Krnov

(Jägerndorf)

Osady: Guntramovice, Chařová, Chomýž, Ježník, Kostelec, Mariánské Pole

Připojená obec: Krásné Loučky

Kostel sv. Martina ^{Zdroj C)}

Farní. Nejstarší písemně doložené dějiny farního kostela sahají až k přelomu 13. a 14. století, kdy nad ním přebírá patronát řád německých rytířů. V roce 1779 zachvátil město rozsáhlý požár, při němž vyhořel i samotný kostel. V 80. letech 18. století byl interiér kostela zcela přebudován. Na severní straně kostela jsou umístěny cenné renesanční náhrobky pocházející z období 16. století, v boční kapli se nachází polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic. Vedle kostela je k vidění rovněž mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty pocházející z 18. století a arkádová zeď, tzv. Švédská zeď, s lunetovým cimbuřím z období 1523 - 1543.

Kostel Povýšení sv.Kříže a P. Marie Sedmibolestné ^{Zdroj C)}

Poutní kostel Povýšení svatého kříže a Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně byl postaven v letech 1722 – 1728 poblíž místa, kde stávala starší dřevěná kaple. Tradice poutí na vrch Cvilín je stará více než 400 let a zachovala se až do dnešních dnů.

Již od středověku se také traduje legenda o léčivé moci obrazu Panny Marie Sedmibolestné, který je umístěn za hlavním oltářem. Každoroně se zde koná několik poutí, přičemž nejvýznamnější z nich, pouť Povýšení svatého kříže a Panny Marie Sedmibolestné, můžete navštívit vždy v polovině září. Zhruba 150 m od kostela stojí rozhledna, která nabízí úchvatný výhled do okolní krajiny, zejména na nejvyšší vrchol Moravy – Praděd (1492 m.n.m.). V blízkosti kostela se návštěvníkům nabízí možnost ubytování a stravování v nově zrekonstruovaném hotelu Cvilín (cca 150 m od kostela) a nebo v stylovém penzionu Šelenburk (cca 400 m opd kostela), jehož interiér je vyzdoben mnoha loveckými trofejemi (paroží, vycpaný medvěd atd.). Vrch Cvilín také protíná zeleně značená turistická trasa, která vás zavede přes zříceninu hradu Cvilína až na rozhlednu Hanse Kudlicha nad sousední obcí Úvalno (vzdálenost od poutního kostela cca 5,5 km).

Fara ^{Zdroj C)}

náměstí Osvobození 27/7, Pod Bezručovým vrchem

Evangelický kostel ^{Zdroj C)}

Kostel byl postaven v letech 1901 - 1903 v novogotickém stylu. V té době měl krnovský evangelický sbor na 700 členů. Evangelická víra má na Krnovsku téměř pětisetletou tradici, která přetrvala až do dnešních dnů. O její rozšíření se ve stedověku zasloužil značnou měrou markrabí Georg Hohenzollern, zvaný také Pobožný, velký zastánce Lutherova učení, který na počátku 16. století koupil Krnovské knížectví od Šelenberků. Přibližně 100 m za kostelem se nachází bývalá evangelická fara postavená v roce 1907 (dnes budova obvodního oddělení Policie ČR). Kostel byl v roce 1986 vyhlášen kulturní památkou. Husovo náměstí, parc. 2634, Pod Bezručovým vrchem

Kostel sv. Ducha ^{Zdroj C)}

Špitální. Kostel Sv. Ducha je situován v bezprostřední blízkosti centra města. V současnosti slouží jako koncertní síň. Jeho počátky spadají do 13. století, později byl barokně přebudován. Nacházejí se v něm nástěnné malby z konce 14. a počátku 15. století. V koncertní síni se během roku koná řada koncertů, přičemž vyvrcholením hudební sezóny jsou bezesporu Krnovské hudební slavnosti, v jejichž rámci zde v uplynulých letech vystoupila operní pěvkyně Eva Urbanová nebo fléstnista Jiří Stivín. Místo je doslova prosyceno duchovní atmosférou, která ve spojení s hudbou zanechává na návštěvnících nezapomenutelný dojem.

