Kod CZ 4276

Horní Kounice

(Oberkaunitz)

Kostel sv. Michaela archanděla ^{Zdroj C)}

pozdně románský z poloviny 13. století, výrazně rozšířen koncem 18. století

Fara ^{Zdroj C)}

…

Kaplička ^{Zdroj C)}

na křižovatce u rybníka

Soch sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Litinová

Soch sv.Antonína ^{Zdroj C)}

U kostela, 1904

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U cesty k Valovu mlýnu, 1905

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela, 1890

Boží muka ^{Zdroj C)}

…

Mlýnský kámen ^{Zdroj C)}

Poslední, z Valova mlýna

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Tvrz ^{Zdroj C)}

původně johanitská komenda, založená roku 1235, zaniklá za husitských válek. Později tvrz, v 17.–18. stol. přestavěná na sýpku.

Velkostatek ^{Zdroj C)}

…

Velkostatek Alinkov ^{Zdroj C)}

hospodářský dvůr severovýchodně od obce. Původně patrně renesanční šlechtické sídlo z 2. poloviny 16. století, jehož součástí byly rovněž architektonicky hodnotné stavby pivovaru a mlýna. Areál vystavěl zřejmě Jindřich Březnický z Náchoda, majitel statku Tulešice, ke kterému tehdy náležely i ves Čermákovice a městečko Horní Kounice, později také Horní Dubňany. Za jeho syna Jiřího z Náchoda byla budova sídla rozšířena a přestavěna, po Jiřího manželce Alině ze Žerotína získal areál i své nové pojmenování. Další úpravy doznala za Ferdinanda Leopolda z Náchoda po polovině 17. století. Osobou Ferdinanda Leopolda tento rod po roce 1672 vymřel. Poté se majitelé střídali. V roce 1694 připadl Alinkov Jankovským z Vlašimi a spolu s Horními Kounicemi se stal součástí panství Skalice a spadl pod správu, řízenou z hradu Bítova. Před polovinou 18. století byl zbořen původní mlýn a nový mlýn byl zřízen z opuštěného zámku. Nedlouho poté zanikl také dvůr v předpolí areálu, založený v polovině 17. století, a hospodářský provoz byl přesunut do míst někdejšího předzámčí. Pivovar zde existoval až do konce 19. století, mlýn pak až do 40. let 20. století, kdy byla záměrně odstraněna střešní krytina, v důsledku čehož se pak budova mlýna a bývalého zámku postupně mění na zříceninu.

Mlýn (Zámek) ^{Zdroj C)}

V areálu dvora. Na zdech mlýna zbytky ornmentálních sgrafit.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Moravský Krumlov, s.o. Hrotovice

1961 Okres Znojmo

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235. Vesnice vznikala pomocí emfyteutického práva kolem roku 1210.

Obec patřila řádu johanitů, o čemž pojednává další z prvních písemných zmínek (15. 9. 1248) ze znojemského farního kostela (jednalo se o desátcích z obce Raklinice), kde figurují i dva johanité – kněz Mikuláš a laik Ortulf – z Horních Kounic (fratres hospitalis de Cuniz). Nelze vyloučit, že Horní Kounice byly darem krále či markraběte johanitům v Mailbergu.

Dne 22. září 1318 podepsal Jan Lucemburský listinu, díky které získávají Horní Kounice velmi významné privilegium. Král se obrací na komtura a jeho spolubratry (comendatori et fratribus ordinis cruciferorum sancti Joannis Jerosolimitani in Chunicz) a ustanovuje, že Horní Kounice mají být do budoucna městečkem (povýšení vesnice na město) (ut villa ipsorum Chunicz oppidum forense seu locus forensis esse debeat) s právem trhu v úterý každého týdne. Komenda v Horních Kounicích měla desátky z obcí Horní Dubňany, Dukovany a Bohuslavice.

Před 25. dubnem 1424 se Horních Kounic zmocnil Jan z Kunštátu, jelikož se píše "seděním na Horních Hounicích". Páni z Kunštátu se v Horních Kounicích zabydleli a začali zde vařit pivo. Brzy však museli přestat.

Roku 1506 patřily Horní Kounice Janu z Veitmile.

Popis pečeti a erbu pochází z roku 1552 od Ferdinanda II.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	509
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (5.5.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 5.5.2016