Linhartovy

(Geppersdorf)

Kostel Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj C)}

…

Fara

…

Zámek ^{Zdroj C)}

postaven ve stejnojmenné vesnici, která je dnes částí města Město Albrechtice, v Moravskoslezském kraji, necelých 10 km za Krnovem, při pravém břehu řeky Opavice. Řeka zde tvoří státní hranici mezi ČR a Polskem. Zámek je od ní vzdálen asi 50m. Je to poměrně rozsáhlá stavba, tvořena čtyřmi křídly, s jednou válcovitou věží. Kolem zámku se rozprostírá park, který však nebyl v 2. polovině 20. století dostatečně udržován, přesto, že se zde nacházely vzácné dřeviny. Stáří nejstaršího dubu se odhaduje na 850 let. Zámek je dostupný ze silnice 1. tř. č.57, vedoucí z Krnova do Města Albrechtic. Vesnicí také prochází dráha Krnov - Jindřichov ve Slezsku. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky pod č. 37250/8-121.

Zámek vznikl na místě vodní tvrze, kterou zbudoval patrně Mikuláš z Vidbachu, po rozdělení opavského knížectví. V roce 1410 koupili linhartovské statky s tvrzí Fulštejnové z Vladětína. Jeich náhrobek je k vidění v místním kostele. Fulštejnové spravovali statek do r. 1556. V roce 1578 Zdědila statek Kateřina Kravařská, provdaná za Václava Haugvice z Biskupic. Do deseti let pak zahájil Václav Haugvic přestavbu tvrze na zámecké sídlo v renesančním slohu. Nadstavbu věže provedli jeho syn Karel. Renezanci dnes připomínají mimo jiné i klenby v zámeckých sklepích. Sgrafita na fasádě již zakryla barokní přestavba. Roku 1658 zpustošené panství koupil od Aloise Ladislava Haugvice, který se po třicetileté válce dosti zadlužil, příslušník jiného rodu Maxmilián Sedlnický z Choltic. Sedlničtí přestavěly zámek tak, že získal barokní podobu, zvenčí i uvnitř. Věž byla také opravena podle dochovaného zápisu z roku 1702. Nové stavební prvky a plastická výzdoba fasády připomínají díla vídeňských architektů, hlavně pak Fischera z Erlachu. Přestavba pokračovala ještě v roce 1730 a o něco později hrabě Josef Sedlnický z Chotic provedl úpravu interiérů. Byly tu vytvořeny hudební sály a také upraveny portály, kde přibyly znaky Haugviců a Cholticů. Úpravou prošla i zámecká kaple. Roku 1855 získali zámek sňatkem Oppersdorfové. Ti dali přemalovat jeden z reprezentačních sálů. Byl vyzdoben erby předků a texty, které se však již nedochovaly. V roce 1892 koupila zámek bohatá rodina Wenzelidesů z Krnova. Tato rodina vlastnila zámek do roku 1930, kdy jej prodali rodině Wűlersdorf-Urbairů. Válečná léta se na zámku nechvalně podepsala. V roce 1943 sem byla umístěna německá vojenská nemocnice a téhož roku zámek postihl požár, který zcela zničil střechu. Ta byla jen provizorně zakryta lepenkou. Od té doby již zámek chátral. Po válce zámek přešel do vlastnictví státu, ten však nejevil o zámek zájem s výjimkou r. 1973, kdy byly provedeny nejnutnější opravy a na zámek byl umístěn sklad ministerstva zdravotnictví. Po roce 1989 byla provedena oprava fasád na nádvoří a na východním křídle. Další větší rekonstrukce byla provedena v roce 2003 a současně zde byl proveden stavebně-historický průzkum. Velkou zásluhu na posledních rekonstrukcích měl tehdejší správce zámku p. Heřman Menzel.

Zámecká budova je poměrně rozsáhlá. Je čtyřkřídlá, jednopatrová s polopatrem. Půdorys je čtvercový. Věž je umístěna na severozápadním rohu, je o patro vyšší než budova. Hlavní, východní fasáda je devítiosá, v přízemní části je fasáda rozdělena vrypy naznačující velké kvádry. Okna jsou rámována šambránou, na římsu prvního patra nasedají pilastry do výše prvního patra a polopatra. Pilastry jsou zakončeny korintskými hlavicemi. Ve středu nadokenní římsy jsou posazeny reliéfy, ženské a mužské busty. V hlavní ose je přízemní portál. Severní fasáda je osmiosá, uprostřed je přízemní hala s balkonem, na kterém je vytvořeno kuželkové zábradlí. Patro věže, které převyšuje budovu zámku, je také děleno pilastry. V horní části věže jsou slepá okénka, věž je kryta mědí a zakončena je makovicí. Také jižní a západní fasáda má shodné členění jako předchozí, přičemž jižní je bez portálu. Západní fasáda je sedmiosá, se zdobeným portálem. Ve středu dekoru jsou erby Sedlnických a Haugviců

Zámecký park ^{Zdroj C)}

založili Haugvicové z Biskupic v první polovině 17. století. Je zřejmé, že patří k nejstarším nejen v kraji, ale v celém Slezsku. Park byl vytvořen ve francouzském slohu. Další majitelé, Sedlničtí z Choltic, obohatili park o vzácné exotické dřeviny a nechali zbudovat zimní zahradu. Ta stála již za řekou na území dnešního Polska. Při břehu Opavice byly postaveny altány, které sloužili k odpočinku šlechty. Další úpravy parku provedli Oppersdorfové, dosavadní ráz parku však zůstal zachován. Přibyla zde pergola, obrostlá divokým vínem (parthenocissus guingefolia). V roce 1742 připadlo úzení za řekou Opavicí Prusku. Po válce, dílem nezájmu státu o tyto prostory, byla zahrada značně poničena. Nejen záhony růží, ale i vzrostlé keře a zídka u parku byly nenávratně zničeny. Mnohé zničila i vichřice v roce 1947.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Krnov, s.o.Albrechtice

1961 Okres

Část Města Albrechtice

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377.[3] V roce 1742 byla vesnice rozdělena mezi Rakousko a Prusko. Rakouská část je dnes v Česku. Pruská část je dnes sołectwo (ves) Lenarcice ve gmině Głubczyce v Polsku.

rok	obyv
1927	313 obyv N

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.5.2015