Klášter minoritů ^{Zdroj C)}

Dějiny minoritského kláštera a přilehlého kostela Narození Panny Marie jsou úzce spjaty s dějinami města Krnova již od konce 13. století. Podle tradice měl klášter vzniknout v roce 1273 za vlády českého krále Přemysla Otakara II. Největší význam měl klášter v 15. století, kdy zde sídlili provinciálové českopolské provincie minoritů. V první polovině 16. století resp. v období reformace byla v klášteře zřízena mincovna. V interiéru kláštera i kostela se dodnes nacházejí nádherné fresky malíře Josefa Sterna z let 1765 - 1766.  Klašter i kostel leží přímo v centru města. V těsném sousedství můžete navštívit řeckou restauraci s vyhlášenými řeckými víny a kulinářskými specialitami.

Kostela Narození P. Marie ^{Zdroj C)}

Minoritského kláštera

Kostel Povýšení sv. Kříže ^{Zdroj C)}

Smetanův okruh, Hřbitovní, hřbitov, parc. 984, Pod Bezručovým vrchem

Synagoga ^{Zdroj C)}

Soukenická 83/28, Barvířská

Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnově je jedinou v historické podobě dochovanou a turistům přístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Česku s dochovanými arabskošpanělskými interiéry.

Synagoga se nachází na nároží ulic Soukenické a Barvířské za budovou České pošty. Byla postavena roku 1871 stavitelem Ernstem Latzelem. Délka sálu dosahuje 24 metry, výška dvojvěží 22 metry. Exteriér objektu je neorománský. Uvnitř převládají maurské architektonické prvky. Návštěvníka zaujmou podkovovité oblouky vyřezávaného loubí nad ženskými balkony a hnědočerveně laděný kazetový strop. Tento styl od středověku používali tzv. sefardští Židé. Na nosných litinových sloupech jsou uchyceny rozvody plynového osvětlení, pod okny a ve stropě najdete větrací šachty. Portál pod východním průčelím je pouze dekorativním prvkem fasády, za kterým se nachází zdivo. Z vnitřní strany zde visel svatostánek (dřevěná skříň se svitky Tóry) a nad ním varhany. Na venkovním střešním soklu se tyčyly kamenné desky desatera, nyní uskladněné na půdě.

Krnovská synagoga přestala sloužit bohoslužbám na podzim 1938, kdy byly Sudety připojeny k nacistickému Německu. Krátce poté byly synagogy v okolních městech zlikvidovány, ta krnovská však byla zachráněna. Starosta města svolal radní a informoval je o tajném příkazu z Berlína, který zněl „zničit židovský templ“. Sudetoněmečtí zastupitelé pak jednomyslně schválili návrh stavitele Franze Irblicha, že nacisty podvedou. Byla vypálena obřadní síň židovského hřbitova, zatímco ze skutečné synagogy byly odstraněny symboly židovské víry a byla přeměněna na městskou tržnici. V době socializmu pak byla budova využita nejprve jako sklad, od roku 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí a od roku 2003 ji provozuje občanské sdružením Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síň. Sdružení rovněž získalo historické lavice z roku 1897, které původně sloužily v synagoze v Olomouci. Do míst v lavicích budou umístěny cedulky se jmény obětí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výtečná akustika dávají kulturním pořadům v synagoze neobyčejné kouzlo.

