|
Kód CZ 18920
Zátor
(Seifersdorf)
Připojené: Loučky
Kostel
Nejsv.Trojice
…
Fara
…
Kaple
Na hřbitově
Památník obětem
…
Altán
S pramenem kyselky
|
Panství
Politický i soudní okres
Krnov
1961 Okres Bruntál
2003 ORP a PO Krnov
Historie obce Zdroj C)
Ves
a tvrz Sator ( lat. "oráč", pluh je na místní pečeti) se poprvé
písemně připomíná v r. 1377, kdy ji vlastnil Štěpán z Varanova. Tak byla
uvedena v listině, již se synové opavského knížete Mikuláše II. podělili o
otcovské dědictví. Tehdy vzniklo krnovské panství, které obdržel Jan I.
Zátor patřil místnímu vladyckému
rodu . Roku 1409 obýval tvrz Bohuš ze Zatora, v r. 1413 byl ve vsi zákupní
fojt. V zemských deskách krnovských se toho roku objevil vedle latinského de
Zator i německý název Zeyffersdorf, zřejmě tehdy tvrz a "dolní" ves
splynuly s "horní" vsí jako jeden majetek, pro který se
setrvačností užívalo obou názvů.
Ve válkách mezi králem Jiřím z
Poděbrad a Matyášem Korvínem se tehdejší krnovský kníže Jan přidal na stranu
krále Jiřího, byl r. 1474 zajat a jeho panství se ujal vítěz Matyáš. Zátor
byl zřejmě v této uherské válce vypleněn.
Pak byla pustá ves Zátor několikrát
prodána.
1597 byl místními farníky zakoupen
velký zvon, který byl ulit opavským zvonařem Zachariášem Milnerem. Zvon váží
510 kg. Zvon přežil obě světové války a visí na věži dodnes. Původní kostel
byl dřevěný s kamennou věží.
Do r. 1603 vládl Krnovsku syn markraběte
Jiřího Jiří Frydrych Hohenzollernský, za jehož vlády pokračoval příklon
Krnovska ke Slezsku a zavádění němčiny jako úředního jazyka, který postupně
vytlačoval latinu a češtinu. Pusté vsi byly postupně obnovovány.
Na samém konci třicetileté války
byl prý zátorský kostel vypálen Švédy při Torstenssonově tažení.
V roce 1651 dali zátorští farníci
jako výraz vděčnosti za mír ulit nový zvon - 344 kg u zvonaře Hanze Knaufa v
Opavě.
V roce 1668 P. Johann Georg Schulz
zavedl samostatné zátorské matriky.
V letech 1753-55 dal patron Wenzel
kníže Liechtenstein zcela přestavět značně sešlý zátorský kostel na
prostornou jednolodní klenutou stavbu.
V době válek o dědictví rakouské v
letech 1740-42 utrpěly jednotlivé obce velké škody, byl hlad , drahota,
neúroda. Řada usedlostí zpustla. Bída byla završena pustošivou povodní kolem
r. 1755. Trvalo léta, než se podařilo úrodnost obnovit. Ve větším měřítku se
zde začaly pěstovat brambory a staly se základní plodinou a záchranou před
hladomorem.
Poslední velká morová epidemie
zasáhla postupně od r. 1714 celou Moravu a nepochybně se nevyhnula krnovskému
knížectví.
Od r. 1770 se začalo užívat
domovních čísel.
Léta 1771-1774 byla hladová-
katastrofální neúroda obilí, podpora orientace na pěstování brambor.
Roku 1783 byla postavena panem
Katzerem dnešní farní budova, stáje, chlévy. Byla postavena zeď kolem
hřbitova.
Také nechal upravit pramen místní
železité kyselky a vodu úředně přezkoušet a u c.k. zemského gubernia
"aprobovat". V roce 1806 poznamenáno, že kyselka byla hojně čerpána
a užívána a dokonce vyvážena do jiných míst.
V roce 1798 měl Zátor 104 domovních
čísel a 613 německy mluvících obyvatel, kteří se živili zemědělstvím,
lnářstvím, chovem dobytka.
Loučky měly 90 domovních čísel a
549 německy mluvících obyvatel. Byl zde šenk, palírna, kovárna, myslivna, 2
mlýny a několik bělidel. Ve zdejším lese na tzv. Burgbergu jsou ještě
znatelné prastaré zbytky zdí bývalého hradu.
