Kód CZ 19412

Žernov

Osada: Ratibořice, Rýzmburk

Kaple P.Marie Sněžné

Pův.barokní, prodloužena 1898

Kamenný kříž

…

Dům č.p.91

…

Rozhledna

…

Kamenný most

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Náchod, s.o.Česká Skalice

1961 Okres Náchod

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1417, již jako městečko, které sloužilo k zajišťování potřeb nedalekého hradu Rýzmburka

Rok	obyv.	domů
1850
1927	566
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

B) ceskaskalice.cz (19.3.2019)

C) cs.wikipedia.org

Kód CZ 13655

Ratibořice

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

z roku 1796 a nechal ji postavit mlynář Luder.

Sousoší Babička s dětmi ^{Zdroj C)
zdroj B)}

Autorem pískovcového sousoší je akad. sochař Otto Gutfreund a autorem architektonického řešení prof. akad. arch. Pavel Janák.

Památník ^{Zdroj C)}

Bedřicha Schaumburg-Lippe

Zámek ^{Zdroj C)
zdroj B)}

Jako jednopatrový barokní zámeček s kaplí ve stylu malých italských letohrádků ho dal roku 1708 nedaleko pusté ratibořické tvrze ze 14. století postavit majitel náchodského panství Vavřinec Piccolomini. V 18. století k němu přibylo jednopatrové křídlo pro hosty a služebnictvo. Rozsáhlé stavební úpravy v Ratibořicích provedla Kateřina Zaháňská, když zdědila Náchod a Ratibořice po svém otci vévodovi Petru Kuronském. Roku 1800 dala zbourat kapli, upravit přístavek pro hosty a služebnictvo a přikázala zámek přebudovat v moderní empírové sídlo.

Ratibořický zámekRoku 1811 nechala odstranit hospodářský dvůr z volného prostranství před zámkem a postavila nový na dnešním místě. Z rybníčku k napájení dobytka zřídila jezírko a na louce před zámkem anglický park. Kolem roku 1830 nařídila zbořit i panské bělidlo pod zámkem a zrušila dosavadní zámeckou ovocnou zahradu. Nedaleko zbořeného bělidla byl vystavěn zděný skleník s bytem pro zahradníka a ke skleníku rozšířen nově založený park. Nová kuchyňská neboli zeleninová zahrada u mlýna, v které se kromě zeleniny pěstovaly také okrasné rostliny, byla ze tří stran oplocena vysokou ochrannou cihlovou zdí proti nepříznivým povětrnostním vlivům v údolí. V ratibořickém údolí od České Skalice po Rýzmburk zřídila Kateřina Zaháňská rozsáhlý anglické park přecházející ve volnou přírodu s lučními porosty, skupinami stromů, s množstvím cest a steziček, s alejemi a mosty přes řeku.

Roku 1840 koupil náchodské panství Karel Octavio z Lippe Bisterfeldu a už roku 1842 ho prodal Jiřímu Vilému z Schaumburg-Lippe. Tento rod spravoval Náchod a Ratibořice až do roku 1945. Za vlády Schaumburgů bylo průčelí zámku sice rozčleněno lisenami a šambránami podloženými u oken parapetními výplněmi, ale architektonická střídmost evropského klasicismu mu dodnes dodává půvabu. Vlastní zámecká budova má kosodélníkový půdorys, přízemí a první patro, valbovou střechu, z níž vystupuje úzké polopatro v podobě střešního altánu se žesti komíny. Na úzké straně směrem k zámeckému skleníku přiléhá k hlavní zámecké budově jednopatrové úřednické křídlo. Kolem hlavní budovy je směrem k řece ochoz, dlážděný kamennými deskami a ohrazený plotem.

Oranžerie ^{Zdroj C)}

…

Dům kavalerie ^{Zdroj C)}

…

Altán ^{Zdroj C)}

…

Lovecký zámeček ^{Zdroj C)
zdroj B)}

při lesní cestě z Ratibořic do České Skalice v tzv. bažantnici. Vznikl kolem roku 1800 jako empírová stavba. Průčelí budovy tvoří portál se dvěma dórskými sloupy, dvě okna se žaluziemi a široký trojúhelníkový štít. Střed pavilonu má valbovou střechu, vzadu k němu přiléhají v pravém úhlu dvě rovnoběžná přízemní křídla tvořící se zadními vraty uzavřený obdélníkový dvůr.

Rudrův mlýn ^{Zdroj C)
zdroj B)}

Jednopatrová kamenná budova, jejíž největší část tvoří mlýnice v přízemí i v horním patře. Z mlýnice v přízemí vede vchod do pekárny a dvou přilehlých klenutých komor. V patře byl vlastní byt mlynářův o dvou místnostech a Šalanda, kde sedávali mleči. Mlýn vyženil roku 1773 děd Mančinky, starší kamarádky Barunky Panklové, mlynář Antonín Ruder. Pocházel ze Suchovršic u Úpice a vzal si za manželku Annu, jedinou dceru ratibořického mlynáře Josefa Hejny. Roku 1842 prodal jeho syn, pan otec z Babičky, mlýn tehdejšímu majiteli náchodského panství Jiřímu Vilémovi, knížeti ze Schaumburg-Lippe. Mlýn byl od té doby střídavě provozován v režii vrchnosti, nebo pronajímán. V dalších letech nechala vrchnost přestavět a rozšířit objekt plátenické valchy a mandl, starší empírovou budovu z doby okolo roku 1825, nacházející se v sousedství mlýna. Nájemce Jan Hroch v letech 1922-1948 budovy mandlu a mlýna (mletí bylo definitivně ukončeno roku 1914) využíval jako úpravnu pláten. Textilní provoz byl definitivně zastaven v roce 1949. Po zestátnění byla provedena památková obnova budovy Rudrova mlýna podle návrhů Ing. arch. Josefa Reichla a v jeho prostorách byla zřízena expozice. Objekt Vodního mandlu byl řadu let využíván jako ubytovna. Jeho rekonstrukce proběhla v 90. letech 20. století. Do prostoru mandlovny bylo umístěno nově zhotovené mechanické zařízení a v současně byla vybudována stálá expozice věnovaná zpracování lnu a místní plátenické výrobě.

