Kód CZ 7956
Lázně Bohdaneč
Kostel sv.Máří Magdaleny Zdroj 2) Pův.gotický, upraven barokně 1728-37,
věž zvýšena F.Schmoranzem 1860 Fara Zdroj 2) V severovýchodním rohu náměstí
1775, patrová v zástavbě Kaple sv.Jiří Zdroj
2) Hřbitovní, připomínána ve 13.stol.,
souč.barokní 18.stol.centrální na kruh.půdorysu Hřbitov Zdroj
2) S několika litými kříži Hřbitovní brána ... Márnice ... Kaple sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2) Pod hřbitovem, barokní se sochou
sv.J.Nep. z 18.stol. Kaplička Nanebevzetí P.Marie Zdroj 2) Zdroj
A) V lázeňském parku, 18.stol.
zv.Kuttnerova. V roce 1794 ji však rozstříleli vojáci. Novou kapličku nechal
počátkem 19. století na svůj náklad vystavět tehdejší purkmistr Jan František
Kuttner. V kapličce je umístěna sádrová replika původní sošky Panny Marie,
která byla ukradena. Kaplička Zdroj C)
Zv.Koutníkova Socha sv.Jana
Nepomuckého Zdroj 2)
Na náměstí, 2.pol.18.stol. Socha
sv.Jana Nepomuckého Zdroj C)
U mlýnů Kamenný
kříž Zdroj C)
U silnice na Pardubice Železný
kříž Zdroj C)
U silnice k Přelouči Železný
kříž Zdroj C)
U silnice na Hradec Králové Náhrobník
M.M.Kučerové Zdroj 2)
Na hřbitově, jehlancový na hranolovém
podstavci Socha
pramene Zdroj 2)
J.Jiříkovský, 1929, uprostřed jezírka Hrobka rodičů J.Gočára Zdroj 2) Na hřbitově, J.Gočár a S.Sucharda
1904 Tillerovo
sedátko Zdroj A)
nechal ve dvacátých letech 20. století vybudovat velitel
místních jezdeckých kasáren plukovník Karel Tiller. Výhled na louku a hráz
dnes již bývalého rybníka Rozkoš si právě v těchto místech oblíbila jeho maminka
paní Anna Tillerová. Sedátko bylo obnoveno v roce 2001. Památník
padlým Zdroj A)
bohdanečským obětem 1. a 2. světové války byl osazen v lokalitě
u hřbitova v říjnu 2003, jeho autorem je akademický sochař Jaroslav Černý. Radnice Zdroj 2) Zdroj A)
Na místě 3 gotických domů, z pol.16.stol., upravena po
požáru 1772, upravena koncem 19. a ve 20.stol. patrová se čtyřmi oblouky
podloubí s bustami císařů na atice. Budova radnice vznikla v roce 1530
přestavbou tří domů na náměstí. Renesanční podobu získala dostavěním podloubí
a věžičky se zvonkem. Po roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními
prvky, přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí zakončené atikou. U sloupů
podloubí byly kdysi umístěny nástroje pro mučení - trdlice, kláda a pranýř.
Na radničním dvoře stávalo vězení nazývané šupna. Od dob Josefa II. je po
levé straně při vstupu do radnice zapuštěn vídeňský loket, který měl
kupujícím na trhu zajistit správnou míru. V sále prvního patra se soustřeďoval
společenský život městečka, bylo tu divadelní jeviště, pořádaly se tu taneční
zábavy. K zásadní rekonstrukci došlo v letech 1969 až 1973, bohdanečská
radnice tak měla na několik desetiletí měděnou (zelenou) střechu. Vodárenská
věž Zdroj 2)
J.Gočár, 1910 Lázeňský
dům Zdroj 2) Zdroj A)
J.Gočár, 1911, V roce 1926 byl podle
návrhu arch. Antonína Hilseho nastaven o mansardové patro, přístavby Kropáček Úřednické
lázeňské budovy Zdroj 2)
J.Gočár, 1910-14, na náměstí Škola
Zdroj C)
V rohu náměstí s částečně
rehabilitovanou fasádou z roku 1896 Penzion
Škroup Zdroj C) Zdroj A)
Na náměstí, nechal v letech 1915 -
1916 vystavět podle návrhu Josefa Gočára zakladatel lázní Jan Veselý Kasárna
Zdroj A)
V těsném sousedství
vodojemu vyrostl podle projektu arch. Josefa Gočára kasárenský komplex
sestávající z posádkových budov, koňských stájí pro zdravé i nemocné koně,
krytých a otevřených jízdáren, kovárny, střelnice a cvičišť. Kasárna byla
postavena z bílých cihel bohdanečským stavitelem Janem Brodcem. Po roce 1948
byl areál vícekrát razantně přestavěn, dnes slouží obytným a komerčním
účelům.
