Dům č.p.5 v Rudolticích, politický okres Lanškroun

Dům č.p.5

Rudoltice, politický okres Lanškroun

Původně kupecký krám.

Nástin historického vývoje:

Vesnice Rudoltice (původně Rudelsdorf) vznikla jako typická kolonizační vesnice v průběhu druhé poloviny 13. století. Její urbanismus má charakter tzv. lesních či údolních lánových vsí lineárního typu. Tento model se většinou užíval v dosud neosídleném terénu. Plužina je záhumenicová a lánová a vyplňuje celou obdělávanou plochu katastru. Půdorysné uspořádání vsi je závislé na plužině, podélnou osu vsi tvoří potok Lukávka. Větší a starší zemědělské usedlosti stály na hranách říčních teras ve volné zástavbě v nepravidelných rozestupech v přímé návaznosti na záhumenicové lány. Až do konce první poloviny 19. století byly až na výjimky roubené a měly charakter uzavřených dvorců. Tento typ uzavřeného dvorce vznikl postupným slučováním volně stojících částí usedlosti a vrcholil v 18. století. Volná místa mezi selskými statky mohly postupně zabírat domy výměnkářů případně mladších synů hospodáře. Pro ostatní výstavbu byla postupně parcelována obecní půda nacházející se v inundačním pásmu potoka sloužící původně hlavně k pastvě dobytka. Usedlost čp. 5 byla založena mezi potokem Lukávkou a dřívějším mlýnským náhonem a náleží tak svým původem k mladší vrstvě zástavby, která vznikala od druhé poloviny 17. století. Přesnější dobu založení by bylo nutné stanovit na základě archivních pramenů. Na základě mapy stabilního katastru z roku 1839 lze říci, že obytná část usedlosti půdorysně v podstatě odpovídala dnešní situaci. Dům byl hřebenové orientace (ve směru JZ-SV) a byl tedy přivrácen delší vstupní stranou ke komunikaci. Na zadní část domu kolmo navazovalo hospodářské křídlo hákové dispozice, které uzavíralo malý trojstranný dvůr. Obě části usedlosti jsou v roce 1839 evidovány jako požárně odolné. Podle charakteru použitého zdiva, průběhu stavebních spár a půdorysu objektu a dnes již neexistující datace ve štítě lze říci, že dům byl v této době zděný v celém půdorysu. Bez archivního průzkumu nelze stanovit, zda tato zděná stavba nahradila starší roubený objekt, nebo vznikla na počátku 19. století jako novostavba.

Popis:

Exteriér:

Zemědělská usedlost má půdorysnou dispozici tvaru „U“, tvořenou jedním obytným a dvěma hospodářskými přízemními křídly. Čtvrtou stranu dvora uzavírá zeď s brankou pro pěší. Obytná budova obdélného půdorysu je přízemní, vyzděná ze smíšeného zdiva (pískovcové bloky, cihla pálená i nepálená) omítnutého hladkou měkkou vápennou omítkou bílé barvy. Z pískovcových bloků je vyzděn zejména základový sokl. Ve zdivu je ojediněle využit kámen nepravidelných tvarů. Z pálených cihel jsou vyzděny nosné zdi a klenby. Nepálené cihly tvoří spíše doplněk těchto materiálů. Střecha je sedlová se štítem na východní straně, s polovalbou nad štítem. Krytina eternitová zčásti překryla a z části nahradila původní šindel. Krov je hambalkový se štípanými latěmi. Hlavní – JZ – průčelí je čtyřosé, s hlavním vstupem umístěným v zádveří tvořeným představeným portikem s hladkými pilastříky, s patkou a hlavicí, které nesou kladí s profilovanou římsou a trojúhelníkový tympanon s profilovanými římsami. Střecha portiku je sedlová, krytá eternitem. Vstup do domu má obdélné pískovcové ostění s obloukovým záklenkem. Oblouk je patkou nasazen na hlavicích ostění, které je zdobeno lineárním linkováním. Záklenek je hladký, nese kruhový klenák a v něm medailon s monogramem. Po stranách klenáku je vytesáno číslo domu (NO 5). Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, výplňové. Okna mají obdélný tvar a šestitabulkové výplně, vpravo od vchodu dvě okna žaluziová. Okna jsou osazena na kamenných parapetních římsách s jednoduchou profilací. Korunová římsa domu je profilovaná, jinak jsou průčelí bez plastického členění. Východní průčelí je tříosé, štít dvoupatrový, tříosý a dvouosý. Pod polovalbou se nachází kruhové okno a pod ním v maltovém štuku býval letopočet MDCCCXXXV (1835). Šikmé římsy štítu jsou rovněž profilovány. Hospodářské budovy jsou neomítnuté a zděné z pálených i nepálených cihel. Hospodářské budovy jsou tvořené malou kolnou s vjezdem do dvora z venkovní strany oddělujícím malý chlév od obytného stavení. Chlév i kolna jsou zastřešeny společnou střechou s eternitovou krytinou. Stodola je podélně průjezdná uzavřená svisle bedněnými posuvnými vraty a krytá sedlovou střechou rovněž s eternitem. Cihelné zdivo pocházející z různých etap výstavby zůstalo neomítnuto. Čtvrtou stranu usedlosti uzavírá zeď, dosahující výšky obvodového zdiva.