Mandl ^{Zdroj C)}

…

Bělidlo a prádelna ^{Zdroj C)
zdroj B)}

Dřevěná roubená chalupa krytá šindelem. Podle nápisu na kabřinci ji dostavěl 17. července 1797 mlynář Antonín Ludr (lidové pojmenování Antonína Rudra). Vedle chalupy bylo stavení o dvou místnostech. Roku 1842 prodal Antonín Ruder náchodské vrchnosti s mlýnem také bělidlo. Ve čtyřicátých letech minulého století byla u bělidla postavena jednopatrová kamenná panská prádelna.

Staré bělidloNa Staré bělidlo umístila Božena Němcová děj knihy Babička. Také Staré bělidlo bylo po roce 1945 vybaveno dobovým lidovým nábytkem a zařízením podle spisovatelčina vyprávění ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Některé další úpravy budovy i jejího okolí byly provedeny při natáčení barevného televizního filmu režiséra Antonína Moskalyka Babička roku 1970.

V dnešním Starém bělidle, chaloupce čp. 7 u Viktorčina splavu, Panklovi nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm prožila roku 1844 krásné prázdniny se svými dětmi. Sem později přenesla v Babičce vzpomínky na dětství prožité na starém panském bělidle pod zámkem a vytvořila dílo tak reálné a umělecky dokonalé, že za ním každoročně putují tisíce vděčných čtenářů.

Původní panské bělidlo, kde Panklovi žili po příjezdu do Ratibořic v létě 1820 a kde Barunka prožila šťastné dětství s milovanou babičkou, stávalo poblíž starého zámeckého skleníku vedle ovocné zahrady. Když dala roku 1830 Kateřina Zaháňská panské bělidlo zbořit, vykázala Panklovým za obydlí skoro sklepní byt o dvou místnostech a tmavé kuchyni (zřízené ze zadní příčné chodby) pod ratejnou v přízemí panského dvora, do kterého se vcházelo od nově postaveného skleníku. V novém bytě pod schody vedoucími do dvora už babička Magdalena Novotná s Panklovými nebydlela, neboť se s dcerou Terezkou neshodla. Odstěhovala se k mladší dceři Johance do dvora a později s ní z Ratibořic odešla, nejprve do Dobrušky a brzy nato do Vídně. Zde žila v rodině svého zetě slanečkáře Šimona Frántzla až do smrti. Zemřela 27. března 1841 a byla pochována do společného hrobu na starém, dnes už zrušeném matzleinsdorfském hřbitově ve Vídni.

Dům č.p.12 ^{Zdroj C)}

…

Bílý most ^{Zdroj C)}

…

BÃlÃ½ most (RatiboÅ™ice) 02.jpg

Červený most ^{Zdroj C)}

…

Zámecký park ^{Zdroj C)
zdroj B)}

Rozkládá se na ploše 5,58 ha. Má tvar elipsy, na severním a jižním okraji přechází plynule do volného lesního porostu, východní a západní hranici parku tvoří úpatí příkrého svahu nad úpskou nivou. Nejvyšší místo parku, 305 m n. m., je u jeho hlavního vchodu, úpská niva se rozkládá v nadmořské výšce 285 m.

Zámecký parkPrvním zámeckým zahradníkem v Ratibořicích byl Čech Karel Binder. Jeho pomocníkem se stal roku 1817 pozdější vrchní zahradník Gottlieb Bosse, Němec z Oldenburgu v Dolním Sasku. Jemu je připisován hlavní podíl na vybudování parku. Vzhledem k zdejšímu podhorskému podnebí se původně počítalo jen s výsadbou severoamerických dřevin, ale později se tato koncepce změnila v pestrou směs dřevin z různých oblastí světa. Ze severoamerických dřevin roste v parku např. jasan americký (Fraxinus americana), liliovník tulipánokvětý (Liliodendron tulipipera), nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus, borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) a sazaník květnatý (Calycanthus floridus).

Roku 1972 byl park rekonstruován v duchu zakladatelské koncepce. Při podrobném dendrologickém průzkumu v letech 1976-77 bylo zde popsáno 124 druhů a kulturních variet dřevin, z toho 15 cizokrajných jehličnatých druhů, 1 kulturní varieta domácího jehličnatého druhu, 60 cizokrajných listnatých druhů, l0 kulturních variet domácích listnatých druhů, 4 druhy jehličnatých a 34 druhů listnatých dřevin domácího původu. Od té doby řada vzácných dřevin uhynula nebo byla poškozena povětrnostními vlivy. Škoda, že není věnována patřičná péče náhradnímu vysazování ubývajících druhů. I přes tyto koncepční nedostatky patří ratibořický park k nejvzácnějším historickým zahradám ve východních Čechách.