Židé se do Krnova přistěhovali v 19. století především z blízké Osoblahy. Gesslerovi započali s výrobou slavného bylinného likéru Altvater (Praděd), Bellakovi vybudovali druhou největší textilní továrnu ve městě. Členové židovské obce postavili i stavby jako palác Silesia nebo činžovní dům s restaurací Hermes na Hlavním náměstí. Tyto majetky byly ukradeny v roce 1938 a roku 1945 většinou nebyly vráceny. Krnovským Židům přitížilo, že před válkou se v drtivé většině hlásili k německé národnosti. Židovská obec v Krnově dnes již neexistuje, nejbližší náboženská obec sídlí v Ostravě. Památkou na zmizelé spoluobčany je také židovský hřbitov v ulici V osadě při výpadovce na Opavu. Byl vážně poškozen částečnou likvidací v letech 1986-1990. Je nadále ve velice špatném stavu, peníze na jeho opravu nepřicházejí.

Skříňka na barometr ^{Zdroj C)}

Smetanovy sady, parc. 56, Pod Bezručovým vrchem

Socha ^{Zdroj C)}

Smetanův okruh, Hřbitovní, hřbitov při kostele Povýšení sv. Kříže, parc. 988, Pod Bezručovým vrchem

Hrad Cvilín ^{Zdroj C)}

(Šelemburk, Šelenburk), zřícenina kopec 423 m n. m., asi 1,5 km jihovýchodně od poutního areálu a rozhledny, Pod Cvilínem

Neopevněné sídliště Cvilín - Burgberk ^{Zdroj C)}

Výšinné neopevněné sídliště, archeologické stopy. Vrcholová část kopce Hradisko poblíž ulic Na vyhlídce a Výletní, včetně pozemků pod autobusovou zastávkou „Krnov, Cvilín, Točna“, poutním areálem a rozhlednou, Cvilín - Burgberk, kóta 440,9, Pod Cvilínem

Zámek ^{Zdroj C)}

…

Radnice ^{Zdroj C)}

…

Spořitelna ^{Zdroj C)}

…

Rozhledna na Ježníku ^{Zdroj C)}

1934, zanikla 1960, obnovena 2001

Lichtensteinova rozhledna ^{Zdroj C)}

na Cvilíně, severní spočinek vrchu Hradisko/Cvilín, parc. 1744, Pod Cvilínem

Švédská zeď ^{Zdroj C)}

park u kostela, parc. 39/1, 56, Krnov-střed

Most ^{Zdroj C)}

Opavská, přes řeku Opavu

Špitál ^{Zdroj C)}

náměstí Minoritů 109/2 s kostelem sv. Ducha

Hasičská zbrojnice ^{Zdroj C)}

U Požárníků 61/33, Pod Bezručovým vrchem

Sportovní hala ^{Zdroj C)}

Petrovická 341/2, Pod Bezručovým vrchem

Městské divadlo ^{Zdroj C)}

Mikulášská 911/21, Pod Bezručovým vrchem

Textilní továrna A. Larisch a synové / Karnola a. s. ^{Zdroj C)}

Říční okruh 5/12, z toho jen: bývalá tkalcovna, bývalá přádelna, objekt skladů, dílen a kanceláří. Přádelna, sklad, vzorkovna (parc. 13/1) jsou podle přehledu parcel v záznamu MonumNetu národní kulturní památkou, tkalcovna (parc. 13/7 a 15/6) nikoliv.

Ohradní plot závodu Rieger-Kloss varhany ^{Zdroj C)}

Revoluční 966/56, Mikulášská 2310/69, Pod Bezručovým vrchem Jiná výrobní stavba - závod RIEGER-KLOSS VARHANY č.p.. 2310, z toho jen: ohradní plot

Hala Silesia ^{Zdroj C)}

Výstavní pavilón Mikulášská 1015/12, Pod Bezručovým vrchem

Dělnický dům ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 1/14, Lázeňská, Pod Cvilínem

Textilní továrna na stuhy a prýmky Franz Gabler/Pega ^{Zdroj C)}

Textilní, parc. 484,

Škola ^{Zdroj C)}

Opavská 254/34, Dobrovského, Pod Cvilínem

Střelecký dům ^{Zdroj C)}

Dobrovského 281/16,Pod Cvilínem, Společenský dům - býv. Střelecký dům, DDM Méďa.

