Žabonosy
Kostel sv.Václava Zdroj C)
12.a 13. stol. původní předrománský kostel
byl postavený již po roce 950 na slovanském (slavníkovském?)
hradišti. Na jeho místě, snad i s využitím původního zdiva, vznikl v polovině
12. století dnešní románský kostel s emporou.
Rozšířen byl v 70. letech 13. století přístavbou pravoúhlého presbytáře,
který plynule navázal na starší románskou loď. Svatyně tak získala méně
obvyklý nečleněný obdélný půdorys, oživený pouze raně středověkou věží při
západním průčelí. Další stavební úpravy proběhly v 80. letech 14. století,
kdy Žabonosy držel pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. K severnímu boku kostela byla připojena
obdélná kaple, později změněná na sakristii (některá literatura upozorňuje na
možnou spojitost s hutí P. Parléře, což ovšem
nebylo nijak doloženo). V roce 1721 byla barokně upravena věž a fasády
kostela, což zcela zastřelo středověký vzhled exteriéru stavby. Kostel v Žabonosech se řadí k jedněm z nejstarších a
nejpozoruhodnějších památek kolínského regionu. Archeologický výzkum v letech
2008–2010 objevil, že původně stála na místě výrazně větší, trojlodní
bazilika, kterou z neznámých důvodů na přelomu 12. a 13. století nahradil
skromnější, jednolodní kostel. O důvodech, proč právě v Žabonosech
stála bazilika, se historici pouze dohadují, protože dosavadní poznatky
nenasvědčovaly významnosti místa v raném středověku.

Hřbitov
Zdroj C)
S bránou
Márnice Zdroj
C)
obdélná
barokní z doby kolem roku 1720. V márnici byl dle dochovaných záznamů uložený
zbytek románské křtitelnice a rokoková soška Krista z kazatelny z pol. 18. století.

Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj
C)
výrazná
barokní realistická pískovcová socha z roku 1752

Železný kříž Zdroj
C)
Za kostelem

Tvrz Zdroj
C)
vznikla
až po roce 1564 za Bohumila Horňateckého z Dobročovic, jako dostavěná se připomíná v roce 1584. V
roce 1635 Horňatečtí prodali tvrz, ves a zdejší
dvůr Kašparovi Winkelhoferovi z Elgasu,
od něhož celý majetek v roce 1652 koupila majitelka radimského
panství Kateřina Berchtoldová z Uherčic.
Tvrz přestala být panským sídlem a byla přeměněna na hospodářskou budovu. Do
dnešních dob se z tvrze dochoval pouze hluboký sklep uprostřed dvora dnešního
statku, barokně upravená budova hospodářského stavení a zbytky hradeb na
skále nad Bečvárkou.

Mlýn
Přestavěný
na penzion

Slovanské hradiště
Zdroj
C)
(slavníkovské?) zaujímá vysoké návrší nad levým břehem
potoka Bečvárka (dodnes na něm stojí kostel,
původně předrománský z doby po roce 950, v dnešní podobě z poloviny 12.
století). Kostel je obklopen okrouhlým valem, areál hradiště je však silně
poškozen intenzivní zemědělskou činností. V roce 1893 odkryl J. Vaněk
nedaleko kostela rozsáhlé kostrové pohřebiště se 100 hroby, v nichž byli
zemřelí pokládáni hlavou na západ. Hroby obsahovaly pouze malé množství
milodarů, především keramické nádoby, bronzové esovité záušnice, prsteny či
drobné železné předměty. Podle nálezů lze pohřebiště datovat do 10., 11. a
především 12. století.
|
Panství
Politický okres Kolín, s.o.Kouřim
1961 Okres Kolín
2003 ORP Kouřim

První písemná zmínka o obci pochází
z roku 1352 a to v souvislosti s kostelem. Prvními doloženými majiteli vsi
jsou Bohuněk a Petr ze Žabonos
v roce 1357 a zemani ze Žabonos se připomínají i po
celé 15. století.
Celkově modernizovaná, nevzhledně a
chaoticky působící obec, bez zastoupení autentické původní zástavby.
literatura a prameny
1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927
C) cs.wikipedia.org (13.4.2020)
|