Kód CZ 7732

Kunín

(Kunvald, Kunwald)

Kostel Povýšení sv.Kříže ²⁾

Pův.klasicistní 1810-11, upraven neogoticky a rozšířený o průčelí s věžemi

Fara

…

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

U kostela

Socha P.Marie ^C)

Nad vchodem kostela

Fürstenberská rodová hrobka ^C)

…

Hrobka rodiny Schindlerů ^C)

…

Zámek ²⁾

Barokní 1726-34. náleží k nejcennější barokním stavbám na území severní Moravy. Postavil jej známý rakouský architekt Johann Lukas von Hildebrandt na přání hrabat z Harrachu, kteří si koupili starou kamennou tvrz a nechali ji právě Hildebrandtem přestavět do současné podoby dvoupatrového barokního zámku.

Po hrabatech z Harrachu zámek vlastnili Walburg-Zeilové, pak Schindlerové z Kunwaldu a nakonec podnikatelská rodina rytířů Bauerů až do roku 1945, kdy byl celý jejich majetek zkonfiskován a připadl do majetku státu; předtím ještě byl silně poničen za pobytu sovětských vojáků na konci 2. světové války v dubnu roku 1945. V 50. letech zámek získal pod svou správu státní zemědělský statek, v zámku byla ubytovna pro brigádníky, skladiště. Časem se zde nacházelo i skladiště léčiv. V 70. letech získala zámek Vysoká škola veterinární Brno, bohužel ho začala necitlivě upravovat na koleje pro své studenty.

V roce 1999 se stal zámek vlastnictvím Obce Kunín, která se postarala se všemi, kdo byli nápomocni, o záchranu této barokní památky. Ta byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2003 a nyní je nainstalovaná část provozována Muzeem Novojičínska.

V noci z 24. na 25. června 2009 byl zámek zatopen v souvislosti s ničivými bleskovými povodněmi, které zasáhly severní Moravu a zvláště Novojičínsko.

Na konci války zámek navštívili sovětští vojáci. Na koních jezdili po hlavním schodišti až do nejvyššího patra, obrazy rozbodávali bajonety, nábytek vyhazovali z oken, štípali, pálili, vzácné knihy zámecké knihovny používali jako toaletní papír. Následovaly nájezdy lidí z okolí, kteří v nechráněném objektu vylupovali zámecký mobiliář. Zbytek zubožených sbírek byl soustředěn do místnosti prvního patra, na který se zřítily stropy. Musela být proto povolána armáda, která vytahovala obrazy ze sutin a ty byly rozváženy do depozitářů hradů a zámků. Sbírky ztratily na dlouhou dobu kontakt nejen se zámkem, ale s celou oblastí. Zámek sloužil jako ubytovna statku, vývařovna, sklad léků. V 70. letech 20.století měl být přebudován na ubytovnu pro studenty. Na počátku 90. let ale vypadal spíše jako zřícenina. Nechybělo málo a zámek byl srovnán se zemí. Zázraky se ale dějí. V roce 1999 získala zdevastovaný zámek do svého majetku obec Kunín, která ve spolupráci s Muzeem Novojičínska zahájila práce na rekonstrukci zámku s cílem navrátit do něj původní historické sbírky a zpřístupnit jej veřejnosti. Byly získány prostředky ze státních fondů a prostředky Evropské unie, velkou část však investovala také obec Kunín. Zámek povstal jako Fénix z popela. V září roku 2001 z Ameriky přicestovali příslušníci rodu Bauerů, kteří poskytli fotografické záběry, dokumentující zařízení všech pokojů zámku před válkou... Do zámku se tak vrátila nejen většina původních sbírek, ale také paměť a duch dávného historického sídla. V květnu roku 2004 se hrabě Franz-Joseph Waldburg-Zeil spolu s vnuky posledního majitele zámku a příslušníky dalších starých rodů zúčastnil velké mše v kunínském kostele Povýšení svatého Kříže. Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz zde sloužil velké Te deum za obnovu zámku. Zámek otevřel své brány návštěvníkům.

Památné duby ^C)

…

Přírodní rezervace Bařiny ^C)

…

Zpět na

okres

Politický i soudní okres Nový Jíčín

1961 Okres Nový Jíčín

2003 Pověřený městský úřad

Historie

Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař – např. mezi lety 1288 až 1311 Bluda III. z Bludova a 1369 až 1380 Voka z Kravař.

Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století. a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein.

5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, následně došlo k odsunu obyvatel německé národností a změně názvu obce na Kunín. V roce 1951 bylo zaleženo JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1931 N
1930
1947
1961
1970
2006	1865

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002