Dům č.p.. 2 ^{Zdroj C)}

Zámecké náměstí 2/11

Dům č.p.. 9 ^{Zdroj C)}

Hobzíkova 9/3

Dům č.p.. 10 ^{Zdroj C)}

Hobzíkova 10/5

Dům č.p.. 11 ^{Zdroj C)}

Hobzíkova 11/7

Dům č.p.. 14 ^{Zdroj C)}

Zámecké náměstí 14/1

Dům č.p.. 15 ^{Zdroj C)}

Zámecké náměstí 15/3

Dům č.p.. 16 ^{Zdroj C)}

Zámecké náměstí 16/5

Dům č.p.. 17 ^{Zdroj C)}

Zámecké náměstí 17/7

Dům č.p.. 18 ^{Zdroj C)}

Zámecké náměstí 18/9

Dům č.p.. 35 ^{Zdroj C)}

Hlavní náměstí 35/1a

Dům č.p.. 36 ^{Zdroj C)}

Hlavní náměstí 36/2,

Dům č.p.. 39 ^{Zdroj C)}

Hlavní náměstí 39/4

Dům č.p.. 47 ^{Zdroj C)}

Hlavní náměstí 47/15

Dům č.p.. 97 ^{Zdroj C)}

Hlavní náměstí 97/36,

Dům č.p.. 98 ^{Zdroj C)}

Hlavní náměstí 98/35

Dům č.p.. 105 ^{Zdroj C)}

Hlavní náměstí 105/29

Vila L. Westreicha ^{Zdroj C)}

Šmeralova 20/3

Vila Rudolfa Larische ^{Zdroj C)}

Říční okruh 4/14

Vila Aloise Larische ^{Zdroj C)}

Říční okruh 6/12a

Flemmichova vila č.p.. 152 ^{Zdroj C)}

Hlubčická 152/20, Pod Bezručovým vrchem

Vila č.p.. 893 ^{Zdroj C)}

Revoluční 893/46, Pod Bezručovým vrchem

Vila č.p.. 964 se zahradou a oplocením ^{Zdroj C)}

Zacpalova 964/1, Revoluční, Pod Bezručovým vrchem

Dům E. Lindnera ^{Zdroj C)}

Mikulášská 854/8, Pod Bezručovým vrchem

Dům E. Rügera ^{Zdroj C)}

Bruntálská 1199/7, Pod Bezručovým vrchem

Dům č.p.. 165 ^{Zdroj C)}

náměstí Míru 165/12, Svatováclavská, Pod Cvilínem mateřská škola

Chlupaczkova vila ^{Zdroj C)}

Textilní 155/3, 156/5,Pod Cvilínem

Chářovský park ^{Zdroj C)}

Chářovská, parc. 2446, jižně od nádraží u železniční tratě, Pod Cvilínem založen v roce 1899 místním okrašlovacím spolkem na území tehdejší obce Chářová (Krotendorf). Byl řazen k dendrologicky nejvýznamnějším parkům na Krnovsku a Bruntálsku a dodnes zde roste zde řada zajímavých druhů dřevin, zejména jehličnanů a rododendronů, jsou zde sázeny i azalky. Park má dnes rozlohu 2,2 hektaru, je v něm kaskáda jezírak napájená z Opavy mlýnským náhonem, a síť cestiček a mostků.

Zpět na okres

Panství

Politický i soudní okres Krnov

1961 Okres Bruntál

2003 Pověřený městský úřad

Historie města

Město Krnov leží na soutoku řeky Opavy s Opavicí, v podhůří Nízkého Jeseníku v těsné blízkosti česko-polské hranice.

Archeologické nálezy ukazují, že místo je skoro bez přerušení osídleno od starší doby kamenné, zhruba již 30 000 let.

