|
Kaple Narození Panny Marie Hodoňovice, politický
okres Místek |
|
Kaple byla postavena v letech 1873 - 1875. Náklady na její
stavbu činily celkem 5 970 zlatých a 73 krejcarů. Na úhradě se podíleli
nejenom dárci z Hodoňovic, ale i celá řada občanů z
Bašky, Kunčiček u Bašky, Frýdku, Místku a mnoha dalších míst. O 10 let
později, v roce 1885, byl u kaple zřízen hřbitov, který byl v roce 1910 a
2003 rozšířen. Kaple byla v posledních letech postupně rekonstruována.
Svépomocí bylo provedeno zrestaurování oltáře, ze sbírek farníků se pořídily
2 vitrážní okna a nové lavice. v roce 2004 proběhla
výměna střechy kaple. Významnou kapitolu v historii kaple i duchovním životě
v Hodoňovicích, znamenal příchod salesiánské
řeholní komunity (Salesiáni Dona Boska). Jejich činnost byla nejbohatší v
letech 1944 - 1950 a 1990 - 1996, kdy Salesiáni v Hodoňovicích
trvale sídlili ve vlastními silami
vybudovaném objektu poblíž kaple. v současnosti je objekt salesiány využíván
k duchovním a rekreačním činnostem. Zdroj:
farnostmistek.cz (13.12.2013) |
|
Dějiny kaple Narození Panny Marie. zpracoval Pavel Ramík Kaple Narození Panny Marie v Hodoňovicích je položena na malém pahorku na západním
okraji obce. Přestože je kaple umístěna na návrší, není z obce dobře viditelná,
protože ji zastiňuje větší množství vzrostlých lip. Kapli tak najdou jen ti,
kdo vědí, kde ji přesně hledat. Protože kaple je kryta stromy, netvoří
dominantu obce a ani není místním orientačním bodem. Svou velikostí kaple
odpovídala požadavkům své doby a počtu obyvatel tehdejší obce. Z vnějšku
působí kaple jednoduchým, až téměř strohým dojmem. Protože Hodoňovice
nikdy nebyly samostatnou farností a vždy byly přifařeny k Místku, nestojí zde
žádná fara či budova faru nahrazující. Kolem kaple se rozkládá hřbitov. 1. Vznik a založení kaple. Podle údajů obecní kroniky žilo v
roce 1890 v obci 371 obyvatel. Kostel či kaple v té době v obci nebyl. Kostel nebyl ani v sousední obci Baška (zde byl postaven v roce 1933) a Kunčičky u Bašky (zde není
kostel dosud) i když počtem obyvatel přesahovaly Hodoňovice. Pokud se týká samotné historie hodoňovické kaple, velmi dobře ji popisuje Jan Hlaváč,
zdejší občan, který psal kroniku od roku 1883. Bohužel do dneška se zachovaly
pouze útržky této kroniky. Další údaje o historii kaple jsou většinou čerpány
z obecní kroniky1 Myšlenka postavit v obci kapli se
datuje kolem roku 1843. Dokonce byla svezena i část stavebního materiálu,
bohužel z neznámých příčin ze stavby sešlo. Nicméně myšlenka vlastní kaple
žila v obyvatelích obce dále a rozkvetla na popud zvláštní okolnosti. V této
době totiž zbožný rodák z nedalekého Koloredova, František
Kořínek, putoval do Jeruzaléma. Rodák z Hodoňovic a
přítel Kořínkův, Venzel Pokluda,
požádal poutníka o přivezení nějakých ostatků či památek z Jeruzaléma.
Kořínek v Jeruzalémě zajistil soubor 14 rozměrově menších obrazů křížové
cesty a jejich posvěcení na místě Božího hrobu apoštolským misionářem Jakudim Bělákem. Poté, co byl soubor obrazů dopraven do
vlasti, jej František Kořínek daroval Venzelovi Pokludovi a ten obci Hodoňovice.
V Těšíně pak byla křížová cesta zarámována a dozdobena. Existence takto
zvláštním způsobem získané křížové cesty podnítila myšlenku na stavbu vhodné
kaple, která by soubor obrazů přechovávala. Za několik let potom bylo zvoleno do
čela obce představenstvo v čele se starostou Josefem Adamcem. Ten spolu s
ostatními radními inicioval stavbu kaple. Tento úkol, vzhledem k velikosti
obce a počtu obyvatel, byl poměrně těžký. Pro tento účel byl zřízen výbor,
který měl myšlenku stavby kaple zrealizovat. Prvním krokem bylo vyhlédnutí
vhodného místa. Přestože bylo několik návrhů, bylo dohodnuto umístění kaple
na místní vyvýšeninu, majitelem její části byl pan František Kubala. Ten
okamžitě daroval obci část tohoto pozemku, aby na něm mohla být kaple
vystavěna a zřízen i hřbitov. Toto vše bylo písemně potvrzeno 20. Července 1872. Mezi věřícími byla zorganizována
sbírka, do které částečně přispěla i obecní pokladna a vlastní stavba začala
o rok později. 13. května 1873 byla c.k. stavební komisí povolena a den nato byly vytýčeny
základy kaple zednickým mistrem Tauferem ze
sousedních Palkovic. Předtím se však konala pouť
místních věřících k místu stavby. Místo bylo posvěceno a představenstvo obce spolu
s občany začalo slavnostně kopat základy. Byl uložen základní kámen, označený
třemi kříži, který tentýž den posvětil místecký farář Bedřich Kaun. Vzhledem k zemědělskému způsobu
života obce se stavební práce začaly až po sezónních zemědělských pracích 10.
