Hodoňovice

(Swermwermsdorf)

Kaple Panny Marie se nachází ve svahu, na mírně vyvýšené plošině, vlastně původním říčním břehu řeky Ostravice, která však dnes teče o 500 m východněji. Kaple vystavěná v letech 1873 – 75 na půdoryse křesťanského kříže nese charakteristické prvky novogotického slohu. Z jižního, vstupního průčelí mírně vystupuje nevysoká vstupní věž v ose stavby, ukončená jehlancovou střechou. patří k nejstarším stavbám v obci. Díky finanční pomoci nejen obyvatel Hodoňovic, ale i sousední Bašky, Kunčiček, Frýdku i Místku a dalších, byla v období let 1873 – 1875 kaple postavena. Náklady na její stavbu činily celkem 5 970 zlatých a 73 krejcarů, což v době výstavby kaple představovalo poměrně vysokou částku. Přesně o deset let později, v roce 1885, byl u kaple zřízen hřbitov, který byl v roce 1910 a 2003 rozšířen.

Na počátku 21. století byla v posledních letech postupně rekonstruována. Svépomocí bylo provedeno zrestaurování oltáře, ze sbírek farníků se pořídily 2 vitrážní okna, nové lavice a výměna střechy kaple. Vedle darů farníků a různých dalších institucí na tuto opravu uvolnil částku 300 tis. Kč Obecní úřad Baška, pod který dnes Hodoňovice patří.

Hřbitov ^D)

U kostela. byl založen a posvěcen v roce 1885⁸ a posléze roku 1906 rozšířen a pak znovu rozšířen v roce 1910⁹. Po druhé světové válce jeho velikost nedostačovala a byl proto znovu rozšířen v roce 1955. O rok později byl oplocen nákladem 12.000 Kčs.

Kamenný kříž

Při založení hřbitova, v roce 1885, byl vztyčen pískovcový kříž na podstavci s nápisem donátora, jímž byla paní Apolena Macurek, či, snad méně pravděpodobně, Maqurek. Nápis říká: „Ke cti Boží nákladem Apoleni Macurek. 1885.“ O kříži ani jeho staviteli či zhotoviteli není nic bližšího známo

Pomník Obětem 1. a 2. světové války ^C)

Náves, Nápis: PADLÝM OBČANŮM / I. SVĚTOVÉ VÁLKY / 1914-1918 / OBĚTI / II. SVĚTOVÁ VÁLKY / 1939-1945 / SLAVÍK A. / TOMAŠEK F. / POKLUDA B. / ČEST JEJICH PAMÁTCE!

[Tvrz] ^B)

V malé obci Hodoňovice, nacházející se při moravsko – slezské zemské hranici, řece Ostravici, je všeobecně předpokládána existence drobné středověké fortifikace, která by střežila z moravské strany tuto hranici. Naproti, na slezské straně tuto funkci vykonávala tvrz v Bašce či hrádek v Janovicích. Dlouhou dobu se však netušilo, kde se na území Hodoňovic toto středověké sídlo mohlo nacházet. Ani dnes není jistě existence tohoto sídla prokázána. Toto drobné středověké opevnění snad stálo v trati Hodoňovice – Hlíny. Právě zde byly v jednom úseku zaznamenány možné stopy po zaniklé středověké fortifikaci. Předpokládané místo tohoto DSO bylo lokalizováno na hraně říční terasy řeky Ostravice. Místo se nachází nad křižovatkou místní komunikace z Kunčiček u Bašky do Hodoňovic se silnicí k velkovýkrmně vepřů na horní hraně bývalé říční terasy řeky Ostravice.

Lokalitu patrně částečně deformovala zmíněná výkrmna vepřů, která jí ohraničuje na západní straně. Jižní a jihovýchodní hranici vytváří cesta svahemk vepřínu. Pouze na východní a severní straně je lokalita snad neporušena a ohraničují jí přirozené svahy.

Na existenci samotné tvrze upomíná, kromě několika málo nalezených kusů keramiky spadajících do 14. století, snad jen rovná plošina ohraničená na východě a severu zmíněnými svahy. Přibližně ve středu východní hrany je do lokality vytvořen krátký hlubší zářez, jenž je některými lidmi považován za možný pozůstatek příkopu. Severní hrana je deformována možnou kanalizací, jež tudy vede. Zde se nachází i kopcovitý, úzký výběžek nejasného původu, za nímž probíhá menší příkop, který však nemusí mít historický základ. Terén části lokality byl bohužel v minulých létech částečně využit jako skládka, což situaci pro další výzkum celkově komplikuje.

Lokalita není doposud stoprocentně prokázána a její lokaci je třeba brát s velkou rezervou.

Škola ^C)

…

Zpět na okres

Politický i soudní okres Místek

1961 Okres Frýdek - Místek

2003 Pověřený městský úřad

Část Bašky

Historie ^B)

Vesnice Hodoňovice vznikla nejspíše již ve 14. století kolonizační činností na neosídlené půdě místeckého léna, které patřilo olomouckému biskupství. První písemná zmínka o této osadě je pod názvem Quittendorf a pochází z roku 1388. V roce 1395 se zaznamenává v knize udělených lén olomouckého biskupství latinská formulace: Hanco Friedlant má městečko Místek(Friedberg) a lesy příslušné k tomuto městečku, které se nazývají Místecké lesy (Friedberger Walde). Dále má ves Sviadnov (Swensir). Též má pustou ves Swerwemsdorf (na katastru dnešní obce Sviadnov). Dále má pustou ves Hodoňovice (Quittendorf). Dále má Frýdlant (Friedlant)…“ Listina z 16. února 1402, stvrzující prodej místeckého léna těšínským knížatům, uvádí mimo jiné osadu Quitenow.

Osada pravděpodobně nedlouho po svém založení zpustla – buď dočasně zanikla za místních válek nebo utrpěla takové škody, že její hospodářství přestalo prosperovat a obyvatelé byli nuceni ji opustit. K obnově Hodoňovic došlo v průběhu 15. století, první zmínka o vesnici s tímto názvem pochází až z urbáře spojeného frýdecko-místeckého panství z roku 1580, kdy se na zdejším svobodném fojtství uvádí fojt Mikuláš.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	447
1930
1947
1961
1970
2001

www odkazy

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

B) hrady.cz (13.12.2013)

C) vets.estranky.cz (13.12.2013)

D) farnostmistek.cz (13.12.2013)

fotografie

Hodoňovice

(Swermwermsdorf)

Historie B)

Historie ^B)