Přední
mlýn
Zdroj C)
... Sokolovna Zdroj A)
čp. 262 byl postaven v letech
1929-1930, základní kámen byl položen 7. 8. 1927. Budovu projektoval žák
profesora Josefa Gočára, brněnský architekt Oldřich Šmída. Dům
č.p.6 Zdroj A)
zvaný Kuttnerovský po svém majiteli Janu Františku Kuttnerovi,
jenž byl v letech 1798 až 1846 ve městě purkmistrem, je původně barokní
stavbou postavenou po roce 1772. Později byl upraven v klasicistním a
secesním slohu. Poslední celková rekonstrukce proběhla v roce 1989. Budova je
součástí lázeňského pavilonu Veselý a je zároveň hlavním vstupem do lázní. Dům
č.p.7 Zdroj A)
na rohu náměstí a Langrovy ulice se
stal první lázeňskou budovou, kterou Jan Veselý koupil v roce 1893. Pamětní
deska umístěná na venkovní zdi směrem do náměstí byla odhalena roku 1921.
Dnes je v přízemí lázeňské bistro, v dalších podlažích jsou kanceláře
Léčebných lázní Bohdaneč [Dům
č.p.8] Zdroj 2)
S barokním štítem a zdobenou
fasádou [Dům
č.p.17] Zdroj 2)
S barokním štítem a zdobenou fasádou [Dům
č.p.28] Zdroj 2)
S barokním štítem se štukovým
reliéfem čápa na fasádě Dům
č.p.34 Zdroj 2)
Langrova ul. S barokním štítem a
zdobenou fasádou Dům
č.p.36 Zdroj A)
v Langrově ulici patřil kdysi pernštýnským úředníkům. Z původní
stavby se zachovala pouze pernštýnská cihla umístěná nad vchodem nynějšího
domu. Vila
č.p.38 Zdroj A)
Tillerovu vilu v Langrově ulici čp. 38 nechal v letech 1921 –
1922 vystavět pro svou rodinu plk. Karel Tiller, velitel místních jezdeckých
kasáren. Stavbu realizovala stavební firma Vincenc Zaifert z Bohdanče. Rodina
Tillerových byly pro prvorepublikový život ve městě velkým přínosem, manželé
pořádali různá společenská setkání, paní Tillerová dávala hodiny jazyků. Ve
své vile pak ubytovávali známé pražské osobnosti, které přijely do Bohdanče
na lázeňskou léčbu. Nyní je v budově soukromý penzion s relaxačním centrem. Dům
č.p.41 Zdroj A)
Část MěÚ Dům
č.p.46 Zdroj 2)
Náměstí,´. S barokním štítem a
zdobenou fasádou, patří rodu Tonarů Dům
č.p.88 Zdroj 2)
S renesančním obloučkovým štítem
kol.1600 Dům
č.p.97 Zdroj 2)
S barokním štítem a zdobenou
fasádou Dům
č.p.113 Zdroj 2)
S barokním štítem a zdobenou
fasádou Dům
č.p.112 Zdroj 2) Zdroj A)
S renesančním terakotovým ostěním a barokními štíty. postaven
byl v roce 1520. Kolem oken v prvním poschodí se do dnešních dnů dochovalo
typické pernštýnské terakotové ostění. [Dům
č.p.114] Zdroj 2)
S barokním štítem a zdobenou
fasádou, přes ulici vedle radnice, bývalá pošta Rodinný
dům č.p.280 Zdroj A)
v Dukelské ulici čp. 280 je menší
stavbou, kterou vyprojektoval v roce 1930 arch. Josef Gočár pro svou ovdovělou
sestru Annu Gastgebovou. Stavbu domu zrealizoval bohdanečský stavitel Oldřich
Kvapil a k bydlení slouží dodnes. |
Panství Politický okres
Pardubice, s.o.Pardubice 1961 Okres Pardubice 2003 Pověřený městský úřad Historie obce Zdroj C)
Město pravidelného založení, velký požár 1772 První písemná
zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a
bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní
deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla mnohem dříve a jméno Bohdaneč
vzniklo podle odborné literatury z osobního jména Bohdan. Ve 14. století
patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop
grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro
Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná
privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana
Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem.
Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků. Na konci 19.
století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní
Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen
roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla
zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná
autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl
majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně
poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té
době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně
nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a
inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7000 pacientů. Statut lázeňského
místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální
změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) E.Poche, Umělecké památky Čech (Bohdaneč) A) lazne.bohdanec.cz C) cs.wikipedia.org (7.1.2018) |
|||||||||||||||||||||||||||
Stav: 44 - 34 - 0
Stav: 24 - 0 - 0
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.1.2018 Předchozí editace: 12.1.2014 |