Úvalno

(Lobenstein)

Kostel sv. Mikuláše

původně gotický farní ze 14. století, upravený barokně v roce 1762.

Hřbitov

Kolem kostela

Fara

…

Kamenný kříž

Před hřbitovem, 1857

Socha P.Marie Sedmibolestné

Před hřbitovem, 1862

Kamenný kříž

zvaný Hornyho kříž, který zde nechal v roce 1921 postavit místní velkostatkář Horny. Tento kříž byl celkově renovován v roce 2005 obcí.

Kamenný kříž

stojí v těsné blízkosti motelu Alwin u hlavní silnice. Jedná se o Loserthův kříž, který zde byl postaven v roce 1891. Tento kříž prošel obnovou v polovině devadesátých let.

Boží muka

…

Hrob Hanse Kudlicha

…

Památník padlým

Na hřbitově

Zřícenina hradu ^{Zdroj A)}

vrch Strážiště (Wachberg) , vysoký 400 metrů nad mořem, který se vypíná na severozápadním konci obce. O původu jeho jména nejsou v obci záznamy. Na tomto vrchu byl roku 1913 postaven pomník s rozhlednou zdejšímu rodákovi Hansi Kudlichovi, který v roce 1848 jako poslanec říšského sněmu v Kroměříži vystoupil s požadavkem na úplné zrušení poddanství a roboty.

Slovanské sídliště

archeologické naleziště

Hradiště

lužické kultury, archeologické naleziště

Rychta

v obecní kronice připomínána již v roce 1241.

Červený dvůr

na hlavní silnici mezi Úvalnem a Krnovem

Lesní vila

v lesích k Býkovu a Lesní dům.

Kontribuční sýpka

Č.p.50

Rozhledna

na vrchu Strážiště

Nádraží

…

Zpět na okres

Panství

Politický i soudní okres Krnov

1961 Okres Bruntál

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

O vzniku obce se nenacházejí žádné zachovalé zprávy. První zmínka v obecní kronice je z roku 1238, kde se mluví o slovanské obci Chvalno.

Podle obecní kroniky se nacházelo předhistorické sídliště na jihozápad zříceniny hradu Úvalno ve vyvýšenině 423 metrů nad mořem. Po posledním obyvateli tohoto hradu ze začátku 16. století, Jiřím ze Šelenberka, je všeobecně zvaná Šelenburk či též Cvilín. Na této vyvýšenině a svahu směrem k nynějšímu Úvalnu se nalézalo sídliště z mladší doby bronzové a z nejstarší doby železné.

Hrad byl vybudován jako jeden z článků obranné zemské soustavy někdy v polovině 13. století. Poprvé se připomíná v zakládací listině Horního Benešova, vydané podkomořím českého krále Benešem z Úvalna. Od roku 1284 byl hrad pod správou opavského vévody Mikuláše, nemanželského syna Přemysla Otakara II.. Po rozdělení knížectví na opavské a krnovské vlastnil hrad kníže Jan I.. Do roku 1474, kdy hrad i obec dobyl a vyplenil uherský král Matyáš Korvín, hrad změnil postupně třikrát vlastníka.

V roce 1493 jej udělil v léno český král Vladislav za věrné služby svému kancléři Janu ze Šelenberka, jehož syn Jiří se oženil s dcerou Barbory z rodu Přemyslovců, která se vlády nad hradem ujala tři roky před Janem. Sňatek vyřešil vlastnické spory obou rodů. Jiří se stal Barbořiným spoluvládcem. Roku 1523 prodal Jiří ze Šelenberka knížectví krnovské i s hradem markraběti Jiřímu Hohenzollernskému z Ansbachu. Od roku 1622 hrad vlastnili Lichtenštejnové.

Definitivně byl hrad opuštěn po třicetileté válce a od té doby nezadržitelně chátral. Nejvíce zřícenina utrpěla v roce 1861, kdy bylo její zdivo rozebráno na silnici do Petrovic.V roce 1817 až 1825 tu byla při amatérských archeologických pracích nalezena středověká keramika a řada železných předmětů, zejména zbytků zbraní.

Zápisy řídícího učitele Baiera, který v obci působil v 19. století, mimo jiné zmiňují: "Úvalno v dřívějších časech bylo ryze protestantskou obcí, která teprve koncem 17. století se vrátila ke katolictví, dále třicetiletou válkou a mnohými požáry byla navštívena."

Roku 1830 byla dostavěna silnice z Opavy na Krnov, v osmdesátých letech 19. století zde byla zavedena železnice.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1461 N
1930
1947
1961
1970
2005

www.uvalno.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) uvalno.cz (20.12.2008)

C) cs.wikipedia.org (13.5.2015)

D) bruntálský.denik.cz (13.5.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 13.5.2015

Předchozí editace: 20.12.2008