|
Kód CZ 13972
Rusín
(Rausen)
Připojené: Hrozová,
Matějovice
[Kaple P.Marie] Zdroj A)
1814, Zničena 1945

Kaple P.Marie Zdroj A)
Zdařilá
replika kaple na kopci Klobouk u obce Rusína. Nová kaple je postavena jen
několik metrů od místa kaple původní, která byla za války v roce 1945
zničena. Je zasvěcena Navštívení Panny Marie a slavnostní svěcení se odehrálo
8. srpna 1993. Byla postavena z finančních příspěvků bývalých německých
farníků a dnešních českých věřících z obcí Rusín a Hrozová, jako výraz
usmíření obou národů. Kaple je výraznou dominantou širokého okolí, v
minulosti byla poutním místem hojně navštěnovaným
jak z území Osoblažska, tak z tehdejšího pruského Hlubčicka. Latinský citát v interiéru znamená česky
"Aby všichni jedno byli". Mramorová kropenka v kapli pochází ze
zrušené sesterské kaple v krnovské nemocnici a byla dlouhá léta ukrývýna řádovými sestrami na Ježníku
u Krnova. Zvonek ve zvonici si přivezli volyňští Čechové z Volyně.

Kamenný kříž Zdroj C)
…

Kamenný kříž Zdroj C)
…

Kamenný kříž Zdroj C)
1929

Dřevěný kříž Zdroj C)
Na hranici s Polskem

Dřevěný kříž Zdroj C)
U cesty k polské hranici

Pamětní deska
Františka Tomáčka Zdroj C)
Na jeho působení

[Větrný mlýn] Zdroj A)
…

Velkostatek č.p.4
…

Dům č.p.39 Zdroj C)
…

Mlýn Zdroj A)
…

|
Panství
Politický okres Krnov, s.o.Osoblaha
1961 Okres Bruntál
2003 ORP Krnov, PO Osoblaha

Historie
obce
Nedaleko Krnova leží středisková obec Rusín.
Její katastr se skládá ze tří částí: Rusín o rozloze 517 ha, Hrozová jež má 534 ha a Matějovice se svými 377 ha. V obci
dnes žije okolo 150 obyvatel - 90 chatařů a chalupářů.
V závěti biskupa Bruna z roku 1267 je Rusín
citován mezi obcemi při přebírání enklávy Osoblaha/Hotzenplotz.
V roce 1290 byl jejím vlastníkem Gischo z Rusína a
o 40 let později byla obec prodána Heznikovi z Hlubočic. Od té doby dodával rusínský mlýn obilí klášteru
svaté Kláry v Opavě. Obec tedy patřila ke knížectví Opavsko
- Hlubčickému a byla součástí Moravské
enklávy. Roku 1360 se jejím vlastníkem stal Sup z Fülsteina.
Ten prodal Rusín svému bratrovi Herbortovi,
kanovníku a rektoru kostela svaté Anny v Olomouci, který obec odkázal jako
prebendu rektorovi tohoto kostela. Během třicetileté války byla obec vypálena
Švédy a totéž se opakovalo v době války pruské. Od roku 1793 měla obec
vlastní jednotřídní školu. V roce 1836 obec postihla epidemie cholery.
V letech 1945 - 1946
bylo všechno německé obyvatelstvo z obce vysídleno, celá oblast se prakticky
vylidnila a už se z toho nikdy nevzpamatovala. Od roku 1960 patří Rusín do
okresu Bruntál a o čtyři roky později se stal střediskovou obcí včetně
Hrozové a Matějovic. V roce 1974 byla dokončena rekonstrukce a modernizace
místní školy, která byla později v rámci reorganizace zrušena. V její budově
se nyní nachází obecní úřad a pohostinství.
Nad obcí se tyčí kopec Klobouk, který je
posledním výběkem Nízkého Jeseníku ve směru k
Hlubčicím. V roce 1814 zde byla postavena kaple Navštívení Panny Marie jako
poutní místo pro okolní obce. Roku 1945 byla kaple během osvobozovacích bojů
na osoblažsku zasažena dělostřeleckou palbou a
těžce poškozena. Později byly její ruiny srovnány se zemí. V roce 1993 byla
kaple znovu vystavěna a vysvěcena jako Kaple smíření.
Dle pověsti zaznamenané v hrozovské
kronice se roku 1252 mezi Hrozovou a Rusínem utábořilo velké vojsko krále
Přemysla Otakara II. Proti Hlubčicím je vedl pán z Fulštejna.
Když se král Otakar II. vracel z trestné výpravy v Prusku domů, dal si na
jeden z kopců nad Rusínem přinést polní sedátko a pozoroval terén za
Hrozovou, od těch dob se nazývá Královský stolec - Königstuhl.
Dnešní obec Rusín tvoří tři dříve samostatné,
historicky Rusín vznikl v roce 1290. Roku 1331 se připomíná jako Rusín, v
ruce 1377 už, německy Rosen. Na konci třicetileté
války byl zpustošen Švédy a několik dalších let zůstal úplně pustý. Základním
zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Když se však všem nedostávalo
obživy, odcházeli mnozí za chlebem do světa.
První písemná zpráva o Matějovicích je z roku 1266. v lese táhnoucím se podél
Hrozové jihozápadně od obce, je v křídovém pískovci Matějovická
jeskyně / dříve zvaná Venušina jeskyně/. Stopy lidského života na území obce
sahají až do mladší doby kamenné. U Matějovické
jeskyně byly nalezeny tri odštěpky pazourků. Z
pozdější doby se uchovalo pět jantarových korálků.
Obec Matějovice se připomíná v 13. století jako biskupské léno.
V 15. století byla za husitského tažení vypálená.
Dříve patřila k Matějovicím Kašnice, která se
však časem osamostatnila a po druhé světové válce byla připojena jako osada k
Bohušovu.
V době, kdy po obou stranách státní hranice
žili Němci, měla pro jejich legální i ilegální malý pohraniční styk
přitažlivost Mincerka / hostinec/ na pohraničním
úseku silnice z Osoblahy do Hlubčic.
Hrozová je rozložena u stejnojmenné říčky. Obec patří mezi nejstarší místa
osoblažské enklávy, první písemná zpráva o ní je z r. 1309. Český název Hrozwa je zaznamenán už v r. 1389, předtím roku 1378 Grosovia.
V druhé polovině 16. století a až do
pobělohorské persekuce drželi Hrozovou jako léno olomouckého biskupa Sedlničtí z Chotic.
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
374 N
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2005
|
|
|
www.obecrusin.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927
A) obecrusin.cz (20.12.2008)
|