září téhož roku a pokračovaly až do zimy. Právě na počátku zimy 1873-1874 se
také spotřeboval dosud připravený stavební materiál a současně byly i
spotřebovány doposud sebrané finanční prostředky, což byla částka 2.599
zlatých. Pro malý počet obyvatel se nedalo
předpokládat, že by další sbírka mezi občany stavbu uhradila. Proto se
představenstvo obce rozhodlo požádat okresního hejtmana o povolení sbírky na
tento účel v celém okrese. Hetmanství však sbírku zamítlo. Opakovaná žádost však již byla úspěšná
a úkolu vybírat příspěvky se ujal sám Venzel Pokluda a radní Josef Hlaváč. Během roku 1874 a části
roku 1875 se jim podařilo vybrat poměrně vysokou částku přesahující 3.371
zlatých. V okamžiku, kdy byla potřebná suma peněz shromážděna, tedy ještě v
roce 1875, se znovu stavební práce rozběhly a během tří následujících měsíců
byla stavba dokončena. Konec stavby označovalo vročení nad hlavním vchodem.
Bohužel to bylo při pozdějších opravách omítky zničeno a tak o něm víme jen z
písemných materiálů Stavební náklady obnášely částku 5.970 zlatých a 73
krejcarů, odpracováno bylo 809 dní3. Pro
zajímavost uvádím údaje uvedené o kapli Františkem Linhartem: kaple dokončena
roku 1875 nákladem 6.000 K4 Kdy byla kaple benedikována
či konsekrována není známo. Ve věži kaple visel v roce 1876 jeden zvon o váze
70 kg, druhý zvonek byl v sanktusové vížce. O dva roky později přibyl do věže
druhý zvon o váze 250 kg. Protože však nezbývalo financí na
vnitřní vybavení kaple, požádali občané olomouckého arcibiskupa o pomoc. Ten
věnoval kapli část soch, v ceně asi 100 zl., část
hlavního oltáře a především celé varhany v hodnotě 400 zl.
Manželé Brojáčovi z Místku věnovali obraz hlavního
oltáře, na kterém je vypodobněna P. Maria Czestochowská.
Tento obraz byl pořízen značným nákladem 334 zlatých. Ti také zakoupili novou
a poněkud větší křížovou cestu z Příbora, protože
paradoxně se „jeruzalémská“ křížová cesta, přivezená Františkem Kořínkem,
jevila do stávajícího prostoru nové kaple jako malá. V roce 1889 byla přistavěna zakristie, na níž daroval místní občan pan Jan Žídek 50
zlatých. Náklady na stavbu však byly podstatně vyšší. Údaje uvádí pokladní deník
kaple5 V roce 1897 byl na vížku pořízen
pozlacený kříž v ceně 24 zlatých a o 13 let později provedena oprava varhan
nákladem 108 zlatých. Opravy pokračovaly v roce 1914 pořízením částí nové
venkovní omítky a vymalováním interiéru. Náklady si vyžádaly částku téměř 130
zlatých. Velká část údajů o opravách z této doby je uvedena v účetních
knihách kaple6 2. Další historie kaple. V roce 1916, dne 18. října, byl v
kostele sejmut jeden ze zvonů a odveden pro účely válečného průmyslu. Toto
zabrání zvonu bylo nahrazeno až v roce 1923, kdy po slavnostním vysvěcení v
neděli 17. června, byly do věže kaple zavěšeny dva zvony: jeden z nich,
nesoucí jméno P. Marie o váze 130 kg a tónu E a druhý nesoucí jméno sv.
Josefa s váhou 66 kg. Ladění je do tónu Gis. Poměrně nákladná oprava varhan byla
realizována v roce 1931 a to částkou 2000 Kč. V roce 1925, dne 13. září Hodoňovice oslavovaly padesátileté výročí trvání kaple P.
Marie. Zvláštností této oslavy bylo, že tento den se naposledy v obci střílelo
z hmoždířů. Během roku 1943 kaple doznala větších
změn. Byly pořízeny nové varhany od firmy Jan Tuček z Kutné Hory. Rozpočet na
částku 45.000 Kč byl schválen konsistoří 7. prosince 1943. Varhany byly ihned
instalovány a posvěceny dne 14. Prosince místeckým farářem Tomášem Kopeckým.
