Kód CZ 9039

Malá Skalice

Kostel Nanebevzetí P.Marie ^{Zdroj 2)} ^{Zdroj C)}

Pův.gotický, ze 14.stol., 1715 přistavěna věž, přestavěn barokně 1725, v Malé Skalici. Barokní jednolodní stavba z roku 1725 s věží na severní straně stojí na místě staršího kostela ze 14. století. V kostele je cenné barokní zařízení a cínová křtitelnice z roku 1490, před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1744 z dílny I. F. Platzera a dvě další sochy z dílny M. B. Brauna.

[Hřbitov] ^{Zdroj 2)}

kolem kostela, zrušen 1891

Hřbitov

Klicperova ul.

Stará fara ^{Zdroj 2)}

U kostela, barokní 1731, jednopatrová

Nová fara

…

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj
2)}

U kostela, pův.na náměstí, 1774, trojboký rokajový sokl

Socha sv.Jana Nepomuckého

U tvrze

Socha sv.Floriána

U kostela

Socha sv.Prokopa ^{Zdroj C)}

Před vstupem do kostela

Kamenný kříž

Na Hurdálkově nám.

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Před farou

Železný kříž

Klicperova ul.

Železný kříž

Havlíčkova ul.

Železný kříž

Havlíčkova ul.

Smírčí kříž ^{Zdroj C)}

V areálu továrny AGRO

[Tvrz] ^{Zdroj 2) Zdroj A)}

V Malé Skalici. Dochované písemné zprávy o tvrzi a osadě Skalička (Malá Skalice) na pravém břehu řeky Úpy jsou značně kusé, neboť zboží maloskalické bylo zapsáno v zemských deskách, které v 16. století zničil požár. Roku 1363 patřila maloskalická tvrz Nevlasovi ze Skalice, v rozmezí let 1364-1367 ji koupil Střížek z Ostřešan, roku 1405 sídlil na tvrzi Hašek z Lužan a roku 1417 náležela Střížkovi z Koloděj. Jeho rod se zde udržel 128 let. Od roku 1575 spravovali maloskalické zboží Smiřičtí ze Smiřic, od roku 1623 Adam Erdman Trčka z Lípy a od roku 1634 Octavio Piccolomini de Aragona. Kdy tvrz zanikla, není známo. Pravděpodobně se tak stalo zaválky třicetileté, snad při vypálení České Skalice Švédy v roce 1639.

Poslední svědectví o zbytcích maloskalické tvrze zaznamenal kronikář Josef Myslimír Ludvík v rukopise svého díla Staré památky Náchodska, totiž hradu, města i celého panství z roku 1848: "Bývalo zde také sídlo rytířské či hrad-tvrz, podlouhlý, od mostu, co nyní kovárna a dům hostinec číslem 47, až téměř pod zeď hřbitovní, po kterém toliko některé sklepy pozůstaly v zahrádce v. p. pátera fundatisty a i v druhé zahrádce (dnes tvoří obě bývalé zahrádky Jiřinkový park muzea), které nynější veleb. p. František Hurdálek, fundatista, dobořiti nechtě, zasypal 1826, an plot zděný kolem zahrádky dělati dal."

Nad částí rozsáhlých sklepení maloskalické tvrze postavil Josef Steidler při císařské silnici roku 1824 z rozvalin kamenného zdiva první část zájezdního hostince U bílého lva. Roku 1837 přistavěl Jiřinkový sál a později směrem k řece hostinec rozšiřoval. Na obvodových zdech tvrze nad řekou postavil řád uršulinek po roce 1877 klášterní budovu a kapli. Při archeologickém průzkumu vyvolaném v letech 1980-1988 stavebními úpravami v areálu Muzea Boženy Němcové a Textilního muzea byla pod základy kaple zbourané ve dvacátých letech našeho století odkryta kruhovitá sklepní část mohutné věže. Vysoká válcovitá stavba z neomítnutého lomového kamene nad řekou chránila nedaleký brod Kladské cesty přes řeku Úpu. V těsné blízkosti věže byly odkryty prostorné klenuté sklepní místnosti. Při hloubení základů přístavby levého křídla Textilního muzea nad Jiřinkovým parkem byly v roce 1985 nalezeny zbytky kamenného zdiva obdobné válcovité věže založené přímo na opukovém skalním výchozu.

Steidlerův hostinec ^{Zdroj 2)} ^{Zdroj C)
Zdroj A)}

U českého lva, muzeum B.Němcové, konec 18.stol., dokončen 1837 upraven 1919, 1961 uveden do pův. stavu podle projektu J.Václavíka aj.Fejka. a kovárna stojí na troskách středověké tvrze, později přestavěné na klášter. Bývalá zájezdní hospoda, vystavěná roku 1824 Josefem Steidlerem na rozvalinách opuštěné maloskalické tvrze při nově postavené císařské silnici, je široký kamenný jednopatrový dům s klasicistní úpravou průčelí, krytý taškami. Na dvoře stávala na čtyřech mohutných kamenných sloupech otevřená kočárovna s dvěma vjezdy a s maštalí pro dvacet koní. Roku 1836 přistavěl Josef Steidler k přední části hostince nad kočárovnou sál a na žádost nově založeného Jiřinkového spolku jej věnoval Jiřinkovým slavnostem.

V roce 1836 provedl Josef Steidler další rozsáhlé úpravy přilehlých zařízení svého hostince, přestavěl maštale, kůlny, lednice a nad Úpou postavil prosklený zahradní pavilon s výhledem k městu.

Na začátku druhé poloviny 19. století začala obliba hospody slábnout vlivem zahájeného provozu na železniční trati z Josefova do Malých Svatoňovic a později do Trutnova, a když začal provoz na trati Choceň-Náchod-Vratislav, prodal zakladatelův syn Václav Steidler 30. listopadu 1877 hostinec jeptiškám řádu Uršulinek, vypovězeným ze slezské Svídnice. Slavná česká hospoda byla postupně upravena v klášter s německým výchovným ústavem a školou. Od ulice ho dělila vysoká zeď, byla přistavěna budova nad řekou a nad bývalou věží a sklepením tvrze nedaleko mostu přes řeku postavena roku 1888 kaple. V lednu roku 1919 koupil od řádu klášter včetně bývalého Šteidlerova hostince továrník Zdeněk Böhm. Ve dvacátých letech dal kapli zbourat, přistavěl mohutnou věž spojující dvě dosud samostatné budovy a celý objekt přestavěl v rozsáhlé pohodlné podnikatelské sídlo.