Interiér:

Obytný dům je dvoutraktový čtyřdílné dispozice s pravou orientací. Úzká průchozí síň je zaklenuta v přední vstupní části valenou klenbou s nestyčnými trojbokými výsečemi nad vstupy do světnice (napravo) a do třetího dílu domu (nalevo). Zadní chodbová část má klenbu prostou valenou. Světnici (dnes ze síně nepřístupnou) uzavírá trámový strop se třemi trámy a horním záklopem. Strop je v současnosti omítnut vápennou omítkou. Třetí díl domu v předním traktu tvoří zaklenutá místnost s dvěma poli nestejně širokých plackových kleneb klenutých do valeného pasu. Z této místnosti je širokým dveřním otvorem (bez výplně) se segmentovým záklenkem přístupný o něco užší čtvrtý díl domu se stejným řešením kleneb. Obě dvě místnosti se otevírají směrem ke komunikaci jedním dvoudílným oknem s mřížemi. Druhý trakt domu je v prvním díle příčně rozdělen na světničku a bývalou černou kuchyni. Světnička je od světnice oddělena zděnou příčkou umístěnou pod klenutým pasem, do kterého se opírá placková klenba, kterou vynáší i pas mezi kuchyní a světničkou. Kuchyně je vybavena průlezným dýmníkem procházejícím stěnou mezi světnicí a kuchyní. Jeho ústí podepírá trojboká výseč, která se dotýká větší trojboké výseče nad protějším oknem. Třetí díl druhého traktu vyplňuje mírně zahloubená tmavá spížní komora, přístupná skrze pískovcový portál, zaklenutá dvěma příčnými poli valených kleneb s dělícím pasem. Ve čtvrtém díle druhého traktu se nachází malá místnost osvětlená jedním oknem směřujícím na SZ. Ve vnitřním rohu místnosti je dvířky přístupný druhý průlezný dymník využívající prostor na styku třetího a čtvrtého dílu domu a jeho obou traktů.

Chlév přístupný z kolny kamenným portálem osvětlovala původně dvě okna se záklenky směřující do průjezdné stodoly. Strop tvoří pět polí segmentové klenby klenuté do ocelových traverz. Stodola je od krovu oddělena trámovým stropem s jednoduchým prkenným záklopem. Kromě vstupu ze dvora se otevírá brankou pro pěší i na pozemek za domem. Čtvrtou stranu dvora uzavírá novodobá utilitární přístavba koupelny, prádelny a kotelny.

Nástin stavebního vývoje:

Obytný dům společně s hospodářskými objekty vznikl nepochybně jako novostavba v průběhu třicátých let 19. století. Jeho poněkud neobvyklé dispoziční uspořádání a absence větších hospodářských staveb stejně tak jako jeho pozemková situace kontrastující s výstavností stavby svědčí o jeho specifické funkci. Dům byl totiž od počátku založen jako venkovský kupecký krám. Pro jeho provoz sloužily místnosti v třetím a čtvrtém díle v prvním traktu domu, kde se v zemědělsky orientovaných usedlostech obvykle nachází suchá komora a maštal, v případě Hřebečska i chlév. Tato skutečnost měla jistě i vliv na další uspořádání stavy. Hřebenovou orientaci stavby s akcentací vstupu, druhý dymník umístěný ve čtvrtém dílu domu, malý chlév a poměrně prostornou stodolu, jejíž charakter však spíše odpovídá průjezdné kolně se seníkovým patrem. Během třicátých let tak byl postaven obytný dům krytý šindelem, krátké kolmé křídlo kolny k ukládání nářadí a malý chlév (spíše maštal) a paralelní objekt stodoly, která byla oproti dnešní délce o třetinu kratší. Tyto stavby měly po jistý čas břidlicovou krytinu. Další stavební vývoj probíhající zejména v druhé polovině 20. století znamenal jen dílčí úpravy, které však nepřekryly a nezničily hodnotné jádro domu z počátku 19. století. Ze starších úprav lze jmenovat výměnu oken, nahození podhledu stropu ve světnici, zazdění otevřeného ústí dýmníku, zaklenutí chléva a prodloužení stodoly na současnou délku. Z mladších pak zazdění vstupního otvoru do světnice, oddělení světnice a světničky zděnou příčkou, přístavbu verandy ve dvoře na místě zápraží a přístavby technických místností na kratší straně dvora.

Stručné památkové hodnocení:

Usedlost čp. 5 je z větší části autenticky dochovaný zděný venkovský dům z počátku 19. století s řadou prvků klasicistního konstrukčního aparátu (zejména plackové klenby), jenž se v této době na venkově teprve prosazoval. Kromě základní typologie regionálně typického uzavřeného dvora, vnitřních dispozic a dalších původních konstrukcí (např. krov včetně latí), zde zůstala i řada hodnotných prvků jako dveřní výplně s dochovanými kamenickými detaily (portál hlavního vchodu, sloupy portiku), nebo např. dekorativní ukončení komínových hlavic. Jako celek je hodnotným a pro Lanškrounsko charakteristickým příkladem zděné lidové architektury z období počátku 19. století, tedy z doby kdy zděná architektura na Lanškrounsko teprve pomalu a opatrně vstupovala. Ojedinělost objektu je dána i jeho specifickým využitím pro kupecký krám, nepochybně zamýšleným již před stavbou.

Zdroj: rudolfce.cz (3.11.2013)