Kód CZ 17544

(Velký) Valštejn

(Gross) (Wallstein)

Osady: Malý Valštejn, Velký Valštejn, Ztracená Voda

[Kostel sv.Františka Xaverského] ^{Zdroj E)}

založen v roce 1785 za císaře Josefa z císařsko-královského moravskoslezského náboženského fondu a byl zasvěcen sv. Františku Xaverskému. Byla to kamenná stavba z let 1793 – 1795, kdy císařsko-královská Dvorská komora byla v držení panstva z Albrechtic (Olbersdorfu) a zde vykonávala svrchovanou moc (jus patronatus). Ke stému výročí založení kostela (1895) byl náklady 5240 fl. zevnitř i zvenku důkladně renovován. Roku 1908 obdržel kostel varhany vyrobené slavnou krnovskou varhanářskou dílnou bratří Riegerů. Kostel stál necelých 190 let, než byl roku 1984 zbourán a spolu se hřbitovem srovnán se zemí.

Fara ^{Zdroj E)}

…

[Hřbitov] ^{Zdroj
E)}

Zlikvidován s kostelem 1984

Kaple ^{Zdroj
E)}

Na křižovatce

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj
E)}

…

Socha sv.Antonína

…

Památník obětem 1914-18

…

[Škola] ^{Zdroj E)}

Budova školy byla přízemní stará stavba, která se nacházela pod jednou střechou spolu s farní budovou. Protože sborovna se stala vzhledem k počtu žáků již příliš malou, byla roku 1890 rozšířena přístavbou. Škola byla od 28. září 1920 dvoutřídní veřejnou obecnou školou pro obě pohlaví. Koncem roku 1921 navštěvovalo školu 85 dětí, a sice 40 hochů a 45 děvčat. Od roku 1938 chodily do školy ve Valštejnu také žáci z Kraví hory.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Krnov, s.o.Albrechtice

1961 Okres Bruntál

Část Města Albrechtice, Hynčic

2003 ORP Krnov, PO Město Albrechtice

Historie obce ^E)

Valštejn byl založen roku 1618 a nese jméno svého zakladatele. Dříve těž nazývána a dělena na Malý a Velký Valštejn.
Dnes je převážně rekreační osadou Hynčic

Valštejn byl začátkem 17. století državou panství Albrechtice. Že vesnice v roce 1602 ještě neexistovala, může vyplývat ze zprávy vládního úředníka z Albrechtic o výsledku průzkumu týkajícího se posílení obrany poddaných, vytvořené právě v roce 1602 pro panstvo. V této zprávě se název Valštejn ještě nevyskytuje, zatímco všechny tehdejší obce panství uvedeny jsou. Lze tak usuzovat, že Velký Valštejn mohl být založen teprve po roce 1602 a sice, soudě dle existujících náznaků, v průběhu druhého desetiletí 17. století, když byl Johann Christoph z Valdštejnu (Johann Christoph von Waldstein) majitelem panství Albrechtice. Je totiž známo, že na den Sv. Tomáše roku 1618 vystavil listinu svému pracovitému poddanému Leonardu Hankemu pro rychtářství ve“ Waldsteinu“).

Za jezuitského rektora H. Waldhausera byl na den sv. Bartoloměje roku 1692 založen Malý Valštejn, zatímco první dokumenty o Ztracené vodě se datují od roku 1645.

Valštejn byl od roku 1850 tvořen třemi částmi - Velkým Valštejnem, Malým Valštejnem a Ztracenou vodou. Tyto části spolu tvořily také jednu církevní a školní obec, tzv. farnost. Převážně hornatá krajina hraničila na severu s Jindřichovem (Hennensdorf), na severu a severovýchodě s Třemešnou (Röwersdorf), na východě s Třemešnou a Hynčicemi (Heinzendorf), na jihu s Hynčicemi a na západě se Starou a Novou Dlouhou vodou (Altlangwasser, Neualtwasser). Celková plocha obce činila 789,96 ha.

V roce 1910 bylo ve Velkém Valštejnu napočítáno 72 domů, v Malém Valštejnu 15 domů a ve Ztracené vodě 38 domů, dohromady 125 domů s 580 osobami, z nichž 293 bylo mužského a 287 ženského pohlaví. 572 osob bylo katoliků a 8 evangeliků. Všichni občané byli národností Němci.

Téměř všechny budovy v obci Valštejn byly ve 20. letech 20. století celkově opraveny, asi dvacet jich bylo nově postaveno. Střechy byly vesměs v pořádku, mnoho z nich bylo pokryto eternitem a břidlicí. Téměř všechny tehdejší stavby byly s vodovodem nebo pumpou a napajedly pro dobytek. Stáje byly vydlážděné a močůvka byla odvedena do jam. Dost stavení bylo v té době označeno jako výměnek (zast. výminek). Několik budov bylo opuštěných, nejčastěji z důvodu, že v minulosti vyhořely a nebyly znovu obnoveny.

Rozmanitá byla zaměstnání obyvatel Valštejnu. Byl zde k nalezení kolář, lesník, obchodník, úředník z banky, mlynář, hostinský, obuvník, dělníci, pracovník na dráze, malíř – natěrač, truhlář, tesař, kovář, řezník, zedník, krejčí, včelař, pláteník, povozník, poštovní posel, podomní obchodník a v podstatě skoro všichni pak byli pochopitelně zemědělci. Veřejné obecní záležitosti byly obstarávány patnáctičlennou obecní komisí, v jejímž čele stál starosta, zástupce a tři obecní radní.

Bonita půdy ve Valštejnu nebyla žádné zvláštní kvality, byla málo hluboká a byla hodnocena třídou jakosti 5 nebo 6. Její obdělávání bylo velice náročné. Do jedné třetiny byla osázena krmnými rostlinami, protože chov dobytka vykazoval lepší výsledky než polní hospodářství. Z tohoto důvodu byl ve zvýšené míře provozován chov dobytka, zvláště pak od doby, co bylo s úspěchem zkříženo domácí horské plemeno s dalším kravím plemenem.

Z obilí byly pěstovány oves, žito, ječmen a od první světové války úspěšně dokonce pšenice. Kromě toho byly pěstovány také brambory, hlavní potravina obyvatel. Zahrádky přinášely malou úrodu, neboť pěstování ovoce bylo kvůli drsnému klimatu méně výnosné a obvyklých druhů zeleniny bylo vypěstováno jen tolik, kolik požadovala vlastní potřeba.