Roku 1813 zpustošila rozvodněná
Opava Loučky a dolní část Zátoru, zničila pole i domy.
V roce 1834 bylo v Zátoru 105 domů
s 612-ti obyvateli, v Loučkách 95 domů s 593 obyvateli.
Rok 1848 - zrušení roboty a také
bylo publikováno císařské nařízení o zrušení dědičného rychtářství a starých
obecních rad, od té chvíle si měly obce rychtáře volit. Zákon o obcích ze dne
17.3.1849 prosadil zásadu, že základem svobodného státu je svobodná obec.
Obecní zastupitelstvo je voleno občanstvem, rozděleným podle výše placených
daní do čtyř volebních tříd, skládá se ze starosty, tří obecních radních a
zastupitelstva. Od r. 1850 se staly správními jednotkami říše tzv. politické
okresy místo dosavadních panství. Obce zátorské farnosti příslušely okresnímu
hejtmanství v Krnově.
V roce 1855 řádila na Moravě opět
cholera.
Válka s Pruskem r. 1866 přinesla
další vlnu cholery
1880, 1890 průtrže mračen a zátopy.
V r. 1880 došlo k obrovským škodám
nejen v Zátoru, ale i v celém Slezsku.
V r. 1885 - vybudována okresní
silnice přes Zátor.
15.10.1872 byla uvedena do provozu
železnice Olomouc- Bruntál- Krnov -Opava. Zastávka v Zátoru byla zřízena a
otevřena až 1.8.1892
Roku 1900 pracovala v Loučkách
škrobárna. Zátor měl tehdy 126 domů s 739 obyvateli.
10. a 11.7.1903 se po průtrži
mračen opět vylila řeka Opava z břehů a zcela zaplavila Heřmanovy a Loučky.
Velké škody byly na pozemcích i domech.
K 31.12.1910 proběhlo v celém
Rakousku-Uhersku sčítání lidu. Podle něho měl Zátor katastr 1227 ha, ve 150
ti domech 836 obyvatel, (823 katolíků, 12 evangelíků, 1 jiného vyznání.
Všichni byli Němci, 13 z nich cizozemci. Čech nebo Polák nebyl v obci ani jeden.
V obci byl katolický farní kostel,
evangelický kazatelský úřad augšpurské konfese, dvoutřídní obecná škola,
zkoušená porodní bába, hasičský sbor, zapsané výdělkové a hospodářské
družstvo a spolek pojišťující proti škodám požárním, železniční zastávka.
Loučky měly katastr 681 ha, 137
domů s 698 obyvateli. 660 bylo katolíků, 36 evangelíků, dva židé. Všichni
byli Němci, 18 cizozemců.
Byla zde dvoutřídní obecná škola,
lékař, zkoušená porodní bába, hasičský sbor, četnická stanice se třemi
četníky, poštovní úřad s telegrafem a telefonní hovornou.
V r. 1919 byla obec
elektrifikována.
7.10.1938 vstoupila německá armáda
od Krnova do údolí Opavy. Současně s ní projel Adolf Hitler po okresní silnici
přes Loučky do Bruntálu a byl obyvatelstvem radostně vítán.
6.5.1945 vstoupily ruské jednotky
do Zátoru , německé jednotky, které měly na faře lazaret, se stáhly na sever.
Hlavní transport Němců odešel ze
Zátoru 6.5.1946. Přibývalo českých osídlenců. Bohoslužby byly slouženy česky
i německy.
Většina nových osídlenců musela být
ze Slezska. Zátorští pocházeli z Frýdecka, Kozlovic u Frenštátu, z Hané.
V roce 1949 bylo v Zátoru založeno
JZD, Zátor a Loučky spojeny v jednu obec se společným MNV.
Nejdůležitější události týkající se
kulturního, společenského , politického i ekonomického dění jsou zachyceny v
Kronice obce Zátor, kterou počal psát kronikář obce pan Josef Holý dne 10.
listopadu 1949. Předsedou tehdejšího MNV byl pan Čtvrtka Alois. Kronika čítá
484 stran a jsou zde pečlivě a věrně zachyceny nejdůležitější události života
obce až do současnosti.
www.zator.cz
literatura a prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927
A) zator.cz (20.12.2008)
C)
cs.wikipedia.org (13.5.2015)
D) cyklotrasy.cz
(13.5.2015)
E) turistika.cz
(15.5.2015)
F) vets.cz
(15.5.2015)
|
