Vrchy

(Valtéřovice, Waltersdorf)

Kostel sv.Jiří ^{C) A)}

Filiální kostel sv. Jiří byl zřízen v roce 1794 jako kostel farní na místě dřívějšího starého kostela. O podobě původního kostela se nedochovaly žádné prameny, pouze Řehoř Wolny uvádí ve své církevní topografii, že zde mezi lety 1670 až 1690 stál „starý kamenný kostel“ (zwischen 1670 u. 1690 war die Steinere alte St. Georgskirche). Podobně jako v případě okolních vsí fulneckého panství spadajících kdysi pod duchovní správu fulneckých augustiniánů – kanovníků (Pohoř, Kunčice), byl i ve Vrších (Waltersdorf) starý kostel stržen a nová stavba byla vybudována na náklady Náboženského fondu. V roce 1795 byl o dvaadvacáté neděli po sv. Duchu zasvěcen sv. Jiří.Autorem projektu a stavebních plánů byl s největší pravděpodobností Jan Sarkander Thalherr, arcibiskupský stavitel a syn Mikuláše Thalherra, který projektoval přestavbu fulneckého farního chrámu Nejsvětější Trojice. Dnešní kostel je zděnou jednolodní stavbou s mírně odsazeným presbytářem s polygonálním závěrem a hranolovou věží v ose průčelí. Hranolová věž kostela je zakončena typickou klasicistní jehlancovitou věžicí a je členěna jednoduchými pilastry. K presbytáři přiléhá dvoupodlažní sakristie s oratoří v patře zastřešená příkrou pultovou střechou. V sakristii jsou osazena dvě okna členěná do šesti tabulek. Jako krytina je použit falcovaný plech. Loď kostela a presbytář jsou kryty pálenou taškou.Původně byl kostel sv. Jiří vyzdoben okenní vitráží a dvěmi olejomalbami barokního malíře Jana Jiřího Frömla. Narodil se ve Fulneku jako Jan Jiří Florián Sarkander, nejmladší z dětí místního rektora městské školy. Neužíval nikdy označení malířský mistr a svá díla podepisoval jako umělecký malíř Kunstmaler. Obrazy zmizely neznámo kam, dochovala se jen krásná okenní vitráž znázorňující sv. Jiří v boji s drakem. V těsné blízkosti kostela je nezvykle, ve středu obce, umístěn hřbitov. Nejstarší zdejší hrobka náležela rodině Morawů, a pochází z roku 1624. Mramorový kříž a některé pomníky ještě dnes vypovídají o bohatství zdejších sedláků a z jmen na náhrobcích je patrné, že obec byla v době založení hřbitova již osídlena německým obyvatelstvem.

Fara ^C)

…

Kaple ^C)

nad obcí

Kaple sv.Jiří ^A)

Poblíž kostela, v dolním rohu hřbitova, je vzácná novogotická kaple sv. Jiří, postavená roku 1901. Zbudoval ji Georg Mořic Wolny se svou ženou Veronikou. Plnil tak slib daný Bohu, po uzdravení z těžké nemoci. Po létech byla kaplička opravena a znovu slavnostně vysvěcena a jako významná sakrální stavba reprezentuje gotickou architekturu.

