Kód CZ 14334

Sedlov

Osada: Těšínky

Kaple Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj C)}

Se zvoničkou, patrně konec 18.stol.

Památník padlým ^{Zdroj C)}

1914-18, vedle kapličky 1926

poprvé písemně doložena v roce 1607, kdy ji dcera Václava Vlka z Kvítkova prodává spolu s dvorem a částí vsi Mikuláši Horňateckému z Dobročovic. Sňatkem s Mikulášovou dcerou Marianou získal v roce 1615 tvrz Adam Mírek ze Solopysk, jemuž byl v roce 1623 majetek zkonfiskován pro účast na stavovském odboji v letech 1618–20. Ještě v témž roce koupil zkonfiskovaný majetek majitel Ratboře Ondřej Horňatecký z Dobročovic. V roce 1624 byla tvrz poškozena požárem a v roce 1634 vydrancována saským vojskem. V roce 1643 zdědila Sedlov Ondřejova dcera Apolena Ludmila, provdaná za Bohuslava Berku z Dubé. Ta prodala v roce 1646 zpustlou tvrz i celý statek novému majiteli Ratboře Jindřichovi Kraftovi z Lammersdorfu, který opět spojil obě části vsi, nicméně na tvrzi již nesídlil a nechal ji upravit na sýpku.

V roce 1885 prodala Terezie Cecinkarová z Birnic Sedlov Josefu Hrabaňovi z Přerubenic, který přestavěl a značně zvelebil statek, při kterém nechal vystavět novou obytnou budovu. Jeho syn prodal statek v roce 1903 JUDr. Theodoru Slavíkovi, advokátovi z Litomyšle, který ho pronajal bratřím Mandelíkovým, majitelům velkostatku a cukrovaru v Ratboři. V roce 1928 jej od doktora Slavíka mladšího odkoupili. Během německé okupace a po znárodnění statek Sedlov sdílel stejný osud se statkem Ratboř. Hospodařil zde Státní statek Kolín, později JZD Bečváry, v této době byla koncem 80. let téměř celá tvrz zbořena. Po roce 1993 byl statek vrácen dceři Ing. Ervína Mandelíka, Jindřišce Králové a menší část Hermíně Domácí, vnučce Roberta Mandelíka. V roce 1998 byl majetek Jindřišky Králové převeden na syna, Ing. Josefa Krále a jeho potomky – MVDr. Josefa a Ing. Ondřeje Krále, kteří celý statek postupně upravují.

Jádrem tvrze byl patrový gotický palác s fasádami ozdobenými sgrafitem, který se vypínal nad terénní hranou, spadající na severní straně o několik metrů dolů. O původním vnitřním členění paláce nejsou známy žádné podrobnosti, neboť při přestavbě na sýpku byl již v 18. století zbaven všech příček i stropů. Počátkem 80. let 20. století byly na vnějších zdech značně zchátralé budovy zbytky renesančních sgrafit. Z paláce tvrze se dodnes dochovaly pouze zbytky tří obvodových zdí ve výši přízemí.

Panský dům^{Zdroj B)}

Č.p.22 ve statku

Zpět na okres

Panství Ratboř

Politický okres Kolín, s.o.Kolín

1961 Okres Kolín

1960 Část Ratboře

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj D)}

Ves Sedlov se poprvé připomíná v roce 1457, když paní Markéta Písecká, vdova po Janu Doupovcovi z Prahy, darovala svůj majetek v Sedlově dceři Martě. V roce 1465 statek jako odúmrť připadl králi Jiřímu z Poděbrad, který ho v témže roce daroval Martinovi z Dříně. Ten prodal Sedlov v roce 1486 majiteli Ratboře Janu Hrabaňovi z Přerubenic. Kolem roku 1540 došlo k rozdělení vsi, kdy jedna část nadále patřila k Ratboři a druhá část patřila kutnohorskému měšťanovi Jindřichovi z Vilémovce. Obě části byly opět spojeny až v roce 1646. V roce 1607 Sedlov prodala dcera Václava Vlka z Kvítkova spolu s tvrzí Mikuláši Horňateckému z Dobročovic, sňatkem s jeho dcerou Marianou ji v roce 1615 získal Adam Mírek ze Solopysk, jemuž byl v roce 1623 majetek zkonfiskován pro účast na stavovském odboji v letech 1618–20. Ještě v témž roce koupil zkonfiskovaný majetek majitel Ratboře Ondřej Horňatecký z Dobročovic. V roce 1634 byl Sedlov vydrancován saským vojskem. V roce 1643 zdědila Sedlov Ondřejova dcera Apolena Ludmila, provdaná za Bohuslava Berku z Dubé, a ta ho v roce 1646 prodala novému majiteli Ratboře, Jindřichovi Kraftovi z Lammersdorfu, který opět spojil obě části vsi a Sedlov trvale připojil k ratbořskému panství, jehož součástí zůstal až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	318
1930
1947
1961
1970
2011		34

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

B) ratbor.cz (28.9.2017)

C) cs.wikipedia.org (28.9.2017)

D) cestyapamatky.cz (28.9.2017)

Kód CZ 16393

Těšínky

Kaple sv.Markéty ^{Zdroj D)}

1901

Historie ^{Zdroj D)}

Těšínky se vzpomínají v průběhu 16. století, kdy zde stála krčma a dvě chalupy, jako součást suchdolského panství. V roce 1653 byla v Těšínkách osídlena po třicetileté válce pouze jedna chalupa, a to jediným usedlíkem Jakubem Němcem. Těšínky koupila v roce 1695 hraběnka Františka Lidmila z Lobkovic od hraběte Františka Antonína Šporka, majitele Suchdola, a připojila je k Sedlovu a tím k ratbořskému panství. Součástí ratbořského panství pak zůstaly Těšínky až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848. Od roku 1950 jsou součástí Sedlova a s ním dnes patří k Ratboři.