola v Habešovně Zdroj C) Růženy Svobodové 2597 Gymnázium Zdroj C) náměstí Edvarda Beneše 1573, secesní
budova z roku 1905 postavená podle návrhu architekta Aloise Dryáka Vila č.p. 1504 Zdroj C) Kleinerova 1504, náměstí Dr. Edvarda
Beneše Revírní bratrská pokladna – Okresní soud Zdroj C) Budova revírní bratrské pokladny z
let 1923 až 1924 podle projektu Aloise Dryáka; od 1987 sídlo Okresního soudu
v Kladně náměstí Edvarda Beneše 1997 Tiskárna Zdroj C) tzv. Šnajdrova tiskárna Saskova 1695,
Vašatova, náměstí Svobody Střední průmyslová škola strojnická a elektrotechnická Zdroj C) Jana Palacha 1840, K nemocnici,
hlavní historická budova (postavena dle projektu Jaroslava Rösslera v letech
1914 až 1916), původní vila ředitele, nové a staré dílny a tělocvična BIOS.
Škola byla první odborná škola ve městě, založena v roce 1881 jako Všeobecná
škola pokračovací. V roce 1914 se škola mění na Státní průmyslovou školu
zaměřenou na strojírenství a o dva roky později se stěhuje do nové budovy, ve
které sídlí dodnes. V poválečném období byly hlavními
obory strojírenské, geologické a elektrotechnické obory. Následně rozšířeny i
o automatizaci a strojírenskou administrativu. Z oboru automatizačního se
následně vyčleňuje zvláštní obor elektronických počítačů. Po ukončení těžby
uhlí na Kladensku zaniká v roce 1999 obor Užitá geologie a následně v roce
2001 i Strojírensko-technická administrativa. V závislosti na požadavcích
trhu práce, regionálních zaměstnavatelů a zřizovatele je doplněn i nový obor
Informační technologie-aplikace osobních počítačů, následně obor
Strojírenství upraven na Strojírenství s počítačovou podporou. Hornický - Lidový dům Zdroj C) Dnes sídlo České spořitelny.náměstí
Svobody 2003, Čs. Armády. Původně víceúčelový reprezentativní společenský
komplex - dvoupatrová budova s prvky kubismu a české moderny, postavená 1923
až 1925 podle projektu Rudolfa Černého. Až do počátku 90. let se zde mj.
nalézalo kino „Sevastopol“ (dřívější názvy „Elektra“, „Stalingrad“, „70mm
kino“, „Centrum“). Dnes v objektu sídlí Česká spořitelna. Poliklinika Zdroj C) Nemocnice. Původně okresní nemocenská
pokladna, dnes poliklinika. náměstí Svobody 1976, K nemocnici. Blok domů č.p. 2304, 2305, 2306 Zdroj C) blok domů č.p. 2304 - 2306. Blok tří
domů pro státní zaměstnance postaven 1928 až 1931 podle projektu Oldřicha
Starého. Maroldova 2304, K nemocnici 2305, 2306 Domy č.p. 1967 - 1969 Zdroj C) soubor tří domů č.p. 1967 - 1969.
Blok tří rondokubistických domů postaven 1922 až 1923 podle projektu Václava
Košaře a Jana Pilaře.Maroldova 1967, 1968 a 1969 Kladenská nemocnice Zdroj C) Kladenská nemocnice. Niederleho
pavilon neboli budova E z let 1902-03, nejstarší část kladenské
nemocnice.Vančurova 1548, 1902-3
J.Zázvorka Škola Zdroj C) Floriánské náměstí Škola Zdroj C) Švermov Škola Zdroj C) Hnidousy Škola Zdroj C) Obchodní akademie Zámecký park Zdroj C) Obehnaný
zdí Park Trilobit Zdroj C) … |
Panství Politický okres Kladno,
s.o.Kladno 1961 Okres Kladno 2003 Pověřený městský úřad Historie obce Zdroj C)
Poprvé se Kladno
zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem
kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik staletí byla
ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří
zde měli dokonce tři tvrze: Dolní tvrz poblíž
dnešní hlavní pošty; Horní tvrz, která
byla velmi výstavná a podobala se spíše hrádku; jejím pokračovatelem je
dnešní kladenský zámek; a Vlaškovu tvrz na
Ostrovci ve směru na Rozdělov. Posledním
příslušníkem hlavní linie rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z
Kladna (kol. 1450–1543), který poměrně velké panství odkázal (původně čtyřem)
potomkům svého zesnulého synovce Oldřicha Ždárského ze Žďáru (1481–1542).