Kaple P.Marie Loretánské ^{C) A)}

Zv.Čertova. V letech 1769–1772 žil v blízkosti kaple poustevník Jan Schutz. Narodil se roku 1708 a byl původně členem třetího řádu sv. Františka při minoritském konventu v Opavě. V 61 letech se odhodlal k odříkavému poustevnickému životu v blízkosti kaple, živil se prací a dary od dobrodinců.Na začátku dvacátého století pobýval v blízkosti kapličky poustevník Abendrot, původně chudý švec z Fulneku. Na témže svahu si postavil jednoduchý příbytek z kamenů, přibližně šest metrů dlouhý a dva široký, se třemi okénky, z nichž jedno ústilo směrem k potoku pod svahem a dvě ke kapli, střecha byla zhotovena z kamení, rákosí a mechu. Uvnitř se nacházel kamenný krb a také lůžko sestavené z plochých kamenů. Zbytky základů stavení jsou viditelné dodnes. Poustevník se živil dary lesa a také bramborami a zeleninou, jež sám vypěstoval na tří terasovitě uspořádaných zahrádkách ve svahu. Navíc se staral o údržbu kaple, udržoval v ní věčné světlo, a její návštěvníci mu na živobytí přispívali. Vždy 12. září se konávala ke kapli pouť a poustevník přišedším připravoval něco k snědku. V zimním období přebýval ve Fulneku nebo se nechával najímat sedláky v okolních obcích, v nouzi nejvyšší chodil po žebrotě. Obec Vrchy mu nakonec po první světové válce zakázala v lese pobyt a musel se odstěhovat do Lukavce, kde zemřel ve věku 86 let.Čertova kaple byla, jak je i v pověstech nepřímo zmiňováno, postavena na příkaz fulnecké vrchnosti. Neboť bývala často navštěvována zbožným lidem z Fulneka a okolí, pomáhala zabránit protestantským exulantům přebývat v lese a znesnadňovala také tajným místním nekatolíkům setkávat se ve hvozdu s cizinci.Na začátku 21. století byla kaple celkově opravena.Leží na okraji lesa „Nadějova“, severovýchodně od obce.Z četných pověstí se i ve Vrších zachovalo lidové vyprávění, které navazuje na původ kapličky Panny Marie Loretánské, známé spíše pod názvem „Čertova Kaple.“ Dle naší pověsti roku 1747 rubal chudý dělník Jan Kašpar dříví na pokraji lesa „Nadějova“. Jednou ho při práci navštívil myslivecký mládenec a sliboval mu bohatství pod podmínkou, že skočí střemhlav z nejvyšší jedle.Touha po penězích v Kašparovi zvítězila. Když byl téměř na vrcholu stromu, slyšel z obce zvonit poledne a začal se modlit.V tu chvíli se mu zjevila Panna Maria a zahrozila: „Nepokoušej Pána Boha a neskákej.“Teprve nyní poznal dřevorubec v myslivci ďábla, jenž mezitím rychle zmizel.Kašpar děkoval Bohu za záchranu a majitel lesa nechal v těchto místech vystavět kapličku.Uvnitř je obraz s nápisem „Na tomto místě byl zachráněn Marií Loretánskou v roce 1747 Jan Kašpar“.Jiná verze o původu kaple praví, že se v těchto místech každodenně modlil pobožný muž, který neměl prostředky k vybudování kaple, po níž toužil. Ďábel mu nabídl pomoc a ostatní se shoduje s první verzí.Na počátku dvacátého století se v blízkosti kaple usadil poustevník Abendrot, původem chudý obuvník z Fulneku. V lese si vybudoval primitivní obydlí z kamenů, jež bylo šest metrů dlouhé a dva široké, s jedním okénkem k potůčku a dvěma ke kapličce. U dveří měl kamenný krb, vzadu lože z plochých kamenů, jimiž bylo pokryto i celé obydlí. To vše doplněno rákosím a mechem.Živil se výtěžkem tří terasovitých zahrádek, kde pěstoval zeleninu a brambory.Mimo jiné opatroval kapli a udržoval věčné světlo.Každoročně 12. září za ním přicházeli lidé z celého okolí na pouť, obdarovali ho a on jim na požádání připravil občerstvení. Za časů nouze žebral v okolí.V zimě přebýval nejprve ve Fulneku a později po neshodách s příbuznými v Lukavci.Po světové válce mu obec pobyt v pustevně zakázala a on pak zemřel v Lukavci.Význam zdejší kaple byl však daleko hlubší, než nám praví pověst.Pán, jenž kapličku zbudoval, a o kterém byla v pověsti zmínka, nebyl nikdo jiný než fulnecká vrchnost.Obrovská rozlehlost lesů, rozkládajících se od Fulneku až k Opavě a pak dále do Slezska, skýtala poměrně bezpečný ilegální styk s cizinou.Vezmeme-li v úvahu čilý kontakt exulantů s domácím obyvatelstvem v 18.století, vyvstane nám domněnka spojitosti kapličky s nadějemi exulantů i domácího obyvatelstva na svobodu náboženskou.Cesty zahraničních emisarů směřovaly rozlehlými hvozdy směrem k lesu „Nadějov“, a dále pak na Fulnecko. Tady docházelo k tajným setkáním s domácími nekatolíky. Toto počínání však nezůstalo skryto vrchnosti, a ta se rozhodla učinit schůzkám v odlehlých místech rychlý konec.Vystavěla zde kapličku a její vznik podložila zbožnou pověstí. Místo začali navštěvovat poutníci a lidé z celého okolí, a tím bylo zabráněno nekatolíkům z Fulnecka v dalších kontaktech se zahraničím.

Zpět na

okres

Politický okres Nový Jíčín, s.o.Příbor

1961 Okres Nový Jíčín

2003 Pověřený městský úřad

Historie

Rok	obyv.	domů
1850
1927	525
1930
1947
1961
1970
2001

www odkazy

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) obec-vrchy.cz (18.4.2015)

C) cs.wikipedia.org (18.4.2015)

fotografie