|
Ždánice
Kostel sv.Havla Zdroj C)
1348, kol.1880
nově vystavěn. býval ve 14. století farním, podací právo k němu vykonával
klášter Skalický, jemuž Ždánice náležely. V 16. století zde působili
utrakvističtí faráři. Z nich byl znám pouze Ondřej z Rokycan, který byl
nejprve vikářem v Kouřimi, ve Ždánicích byl farářem kolem roku 1520. V roce
1677 byl doložen pobyt poustevníka. Později zde fara zanikla a kostel náležel
do roku 1787 k chrámu v Krůtech, potom byl přidělen
k Maloticím. Roku 1879 zchátral tak, že musel být
pro veřejnost uzavřen. V letech 1888–1890 byl opraven a přestavěn do současné
podoby. Vnitřní zařízení dostal až v roce 1890. Opravený kostel byl pak dne
14. září 1890 o svátku Panny Marie od vikáře Antonína Dlaska, děkana v
Kouřimi, u přítomnosti 10 kněží z okolí a velikého počtu věřících benedikován. Oprava věže proběhla v roce 1903. Jedná se o
jednolodní obdélný kostel s trojboce uzavřeným presbytářem. Po severní straně
přiléhá hranolová věž postavená z opukového lomového kamene a zakončená
cibulovitou střechou krytou šindelem. Vrchol věže zdobí dvojitý železný kříž
a v přízemí se nachází sakristie. Okna jsou obdélná, půlkruhově uzavřená. Loď
i presbytář jsou kryty zrcadlovým stropem, prostor odděluje triumfální
půlkruhový oblouk. Hlavní oltář byl od řezbáře J. Stoklasy st. z Jičína a měl
uprostřed obraz svatého Havla od Ludvíka Bernarda. Po stranách se původně
nacházely sochy sv. Petra a Pavla z roku 1761 snad od řezbáře J. Clema z Prahy.
Do současnosti se dochovala dřevěná
kazatelna umístěná při levé straně triumfálního oblouku, kruchta s varhany z
roku 1891 a zpovědnice. V pamětní knize obce Ždánice lze dohledat, že
interiér kostela býval mnohem bohatší: na oltáři se nacházelo 12 pozlacených
svícnů, na stěnách obrazy Panny Marie a sv. Josefa, ze stropu visel
osmiramenný mosazný lustr a na jižní stěně kostela byla zavěšena skříň se
soškou Panny Marie, kterou nosily družičky na pouť do Staré Boleslavi. Ve
věži byly před první světovou válkou ještě 2 větší zvony a jeden malý tzv.
klekáníček. Zachoval se pouze větší zvon "Marie", zhotovený roku
1685 mladoboleslavským zvonařem Janem Pricqueiem (rovněž autor zvonů v Kouřimi). Na zvonu jsou
reliéfy korunované Panny Marie s malým Ježíšem, Panna Maria se sv. Janem
Evangelistou, postava svatého Havla a český nápis: LETA PANE 1685 TENTO ZWON
GEST SLYTY KE SZTI A CHWALE BOZI A BLAHOSLAWENE MARYGI A
S(WATEHO) HAWLA / ZA SPRAWY KOSTELNIKV TOTIZ WACLAWA WOSECKYHO A PAWLA
KLYMI OBAUCH SOUSEDU / I(OANNES) P(RICQUEY) W.
Hřbitov
Zdroj C)
Kolem kostela
Výklenková kaplička Zdroj
C)
1841, opravena 1882
Výklenková kaplička Zdroj
C)
…
Kamenný kříž
…
Železný kříž
Před č.p.84
Boží muka Zdroj
C)
Se zvoničkou, 1898
Švehlův památník
Roku 1844 byl vztyčen na vrcholu
kopce 13 m vysoký sloup z pískovcových kvádrů jako upomínka na robotu, kdy
zdejší nevolníci dokončili císařskou silnici Praha-Kutná hora. Roku 1935 dorost zdejší agrární mládeže
dal popud k výstavbě památníku nejpřednějšímu politiku strany, Antonínu
Švehlovi. Na svatého Václava téhož roku byl položen základní kámen,
následujícího roku pomník předán veřejnosti. Pomník byl postaven z
dobrovolných sbírek a příspěvků hospodářských záložen, práci provedli zdarma
zdejší lidé. Autorem projektu byl Otakar Koutský, busta je od akademického
sochaře Cyrila Zatloukala, žáka profesora Kafky. Železobetonový polokruh
dlouhý 25 m byl nesen šesti žulovými sloupy a nesl nápis: TĚM, KDO SE
ZASLOUŽILI O HOSPODÁŘSKOU A POLITICKOU SVOBODU ZEMĚDĚLSKÉHO LIDU. Na každém
sloupu byla bronzová destička se jménem zasloužilého činovníka
strany a Švehlova spolupracovníka. Z Kouřimska
pocházeli Jan Antonín a Adolf Prokůpek, dále Stanislav Kubr,
Alfons Šťastný, Otakar Srdínko, Bohumír Bradáč. Ve
středu pomníku stál dvoumetrový blok z leštěné žuly se Švehlovou bustou.