Současně byla kaple zevnitř nově vymalována firmou Mrkva z Čeladné. V létě 1955 byly do kaple umístěny
nové zvony, pořízené ze sbírek mezi věřícími. V průběhu roku 1986 byly nahrazeny
již dosluhující varhany z roku 1943 jinými. Tyto varhany pocházejí z roku
1874 a byly vyrobeny varhanářem Karlem Neusserem
pro klášterní kapli sv. Karla Boromejského ve Frýdlantě n.O. Odtud pak byly přemístěny do hodoňovické
kaple firmou Igra Česká Lípa. Moravskou, snad i českou
raritou zůstává jejich pedál, který obsahuje 13 tónů, oproti běžným 12. Současně
je zvláštností neobvykle úzké uspořádání jednotlivých kláves7 V porevoluční době proběhlo mnoho
oprav interiéru i exteriéru kaple. V roce 1989 byla provedena venkovní
štuková omítka v ceně 25.000 Kčs. Rok nato byla kaple zevnitř vymalována
jednoduchou výmalbou, což bylo pořízeno za 6.000 Kč. Další opravy pokračovaly
v roce 2000 a to celkovou renovací hlavního oltáře, kterou provedl
restaurátor Bitner z blízkého Staříče
nákladem téměř 100.000 Kč. Celá částka byla uhrazena darem jednou z místních
rodin. Současně byly pořízeny nové lavice z
tvrdého dřeva a to za 200.000 Kč. Na úhradu bylo zorganizováno několik
peněžních sbírek mezi místními věřícími. Poslední úprava byla provedena na
vstupní části kaple o rok později. Jednalo se o výměnu dvojitých vstupních
dveří, provedených z tvrdého dřeva. Práce stála 60.000 Kč a dřevo bylo
darováno jedním z místních věřících. 3. Současný stav kaple. Jedná se o jednoduchou jednolodní
stavbu s malým čtyřbokým kněžištěm. Z levé strany se ke kapli přimyká
sakristie. Naproti sakristie je z pravé strany umístěn depozitář. V současné době je v kapli hlaví retabulový oltář s obrazem Panny Marie Czestochwské. V lodi se nachází obrazy křížové cesty.
Interiér kaple je vzhledem k malým prostorám vyplněn jen nejnutnějším
mobiliářem. Již několik let se uvažuje o zásadnější
opravě či úplné výměně varhan. Nyní je kaple svým vzhledem, jak
vnitřním, tak vnějším, důstojným stánkem Božím. Po provedených opravách se
kaple může svým vzhledem směle rovnat ostatním kostelům a kaplím ve farnosti
a to díky houževnatému úsilí místních farníků ve spolupráci s administrátorem
P. J. Maňákem. Všichni, kdo se o opravy a úpravy zasloužili, si opravdu
zasluhují uznání a poděkování. 4. Hřbitov. Hřbitov u kaple byl založen a
posvěcen v roce 18858 a
posléze roku 1906 rozšířen a pak znovu rozšířen v roce 19109
. Po druhé světové válce jeho velikost nedostačovala a byl proto znovu
rozšířen v roce 1955. O rok později byl oplocen nákladem 12.000 Kčs. Při založení hřbitova, v roce 1885,
byl vztyčen pískovcový kříž na podstavci s nápisem donátora, jímž byla paní
Apolena Macurek, či, snad méně pravděpodobně, Maqurek. Nápis říká: „Ke cti Boží nákladem Apoleni Macurek. 1885.“ O kříži
ani jeho staviteli či zhotoviteli není nic bližšího známo. 1 - Kronika Hodoňovic
1938-1956, Státní okresní archiv Frýdek-Místek, AO inv. č. 1, především str. 98 2 - KAVKA, Z. Kronika kaple Narození Panny Marie
v Hodoňovicích . Baška : 2001 . str. 13 3 - KAVKA, Z. Kronika kaple Narození Panny Marie
v Hodoňovicích . Baška : 2001 . str. 12 4 - LINHART, F. Vlastivěda moravská, Místecký okres . Brno : Muzejní spolek Brno , 1915 . str. 191 5 - Pokladní deník kaple v Hodoňovicích 1873-1890, Státní okresní archiv Frýdek-Místek, inv. č. 21, IIf 6 - Kniha účtů kaple Narození Panny Marie v Hodoňovicích 1876-1948, Státní okresní archiv Frýdek-Místek, inv. č. 13, IIc 7 - HROMÁDKA, Z., MALURA, M. Zajímavé varhany… .
Těšínsko . 1993 . roč. 32
. č.2, s. 20-22 8 - Rozhodnutí o zřízení hřbitova v Hodoňovicích, 1884, Státní okresní archiv Frýdek - Místek,
inv. č. 91, Ic 9 - Kronika Hodoňovic
1938-1956, Státní okresní archiv Frýdek-Místek, AO inv. č. 1, str. 98 Zdroj:
farnostmistek.cz (13.12.2013) |
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 13.12.2013 |