Nejpozději do 7. století bylo osídlení výlučně slovanské, jak o tom svědčí i písemné zprávy o moravském kmeni Holasiců. Z glaciální doby jsou v Krnově trvalými připomínkami bludné balvany a jiný materiál přinesený ledovcem. Z doby poledové byl v Krnově nalezen špičák jeskynního medvěda, zlomek mamutí stoličky a jiné nálezy. Život mladší doby kamenné dokumentují bohaté nálezy z blízkých Brumovic, opevněná sídliště na obou cvilínských kopcích pocházejí z poslední doby neolitu.

V období kultury lidu popelnicových polí byla v Krnově tři hradiště: na předním cvilínském kopci, nad Červeným dvorem na přilehlé části úvalenského katastru a na zadním kopci. Odtud pocházejí i nálezy z blízkého okolí, především železné nádoby a železná sekera z 11. a 12. století.

Datum vzniku samotného Krnova nelze jednoznačně určit. Jeho český název (v podobě Kyrnow) je prvně písemné doložen roku 1240.Německý název Jägerndorf (v podobě Jegerdorf) je poprvé zaznamenán v roce 1253. Ve středověkých dokumentech se pro místo užívalo i latinizovaného názvu Carnovia. Krnov vznikl na křižovatce dávných obchodních cest spojující pobaltská hansovní města s Itálií. Počátky města spadají do 13. Století. Poprvé se objevuje v historických dokumentech roku 1240 v listině českého krále Václava I., v níž daruje tišnovskému klášteru újezd lidově zvaný Kyrnow v kraji kdysi holasovickém ("circulium quendam in districtu Holascencsi, Kyrnow vulgariter nuncupatum cum omnibus appendiciis suis, villis, agris, pratis, silvis, fluminibus").

Brzy získává městská práva. Stalo se tak před rokem 1269. Lze říci,že za panování Přemysla Otakara II. Měl Krnov tato práva. Privilegia města mu byla potvrzena královnou Kunhutou v roce 1279. Krnovský hrad Cvilín, postavený ve 13. Století z kamene, se stal knížecím sídlem opavskému knížeti Mikuláši z vedlejší větve přemyslovské, když jej při jeho příchodu do Opavska přijaly samostatné správní instituce - zemský soud a zemské právo krnovské, moravský markrabě Jošt zavedl zemské desky a úřad zemského hejtmana. Krnovsko bylo významným územím celkem, ležícím na rozhraní Moravy a Slezska.

Při různých válečných událostech a bojích hrálo obvykle důležitou roli a bylo předmětem zájmu bojujících stran. Přes Krnovsko se obvykle dostávala do země cizí vojska (Tataři, Dánové,Švédové, Prusové,...). Stalo se tak i v 15. Století, kdy došlo k boji mezi Jiřím z Poděbrad a Vladislava II. Matyáš Korvín vpadl do Krnovska, zajal knížete u zámku v Albrechticích a stal se sám pánem Krnovska s městy Krnovem, Bruntálem, Bavorovem a hradem Cvilínem do roku 1490, kdy zemřel .V druhém roce svého panování na Krnovsku nechal v Krnově razit královskou minci. Byl to groš a půlgroš.

Po smrti Korvínově daroval král Vladislav II. Krnovsko svému kancléři a blízkému příteli panu ze Šelenberka a Kosti. V roce 1523 koupil knížectví za 58 900 uherských zlatých markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu. S novým vládcem vstoupila zde i nová víra. Horlivý zastánce Luthterova učení dal vyhnat z panství katolické řády německých rytířů i františkánské bratry minority. Posledním knížetem tohoto rodu v Krnově byl Jan Jiří Krnovský, Vrchní velitel vojsk "zimního krále" Bedřicha Falckého.