Odhalení se zúčastnilo na 5 tisíc lidí v čele s předsedou sněmovny Malypetrem a ministry Zadinou, Černým a Beranem. Roku
1939 pomník Němci zrušili, busta a mosazné destičky se jmény zmizely. Sochař
Zapletal strávil 6 let v nacistických a koncentračních táborech. Roku 1945
byl památník přejmenován na Památník obětí fašismu Kolínska, Českobrodska a Kouřimska. Jména
obětí pak byla vytesána do žulového obelisku. Roku 1948 byla jména
odstraněna, protože obsahovala i židovské oběti nacismu. V letech 1978–1982
se snažil okresní národní výbor Kolín o zrušení celého památníku, protože
nereprezentoval dělnické hnutí. Tomu se Ždáničtí vzepřeli a zrušení
nedopustili. Roku 1989 byl památník obcí Ždánice pietně upraven. Památník
dnes symbolizuje pohnuté události 20. století.
 
Památník padlým
…
Hradiště Zdroj
C)
Na okraji planiny klesající od východu ke vsi se v
poloze Na Hradišťatech (též Na Šancích) nalézá
hradiště. Jednalo se patrně o jednodílný objekt o výměře zhruba 10 hektarů,
původně snad po celém obvodu opevněný zdvojeným valem a příkopem. Většina
opevnění byla zničena již v 19. století. Jeho stopy byly ověřeny
geofyzikálním měřením při archeogeofyzikálním
měření pod vedením RNDr. Romana Křivánka (1998-2000). Nejlépe se dochovalo
opevnění ve dvou liniích na zalesněném jižním a jihozápadním svahu. Hradiště
dosud nebylo archeologicky zkoumáno, chybějí přesvědčivé doklady o jeho
datování.
Centrální funkce hradiska kouřimského, zasahujícího svou
pravomocí jistě do širokého okolí k terénnímu zlomu ždánicko-lipanskému
směrem k Radimi, k Hryzelům a k Posázaví, je patrná z rozlohy i kumulace
osídlení. Stará Kouřim nám v době svého plného rozvoje představuje svérázný
typ slovanského hradiště, jehož funkce vyžadovala opevnění enormní rozsáhlé
plochy, rozčleněné ve tři hradní areály. Rozsahem 40 ha celkové plochy se
řadí mezi největší česká hradiska a tím také mezi největší středoevropská
slovanská hradiska vůbec. V plné míře s typem kouřimským souhlasí však jediné
hryzelské hradiště. Zato hradisko ždánické, zatím
bez dokladového materiálu, představuje starobylejší typ jednoduchého
prstencového opevnění charakteru českobrodských hradisk
typu klučovského.
Škola
…
Usedlost č.p.66
…
|
Panství
Politický okres Kolín, s.o.Kouřim
1961 Okres
2003 Pověřený
městský úřad
Obec vznikla v
blízkosti slovanského hradiště, které leželo na temeni Ždánického vrchu.
Jediným viditelným pozůstatkem zaniklého středověkého osídlení v těchto
místech je kostel svatého Havla, zvaný Na Poušti. Pravděpodobně ve 14.
století byla osada v okolí kostela opuštěna, a centrum osídlení se z
neznámých důvodů přesunulo do prostoru dnešní vesnice. Obec Ždánice patřila
do majetku kláštera cisterciáků v Sedlci, poté do majetku téhož řádu v
Klášterní Skalici. V roce 1452 vesnici získalo město Kouřim až do roku 1623,
kdy byly Ždánice odkoupeny knížetem Karlem z Lichtenštejna,
a připojeny k černokosteleckému panství, jehož
součástí byly až do zrušení poddanství v roce 1848. Obec se rozkládá okolo
rybníka a podél silnice ve směru Praha – Kutná Hora. Všechny kulturní památky
Ždánic se nacházejí přibližně 0,5 km západně od obce na úpatí Ždánického
vrchu. Jedná se o kostel svatého Havla, bývalý památník Antonína Švehly a
ždánické hradiště.
literatura a
prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice Čsl,
1927
C)
cs.wikipedia.org (13.4.2020)
|
#/media/Soubor:Sv._Havla_kostel.jpg)
#/media/File:%C5%BDd%C3%A1nice,_kapli%C4%8Dka.jpg)
#/media/Soubor:Zvoni%C4%8Dka_a_Kamenn%C3%BD_k%C5%99%C3%AD%C5%BE,_%C5%BDd%C3%A1nice_u_Kou%C5%99imi.jpg)
#/media/Soubor:%C5%A0vehl%C5%AFv_pomn%C3%ADk,_%C5%BDd%C3%A1nice_u_Kou%C5%99imi.jpg)
#/media/File:%C5%BDd%C3%A1nice,_dv%C5%AFr.jpg)
#/media/File:%C5%BDd%C3%A1nice,_Kostel_sv._Havla.jpg){kind=link}
#/media/Soubor:Kapli%C4%8Dka_%C5%BDd%C3%A1nice_u_Kou%C5%99imi,_okres_Kol%C3%ADn.jpg){kind=link}
#/media/File:%C5%BDd%C3%A1nice,_pam%C3%A1tn%C3%ADk_ob%C4%9Bt%C3%AD.jpg){kind=link}