|
Kód CZ 8430 Linhartovy
(Geppersdorf) Kostel
Povýšení sv.Kříže Zdroj C) … Fara … Zámek
Zdroj C) postaven ve stejnojmenné vesnici, která je dnes
částí města Město Albrechtice, v Moravskoslezském kraji, necelých 10 km za
Krnovem, při pravém břehu řeky Opavice. Řeka zde tvoří státní hranici mezi ČR
a Polskem. Zámek je od ní vzdálen asi 50m. Je to poměrně rozsáhlá stavba,
tvořena čtyřmi křídly, s jednou válcovitou věží. Kolem zámku se rozprostírá
park, který však nebyl v 2. polovině 20. století dostatečně udržován, přesto,
že se zde nacházely vzácné dřeviny. Stáří nejstaršího dubu se odhaduje na 850
let. Zámek je dostupný ze silnice 1. tř. č.57, vedoucí z Krnova do Města
Albrechtic. Vesnicí také prochází dráha Krnov - Jindřichov ve Slezsku. Zámek
je chráněn jako kulturní památka České republiky pod č. 37250/8-121. Zámek vznikl na místě vodní tvrze, kterou zbudoval
patrně Mikuláš z Vidbachu, po rozdělení opavského
knížectví. V roce 1410 koupili linhartovské statky
s tvrzí Fulštejnové z Vladětína.
Jeich náhrobek je k vidění v místním kostele. Fulštejnové spravovali statek do r. 1556. V roce 1578
Zdědila statek Kateřina Kravařská, provdaná za Václava Haugvice
z Biskupic. Do deseti let pak zahájil Václav Haugvic
přestavbu tvrze na zámecké sídlo v renesančním slohu. Nadstavbu věže provedli
jeho syn Karel. Renezanci dnes připomínají mimo jiné i klenby v zámeckých
sklepích. Sgrafita na fasádě již zakryla barokní přestavba. Roku 1658
zpustošené panství koupil od Aloise Ladislava Haugvice,
který se po třicetileté válce dosti zadlužil, příslušník jiného rodu
Maxmilián Sedlnický z Choltic. Sedlničtí
přestavěly zámek tak, že získal barokní podobu, zvenčí i uvnitř. Věž byla
také opravena podle dochovaného zápisu z roku 1702. Nové stavební prvky a
plastická výzdoba fasády připomínají díla vídeňských architektů, hlavně pak
Fischera z Erlachu. Přestavba pokračovala ještě v
roce 1730 a o něco později hrabě Josef Sedlnický z Chotic provedl úpravu interiérů. Byly tu vytvořeny
hudební sály a také upraveny portály, kde přibyly znaky Haugviců
a Cholticů. Úpravou prošla i zámecká kaple. Roku
1855 získali zámek sňatkem Oppersdorfové. Ti dali
přemalovat jeden z reprezentačních sálů. Byl vyzdoben erby předků a texty,
které se však již nedochovaly. V roce 1892 koupila zámek bohatá rodina Wenzelidesů z Krnova. Tato rodina vlastnila zámek do roku
1930, kdy jej prodali rodině Wűlersdorf-Urbairů.
Válečná léta se na zámku nechvalně podepsala. V roce 1943 sem byla umístěna
německá vojenská nemocnice a téhož roku zámek postihl požár, který zcela
zničil střechu. Ta byla jen provizorně zakryta lepenkou. Od té doby již zámek
chátral. Po válce zámek přešel do vlastnictví státu, ten však nejevil o zámek
zájem s výjimkou r. 1973, kdy byly provedeny nejnutnější opravy a na zámek
byl umístěn sklad ministerstva zdravotnictví. Po roce 1989 byla provedena
oprava fasád na nádvoří a na východním křídle. Další větší rekonstrukce byla
provedena v roce 2003 a současně zde byl proveden stavebně-historický
průzkum. Velkou zásluhu na posledních rekonstrukcích měl tehdejší správce
zámku p. Heřman Menzel. Zámecká budova je poměrně rozsáhlá. Je čtyřkřídlá,
jednopatrová s polopatrem. Půdorys je čtvercový. Věž je umístěna na
severozápadním rohu, je o patro vyšší než budova. Hlavní, východní fasáda je devítiosá, v přízemní části je fasáda rozdělena vrypy
naznačující velké kvádry. Okna jsou rámována šambránou, na římsu prvního
patra nasedají pilastry do výše prvního patra a polopatra. Pilastry jsou
zakončeny korintskými hlavicemi. Ve středu nadokenní římsy jsou posazeny
reliéfy, ženské a mužské busty. V hlavní ose je přízemní portál. Severní
fasáda je osmiosá, uprostřed je přízemní hala s
balkonem, na kterém je vytvořeno kuželkové zábradlí. Patro věže, které
převyšuje budovu zámku, je také děleno pilastry. V horní části věže jsou
slepá okénka, věž je kryta mědí a zakončena je makovicí. Také jižní a západní
fasáda má shodné členění jako předchozí, přičemž jižní je bez portálu.
Západní fasáda je sedmiosá, se zdobeným portálem.
Ve středu dekoru jsou erby Sedlnických a Haugviců Zámecký
park Zdroj C) založili Haugvicové z
Biskupic v první polovině 17. století. Je zřejmé, že patří k nejstarším nejen
v kraji, ale v celém Slezsku. Park byl vytvořen ve francouzském slohu. Další
majitelé, Sedlničtí z Choltic, obohatili park o
vzácné exotické dřeviny a nechali zbudovat zimní zahradu. Ta stála již za
řekou na území dnešního Polska. Při břehu Opavice byly postaveny altány,
které sloužili k odpočinku šlechty. Další úpravy parku provedli Oppersdorfové, dosavadní ráz parku však zůstal zachován.
Přibyla zde pergola, obrostlá divokým vínem (parthenocissus
guingefolia). V roce 1742 připadlo úzení za řekou Opavicí Prusku. Po válce, dílem nezájmu
státu o tyto prostory, byla zahrada značně poničena. Nejen záhony růží, ale i
vzrostlé keře a zídka u parku byly nenávratně zničeny. Mnohé zničila i
vichřice v roce 1947. |
Panství Politický okres Krnov, s.o.Albrechtice 1961 Okres Bruntál Část Města Albrechtice 2003 ORP Krnov, PO Město Albrechtice Historie obce
První
písemná zmínka o obci pochází z roku 1377.[3] V roce 1742 byla vesnice
rozdělena mezi Rakousko a Prusko. Rakouská část je dnes v Česku. Pruská část
je dnes sołectwo (ves) Lenarcice
ve gmině Głubczyce v Polsku.
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org
(9.2.2015) |
|||||||
|
|