|
Kód CZ 13972
Rusín
(Rausen)
Připojené obce: Hrozová,
Matějovice
[Kaple P.Marie]
Zdroj A)
1814, Zničena 1945
Kaple P.Marie Zdroj A)
Zdařilá
replika kaple na kopci Klobouk u obce Rusína. Nová kaple je postavena jen
několik metrů od místa kaple původní, která byla za války v roce 1945
zničena. Je zasvěcena Navštívení Panny Marie a slavnostní svěcení se odehrálo
8. srpna 1993. Byla postavena z finančních příspěvků bývalých německých
farníků a dnešních českých věřících z obcí Rusín a Hrozová, jako výraz
usmíření obou národů. Kaple je výraznou dominantou širokého okolí, v
minulosti byla poutním místem hojně navštěnovaným jak z území Osoblažska, tak
z tehdejšího pruského Hlubčicka. Latinský citát v interiéru znamená česky
"Aby všichni jedno byli". Mramorová kropenka v kapli pochází ze
zrušené sesterské kaple v krnovské nemocnici a byla dlouhá léta ukrývýna
řádovými sestrami na Ježníku u Krnova. Zvonek ve zvonici si přivezli volyňští
Čechové z Volyně.
 
Kamenný kříž Zdroj C)
…
Kamenný kříž Zdroj C)
…
Kamenný kříž Zdroj C)
1929
Dřevěný kříž Zdroj C)
Na hranici s Polskem
Dřevěný kříž Zdroj C)
U cesty k polské hranici
Pamětní deska
Františka Tomáčka Zdroj C)
Na jeho působení
[Větrný mlýn] Zdroj A)
…
Velkostatek
č.p.4
…
Dům č.p.39 Zdroj C)
…
Mlýn Zdroj A)
…
|
Panství
Politický okres Krnov, s.o.Osoblaha
1961 Okres Bruntál
2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
Nedaleko Krnova leží středisková obec Rusín. Její katastr se
skládá ze tří částí: Rusín o rozloze 517 ha, Hrozová jež má 534 ha a
Matějovice se svými 377 ha. V obci dnes žije okolo 150 obyvatel - 90 chatařů
a chalupářů.
V závěti biskupa Bruna z roku 1267 je Rusín citován mezi
obcemi při přebírání enklávy Osoblaha/Hotzenplotz. V roce 1290 byl jejím
vlastníkem Gischo z Rusína a o 40 let později byla obec prodána Heznikovi z
Hlubočic. Od té doby dodával rusínský mlýn obilí klášteru svaté Kláry v
Opavě. Obec tedy patřila ke knížectví Opavsko - Hlubčickému a byla součástí
Moravské enklávy. Roku 1360 se jejím vlastníkem stal Sup z Fülsteina. Ten
prodal Rusín svému bratrovi Herbortovi, kanovníku a rektoru kostela svaté
Anny v Olomouci, který obec odkázal jako prebendu rektorovi tohoto kostela.
Během třicetileté války byla obec vypálena Švédy a totéž se opakovalo v době
války pruské. Od roku 1793 měla obec vlastní jednotřídní školu. V roce 1836
obec postihla epidemie cholery.
V letech 1945 - 1946 bylo všechno německé obyvatelstvo z obce
vysídleno, celá oblast se prakticky vylidnila a už se z toho nikdy
nevzpamatovala. Od roku 1960 patří Rusín do okresu Bruntál a o čtyři roky
později se stal střediskovou obcí včetně Hrozové a Matějovic. V roce 1974
byla dokončena rekonstrukce a modernizace místní školy, která byla později v
rámci reorganizace zrušena. V její budově se nyní nachází obecní úřad a
pohostinství.
Nad obcí se tyčí kopec Klobouk, který je posledním výběkem
Nízkého Jeseníku ve směru k Hlubčicím. V roce 1814 zde byla postavena kaple
Navštívení Panny Marie jako poutní místo pro okolní obce. Roku 1945 byla
kaple během osvobozovacích bojů na osoblažsku zasažena dělostřeleckou palbou
a těžce poškozena. Později byly její ruiny srovnány se zemí. V roce 1993 byla
kaple znovu vystavěna a vysvěcena jako Kaple smíření.
Dle pověsti zaznamenané v hrozovské kronice se roku 1252 mezi
Hrozovou a Rusínem utábořilo velké vojsko krále Přemysla Otakara II. Proti
Hlubčicím je vedl pán z Fulštejna. Když se král Otakar II. vracel z trestné
výpravy v Prusku domů, dal si na jeden z kopců nad Rusínem přinést polní
sedátko a pozoroval terén za Hrozovou, od těch dob se nazývá Královský stolec
- Königstuhl.
Dnešní obec Rusín tvoří tři dříve samostatné, historicky Rusín
vznikl v roce 1290. Roku 1331 se připomíná jako Rusín, v ruce 1377 už,
německy Rosen. Na konci třicetileté války byl zpustošen Švédy a několik
dalších let zůstal úplně pustý. Základním zaměstnáním obyvatelstva bylo
zemědělství. Když se však všem nedostávalo obživy, odcházeli mnozí za chlebem
do světa.
První písemná zpráva o Matějovicích je z roku 1266. v lese táhnoucím se podél
Hrozové jihozápadně od obce, je v křídovém pískovci Matějovická jeskyně /
dříve zvaná Venušina jeskyně/. Stopy lidského života na území obce sahají až
do mladší doby kamenné. U Matějovické jeskyně byly nalezeny tri odštěpky
pazourků. Z pozdější doby se uchovalo pět jantarových korálků.
Obec Matějovice se připomíná v 13. století jako biskupské léno.
V 15. století byla za husitského tažení vypálená.
Dříve patřila k Matějovicím Kašnice, která se však časem
osamostatnila a po druhé světové válce byla připojena jako osada k Bohušovu.
V době, kdy po obou stranách státní hranice žili Němci, měla pro
jejich legální i ilegální malý pohraniční styk přitažlivost Mincerka /
hostinec/ na pohraničním úseku silnice z Osoblahy do Hlubčic.
Hrozová je rozložena u stejnojmenné říčky. Obec patří mezi nejstarší místa
osoblažské enklávy, první písemná zpráva o ní je z r. 1309. Český název Hrozwa
je zaznamenán už v r. 1389, předtím roku 1378 Grosovia.
V druhé polovině 16. století a až do pobělohorské persekuce
drželi Hrozovou jako léno olomouckého biskupa Sedlničtí z Chotic.
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
374 N
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2005
|
|
|
www.obecrusin.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927
A) obecrusin.cz (20.12.2008)
|