Poněvadž však jeden z těchto prasynovců (Stanislav) zemřel (podobně jako otec
Oldřich) ještě před Zdeňkem Kladenským, stali se nakonec vlastními dědici
kladenského panství tři Oldřichovi pozůstalí synové, kterými byli: Jan starší
(1502–1578), Jiří (1517–1574) a Zdeněk (1519 – asi 1557) rytíři Žďárští ze
Žďáru. Nový rod
vlastníků přišel do středních Čech již v první polovině 15. století ze
vzdáleného a hornatého západočeského Doupovska, kde obýval tvrz a poté zámek
Žďár u Doupova, ale i v 16. století a v 17. století uchovávala rodina
místních Žďárských s rodným Doupovskem nadále četné (rodové i majetkové)
kontakty. Výše zmínění tři bratři Žďárští drželi Kladno zprvu společně,
nakonec ale statek rozdělili a vlastní Kladensko získal roku 1548 nejmladší
Zdeněk a po jeho smrti 1557 jeho starší bratr Jiří. Nový majitel
Kladna – Jiří Žďárský ze Žďáru (1517–1574) zůstal společně se sourozenci
katolíkem, byl dobrým hospodářem a kladenské panství rozšířil. Vedle toho byl
vlivným dvořanem Ferdinanda I. I proto se mu podařilo dát povýšit Kladno na
městečko. Panovníkovým privilegiem o povýšení ze dne 22. prosince 1561
dostalo Kladno mj. právo samosprávy, právo pořádat dva výroční osmidenní trhy
(23. dubna a 14. září), pořádat jeden týdenní trh a městečku byl udělen i
pěkný znak. V polceném štítě se ocitla polovina stříbrné orlice pocházející
ze znaku vrchnosti – tj. rodu Žďárských – a do druhé poloviny byl umístěn rys
v přirozených barvách. Ten snad měl připomínat zvířenu ve zdejších, původně
hlubokých, lesích a zároveň i upozorňovat na tyto rozsáhlé lesy. Horní tvrz se za
Žďárských dočkala honosné přestavby na středně velký výstavný renesanční
zámek (1566), který se stal pro středočeskou (neboli též katolickou) linii
Žďárských ze Žďáru hlavní rodovou residencí. Městys se pak oděl v několika
následujících desetiletích do nepříliš pevného okruží městských zdí. Těm
dominovaly tři věžové brány, které spolu se zámkem, starším gotickým kostelem
Nanebevzetí Panny Marie, sousední samostatnou zvonicí a s pozdější radnicí a
kaplí sv. Floriána tvořily malebnou siluetu městečka až do první poloviny 19.
