|
Kód CZ 7019 Kornice (Kornitz) Část: Končiny Kaple sv.Václava Pseudoslohová kolem 1865, na místě starší kaple
Kamenný kříž U cesty na Zahájí u č.p.17
Železný kříž Za kaplí Z r 1861, na kamenném soklu, s reliéfem
sv.Jana Nepomuckého a sv.Václava4)
Železný kříž v předzahrádce č.p. 23 u silnice k Litomyšli
Památník padlým V 1.sv.válce, 1937-8, před
č.p.22
Usedlost č.p.27 …
|
Panství Litomyšl Politický okres
Litomyšl 1869 část Sedlišť (Velkých) 1898 samostatná obec 1961 Okres Svitavy 1976 Část města Litomyšl 2003 ORP a PO Litomyšl
Historie
obce >> Zdroj C)
Na území Kornic
žili lidé od poslední doby ledové. Trvalá sídliště jsou archeologicky
doložena v mladší době kamenné pro kulturu s lineární keramikou (5700 – 5000
př.n.l.), s vypíchanou keramikou (5000 – 4500 př.n.l.) i pro kulturu
lengyelskou (4500 – 3900 př.n.l.), v době bronzové pro lužickou kulturu (1250
– 1000 př.n.l.), v době železné pro Germány (1 - 400 n.l.). Po Germánech se tu
usídlili Slované. Osadu Domašice poprvé zmiňuje listina hlásící se k roku
1167, která je však falzem z konce 12. století. Ves ležela zřejmě někde mezi
dnešními Kornicemi a Sedlištěmi – u Domašic je zaznamenána niva „Nakorniceh“.
Později se Domašice již nepřipomínají. Až v roce 1347 při dělení majetku
rušeného premonstrátského kláštera mezi litomyšlského biskupa a kapitulu
(biskupství založeno roku 1344) jsou zmíněny Kornice. Připadly kapitule,
svobodná rychta biskupovi. Co se odehrálo v mezidobí je předmětem spekulací.
Existence svobodné rychty nasvědčuje kolonizačnímu původu vesnice. Návaznost
na Domašice však dokazují přetrvávající pomístní názvy (Kuřince, Husilna) i
pověsti o propadlém hradu v Kuřincích nebo o přenesení Kornic do výhodnější
polohy. Je tedy pravděpodobné, že Domašice byly v průběhu 13. století v
souvislosti s přechodem na zákupní právo přeneseny na pole „Nakorniceh“.
Litomyšlskému klášteru Domašice možná připadly jako náhrada za území, které
musel odstoupit králi Přemyslu Otakarovi II. při založení města Poličky v
roce 1265. Část jejich půdy zůstala zřejmě nevyužita a posloužila v průběhu
14. století k založení Sedlišť (poprvé zmíněny roku 1398). Kornická rychta
byla v roce 1380 postoupena kapitule, jako náhrada za pozemky zaplavené
rybníkem Hvězda u Opatova. Byla zřejmě kapitulou vykoupena a přeměněna na
obyčejný statek, protože v roce 1398 se již nepřipomíná. Od té doby až do
roku 1848 byly korničtí rychtáři jmenováni vrchností. Z počátků 15.
století jsou známa jména některých obyvatel obce. Německá kolonizace se
Kornic nedotkla, Češi tu měli vždy výraznou převahu. Po zániku
litomyšlského biskupství v roce 1421 spravovali panství husitští hejtmani.
Poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, jej získal do dědičného držení.
Kornice zůstaly součástí zámeckého panství postupně pod vládou Kostků z
Postupic, Pernštejnů, Trautmannsdorfů a Valdštejnů (-Vartenberků) až do roku
1848. Třicetiletá válka
přinesla zhoršení poměrů. Kornice byly vypleněny švédskými vojsky. Kvůli
úbytku obyvatelstva přibylo robot, v roce 1680 se Korničtí účastnili
nevolnického povstání. Rekatolizace obce proběhla důkladně (vždy náležela pod
faru v Litomyšli). Někdy na přelomu 18. a 19. století byla na návsi vystavěna
malá kaple. V roce 1848
demonstrovali místní obyvatelé v Litomyšli za zrušení roboty. Po zrušení
poddanství vznikly obecní úřady. Kornice patřily spolu s Nedošínem od roku
1850 k (Velkým) Sedlištím. Až v roce 1898 se plně osamostatnily. V roce 1873 nebo
krátce poté vyrostla na návsi na místě starší kaple novogotická kaple sv.
Václava. V roce 1886 byla postavena nad údajně léčivým pramenem v Končinách
kaple Panny Marie Lurdské, která se stala oblíbeným poutním místem.
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice čsl, 1927 2)
Soupis památek, ročník 29. Politický okres litomyšlský (1908) 4) "BLIZKOST" MĚSTA" Krajinné proměny Litomyšlska
v období industrializace krajiny (konec 18. století - 1918) Bc. Eva Zoubková
(online) A)
kornice.cz C)
cs.wikipedia.org |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ: 6945 (Končiny 1.díl) Kód CZ: 6946 (Končiny 2.díl) Končiny Kaple P.Marie
Lurdské Poutní neogotická z r.1880, vede k ní tříramenné schodiště
vybíhající od cesty na Podrybník, kterou podpírá zeď se studánkou, zeď je
kamenná zábradlí z cihel a kryté betonovými deskami. Zábradlí
terasy je původní ocelové, jednoduché z tyčí.
Křížová cesta V lese za kaplí
I. Zastavení V lese
za kaplí
II. Zastavení V lese
za kaplí
III. Zastavení V lese
za kaplí
IV. Zastavení V lese
za kaplí
V. Zastavení V lese
za kaplí
VI. Zastavení V lese
za kaplí
VII. Zastavení V lese
za kaplí
VIII. Zastavení V lese
za kaplí
IX. Zastavení V lese
za kaplí X. Zastavení V lese
za kaplí
XI. Zastavení V lese
za kaplí
XII. Zastavení V lese
za kaplí
XIII. Zastavení V lese
za kaplí
XIV. Zastavení V lese
za kaplí
Železný kříž Vedle kaple, 1915
Reliéf sv.Václava Nad pramenem pod cestou kolem kaple datováno 1902,původní
polychromie, vpravo na soklu tabulka“ Dle vlastního návrhu provedl J.KROUPA“
|
Část obce Slopupnice Historie Osada je rozdělana na dvě samostatné části. Součástí Horní
části stojí kaple s křížovou cestou nad pramenem. Samotná zástavba je
součástí katastrů Sloupnice (Dolní a Horní). |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ [Domašice] [Tvrz] Zdroj 2) … |
Historie Zdroj 3) Původně zde stála pastevní ves Domašice, ke které patřilo
ve 12.století pole zvané "na Kornicech". Přestože území získali Slavníkovci,
rod Domašických tu asi zůstal ve svobodném postavení jako dříve, nově však
pod správou knížecích úředníků. Toto uspořádání poměrů zůstalo i po založení
kláštera, pod jehož správu Kornice spadaly. V důsledku vzniku nových
královských měst Poličky a Vysokého Mýta za Přemysl Otakara II. musel klášter
odstoupit v jejich prospěch velká území. Je možné, že zánik Domašic souvisí s
odebráním polí "na Kornicích". |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
24 – 23 – 0 25 - 11 - 0 6 - 5 - 0 |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 16.12.2022 Předchozí editace: 10.10.2015 Předchozí editace: 21.2.2012 |