Za protivení se Habsburkům bylo krnovské knížectví konfiskováno, jeho majitel dán do klatby a roku 1622 udělil císař zemi Karlu z Lichtenštejna. To již byla Evropa zmítána třicetiletou válkou a země krnovská pleněna postupně vojsky dánskými, císařskými a dílo pustošení završili Švédové.Věk následující přinesl krnovskému knížectví ránu, jež porušila staletí budovanou a utužovanou stabilitu hospodářství a odsoudila toto významné město se ztrátě síly a prestiže. Pruský král Bedřich II. Uplatnil nároky na Krnovsko, které považoval neprávem konfiskované jeho hohenzollernským předkům. Spor se rozšířil na celé Slezsko a vojska Marie Terezie nedokázala území odedávna patřící české koruně ubránit. Mír uzavřený ve Vratislavi v roce 1742 znamenal pro Krnovsko ztrátu rozsáhlých území polevém břehu řek Opavy a Opavice, odloučení celého Hlubčicka.

Zbývající torzo knížectví muselo přeorientovat hospodářské zájmy z Horního Slezska na Moravu a Rakousko. Rozdělení Slezska znamenalo konec politického významu Krnova, v roce 1793 byl i krajský úřad přestěhován do Opavy. Roku 1849 zaniká krnovské knížectví, jehož stálé jádro se stalo základem pro vznik nového politického okresu. Vznikl tak jeden ze sedmi okresů Rakouského Slezska. Tehdejší okres Krnov měl 10 čtverečních mílí, 74 obce a 59 875 obyvatel. Svého znovuzrození se dočkal Krnov až na přelomu 19. A 20. Století, kdy jej prudký rozvoj textilní výroby zařadil na jedno z předních míst v Rakousku-Uhersku. Textilní výroby se váže k samým počátkům města. V roce 1379 byl založen obchodní dům se suknem a v jeho šestnácti komorách se prodávalo zboží vyrobené ve městě. Ve století 19. Zde bylo již 17 továren na výrobu sukna, vlněného a hedvábného zboží. Industrializace přinesla změnu podoby města. V dnešních dnech je Krnov se svými 26 000 obyvateli významným průmyslovým a kulturním centrem.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	21129 N
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

Guntramovice

(Güntersdorf)

Chařová

(Krotendorf)

Chomýž

(Komeise)

Kaple P.Marie

Hřbitovní

Ježník

(Mösnig)

Zvonice ^{Zdroj C)}

Ježník, parc. 5552, u domu Ježník 1833/36

Hradiště ^{Zdroj C)}

kóta 416,8, Pod Bezručovým vrchem Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy

Venkovský dům rodiny Larischů ^{Zdroj C)}

Ježník 1834/71

Kostelec

(Weiskirch)

Kostel sv. Benedikta ^{Zdroj C)}

Kostel Sv. Benedikta se nachází v městské části Krnov Kostelec, na výpadovce směrem na Bruntál. Podle nejnovějších archeologických výzkumů pochází sakristie  kostela z 1. poloviny 13. století a byla kněžištěm původního středověkého kostela. Jedná se o nejstarší dochovanou sakrální stavbu tohoto typu na území Moravskoslezského kraje. Byly zde objeveny vzácné sřtedověké nástěnné malby s náboženskými výjevy. V současnosti probíhají v interiéru restaurátorské práce.

Fara

…

Socha sv. Jana Křtitele ^{Zdroj C)}

Vedle kostela pískovcová z 30. let 18. století od sochaře Andrease Zahnera,

První písemná zmínka o Kostelci pochází z roku 1279, kdy je vesnice zmiňována jako majetek města Krnov, darovaný mu již dříve Přemyslem Otakarem II. Dřívější název dal vesnici zdejší kostel sv. Benedikta.

Mariánské Pole

(Marienfeld)

65 - 60 – 0

64 – 50 – 0

????

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 25.11.2020

Předchozí editace: 8.5.2015

Předchozí editace: 20.12.2008