století. Zmíněné stavební podniky pak byly výrazem snah rodu Žďárských
přebudovat Kladno na důstojnou rodovou rezidenci, která by byla hodna jejich
společenského postavení a nemalého bohatství. I Jiříkův synovec
a od roku 1574 dědic Kladna (syn Jiřího bratra Jana staršího) – rytíř Ctibor
Tiburcí Žďárský ze Žďáru (1545–1615) byl úspěšným hospodářem a hodnostářem
(zemský soudce, hejtman Menšího města Pražského, purkrabí karlštejnský) a
český místodržící císaře Matyáše. Za jeho vlády prožívalo Kladno další
vzestup. Ctibor Tiburcí zbudoval ve městě školu a spolu s chotí Sibylou
Hradišťskou z Hořovic zřídil špitál (neboli lazaret, v sousedství dnešní
Floriánské kaple) a chudobinec. Kromě toho založil ve městě roku 1586 společný
cech řemeslníků a i jinak podporoval hospodářství na svých panstvích. Po smrti Ctibora
Tiburcího (roku 1615) přešlo panství na jeho jediného syna Jana Jiřího
Žďárského ze Žďáru a na Kladně (asi 1581–1626). Ten se na rozdíl od předků v
politice příliš neangažoval a žil ponejvíce na zámcích v Kladně, v Červeném
Újezdě či v rodovém domě v Praze. Druhá polovina
16. století byla pro Kladno příznivá. Městečko bylo sice malé (čítalo jen
něco přes třicet domů), ale bylo sídlem rozsáhlého dominia Žďárských,
sahajícího především východním a jihovýchodním směrem na přípražské
Červenoújezdecko (tj. u Hostivice), které rodině taktéž patřilo. Ač katolíci,
připojil za českého stavovského povstání roku 1619 kladenský pán Jan Jiří
Žďárský ze Žďáru (asi 1581–1626) i jeho "synovec" (syn jeho
bratrance Jana ml. Žďárského ze Žďáru a na Tachlovicích (kol. 1566–1598)) a
dědic kladenského a červenoújezdeckého velkostatku Florián Jetřich Žďárský
(1598–1653) svůj podpis pod stavovskou konfederaci. Zároveň se však Florián
Jetřich na jaře roku 1620 oženil v Pasově s Alžbětou Koronou Bořitovou z
Martinic (asi 1603/4-1649), dcerou jednoho z nejvlivnějších představitelů
císařské strany Jaroslava Bořity z Martinic, pána na sousedním Smečně. V době českého
stavovského povstání postihlo Kladno velké neštěstí. V předvečer bitvy na
Bílé hoře – dne 7. listopadu 1620 – bylo totiž městečko vydrancováno
obávanými polskými kozáky v císařských službách – tzv. Lisovčíky. Ti tehdy
táhli s císařským vojskem od Rakovníka ku Praze. Tam se druhý den císařské
jednotky střetly se stavovskými v legendární bělohorské bitvě. Při přepadu za
své vzal i archiv ostrovsko-svatojánského kláštera benediktinů, který si
tamější opat Martin Bytomský na bytelném kladenském zámku u svého katolického
souseda uschoval, tak i část rodového archivu rytířů Žďárských. Po porážce stavů
byly rytíři Floriánu Jetřichovi Žďárskému ze Žďáru i jeho příbuznému –
kladenskému pánu Janu Jiřímu Žďárskému dřívější poklesky prominuty, ba
naopak, již roku 1622 se oba dočkali povýšení do panského stavu a hrdě začali
užívat titul baronů (s pouhým predikátem:) "ze Žďáru". V roce 1626
zdědil Kladno po Janu Jiřím pan Florián Jetřich. Ten stoupal v hodnostech a v
oblibě u panovnického dvora a již dva roky po převzetí Kladna (roku 1628) byl
císařem Ferdinandem II. povýšen do říšského hraběcího stavu a roku 1631 se
stal dokonce velkým palatinem, tj. zástupcem císaře v některých jeho
panovnických právech. Roku 1630 Ferdinand II. potvrdil na popud hraběte
Floriána Jetřicha ze Žďáru kladenské městské radě výsady a rozmnožil počet
výročních trhů na tři. Florián Jetřich
(spolu s chotí Alžbětou Koronou Bořitovou z Martinic) dal roku 1623 zbudovat
v oboře Hájku u Unhoště loretánskou kapli (jednu z prvních v Čechách), jako
poděkování za narození syna Františka Adama Eusebia. Když se roku 1623 či
1624 vytouženého potomka dočkali, nemohli tušit, že František Adam Eusebius
druhý říšský hrabě ze Žďáru zemře roku 1670 bezdětný a odkáže rozsáhlé
kladensko-červenoújezdecké dominium, zahrnující 42 vesnic, vedlejší luteránské
větvi rodu Žďárských. Ta žila po prohraném stavovském povstání po roce 1621
pod poněmčeným jménem Sahrer von Sahr v Sasku. Zesnulý hrabě František Adam
Eusebius převzetí dominia podmínil i tím, že němečtí Žďárští (tj. Sahrerové)
přestoupí na katolickou víru a opět se usadí v Čechách. Saské příbuzenstvo
ale nakonec podmínku odmítlo a po dlouhých letech sporů bylo smlouvou z roku
1688 vyplaceno slušnou částkou 53 000 zlatých. Původní
kladensko-červenoújezdecké panství bylo následně rozděleno mezi pět (doposud
žijících) sester zesnulého hraběte Františka Adama Eusebia. Kladno,
Kročehlavy, Újezd pod Kladnem, Dubí, Hnidousy, Motyčín a další získala Marie
Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru (1633–1690), provdaná baronka
Slavatová z Chlumu a Košumberka a podruhé (od roku 1656) Hýzrlová z Chodů.
Hraběnka na Kladně nesídlila a kladenské panství spolu se zámkem upadalo, což
pokračovalo i za jejich nástupců. Po hraběnčině
smrti († 1690) její dědicové – tj. její vnoučata z rodu hrabat z Lambergu –
upadající panství roku 1701 obratem prodala za 132 000 zlatých Anně Marii
Františce velkovévodkyni toskánské (1672–1741). Tato choť posledního
velkovévody z rodu di Medici – Giana Gastona, byla majitelkou velkých
severočeských panství a rozsáhlého sousedního buštěhradského velkostatku, ke
kterému kladenské panství chtěla připojit. Ani v jejím držení však Kladno
nezůstalo dlouho, neboť velkovévodkyně nutně potřebovala hotové peníze. Proto
od ní dne 18. července roku 1705 koupili kladenské panství benediktini z bohatého
a starobylého břevnovsko-broumovského opatství. Za uměnímilovných
břevnovských opatů Otmara Zinckeho a Benno Löbla se Kladno opět pozvedlo.
Především Benno Löbl ve spolupráci s věhlasným českým architektem Kiliánem
Ignácem Dientzenhoferem vtiskli městu barokní tvář, jejíž pozůstatky jsou
patrné dodnes. Byl radikálně přestavěn a zmenšen zchátralý zámek, starší raně
barokní Floriánská kaple přestavěna v elegantní (vrcholně barokní)
dvouvěžovou centrálu s kupolí a na náměstí bylo vztyčeno velkolepé mariánské
sousoší. Během válek o
rakouské dědictví se v letech 1741 a 1742 břevnovští benediktinští mniši
opakovaně uchylovali před vojenskými akcemi z exponovaného kláštera sv.
Markéty v Břevnově do Kladna, které bylo stále odlehlé a utopené v lesích.
Roku 1780 nechal opat Stephan Rautenstrauch založit dvě nové osady – Štěpánov
u Kročehlav a Rozdělov, ležící západně od Kladna. Noví osadníci byli povoláni
z německy hovořícího Broumovska. Kladno prosperovalo, ale i na prahu 19.
století bylo jen malým bezvýznamným městečkem na řídce osídleném zemědělském
venkově; když je roku 1814 postihl požár, mělo jen kolem 650 obyvatel. Již roku 1830
byla v Kladně uvedena do provozu koňská dráha, určená tehdy hlavně pro převoz
dřeva. Vedla z Brusky (dnes Praha Dejvice) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka).
Šlo o druhou veřejnou železnici 1840. Roku 1850 byl otevřen první důl
Lucerna, roku 1889 ocelárny Poldi. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových
center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Velmi
aktivní zde bylo dělnické hnutí, docházelo zde ke stávkám a demonstracím a
Kladno se také stalo jedním z ohnisek českého komunistického hnutí. Těžký
průmysl také znamenal poškození zdejšího životního prostředí. Po pádu
socialismu byl zdejší průmysl poškozen neúspěšnou privatizací. Vladimír
Stehlík, který skrze svou firmu Bohemia Art většinu ocelárny převzal a
přivedl podnik během několika let za podezřelých okolností ke krachu, což
znamenalo ukončení řady provozů a rozdělení firmy. Město se s ekologickými i
ekonomickými následky tohoto případu potýká dodnes. Kladno bojuje především s
problémy spojenými s tzv. sociálně vyloučenými lokalitami, bydlením pro
sociálně slabší obyvatele či soukromými ubytovnami.
literatura a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Bartušek, Krčálová,
Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957 C) cs.wikipedia.org (19.8.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 27.12.2018 Předchozí editace: 19.8.2015, 13.7.2012 |