|
Kód CZ 3668
Hamry
(nad Křetínkou)
Kaplička Zdroj E)
Dřevěná s křížem na zadní stěně.
Léta od narození Pána našeho Ježíše Krista tisícího devítistého
padesátého sedmého byla původní dřevěná kaplička pro její velmi špatný stav
zbořena a místo ní byla postavena nová dřevěná kaplička 10.5 m od původního
místa. Z původní kapličky byl ponechán sloup zakončený věžičkou a stříškou.
Do kapličky byl umístěn velký obraz Matky Boží s děťátkem z
odkazu Juliany Bauerové, sestry bývalého továrního ředitele Bauera v Jedlové.
Dříví na kapličku věnoval p. František Valach, mlynář v Bystrém, kapličku
zhotovil p. Petr Hanus, truhlář v Bystrém, zednickou práci vykonal p.
František Gloser, rodák z Hamrů, ochranným nátěrem opatřil p. Josef Petr,
malíř a natěrač v Bystrém, tesařskou práci vykonal p. Ludvík Vaněk, tesař v
Bystrém.
Na postavení kapličky největší zásluhu mají pí. Růžena Máchová z
Hamrů, p. Jan Štěpánek, předseda Místního národního výboru v Hamrech a p.
Fridrich z Hamrů. Při pracích na postavení kapličky byli též nápomocni p.
Václav Ehrenberger, kovář z Bystrého a p. Alois Krejčí, majitel pily v
Hamrech.
Kaplička byla posvěcena v neděli 1.září l.p. 1957 od dp. Václava
Talacko, administrátora v Bystrém, při slavnosti svěcení kázal dp. Jan Hanyk,
administrátor ve Svojanově. Kéž tato skrovná kaplička slouží v pokoji a míru
k větší cti a slávě Boží, k větší cti a chvále přesvaté Matky Páně, k
rozmnožení sv. Víry a zvroucnění úcty a lásky zdejších farníků k bl. Paně
Marii, kéž výročí posvěcení této kapličky je každý rok na první neděli v září
oslavováno zvláštní poutní slavností a pobožností na tomto místě a kéž
postavení této skromné kapličky je jen počátkem Bohu milých snah postaviti v
obci Hamrech větší zděnou kapličku, z jejíhož oltáře by se mohla vznášet k
nebesům nejsvětější a nejčistší oběť mše sv. za živé i zemřelé farníky
hamerské.
Kaplička byla znovu opravena v červnu 1991. Byla zhotovena nová
vrchní část s podpěrným sloupkem, provedena vnitřní dekorace a vnější nátěr.
Práce provedli členové hasičského sboru v Hamrech p. Jaroslav Lefler,
František Kleinbauer, Ladislav Gerišer a dr. Kavan František.
Paní Moravcová Marie z č.p. 35 v Hamrech darovala pro
kapličku nový obraz Panny Marie. Další oprava kapličky byla provedena v roce
2005. Kaplička byla očištěna a znovu natřena, byl demontován napůl shnilý
kříž, opraven, napuštěn a vrácen na původní místo. Na práci se podíleli p.
Stanislav Pešek, Jaroslav Brázda, Petr Hodáň, František Zbořil a Vladimír
Kučera. Výzdobu obnovila pí. Libuše Pavlíčková. Při vracení kříže na původní
místo pomáhali další lidé z okolních chat a chalup. [ Opis „zápisu“ zapůjčeného
pí. Kavanovou z Hamrů ]

Kaplička Zdroj E)
Dřevěná na křižovatce. Při průjezdu
křižovatkou v Hamrech při č.p.1, směrem od Jedlové na Svojanov lze vidět
asi 4m vlevo od silnice dřevěnou kapličku červené barvy, se žlutým křížkem ve
štítě a s malou čtyřbokou, prosklenou věžičkou se svatým obrázkem. Uvnitř
kapličky je obraz Pána Ježíše s trnovou korunou na hlavě.

Svatý obrázek Zdroj
E)
Za potokem u Šafrova mlýna

[Hamry]
Založil Hrabě Maxmilián
z Martinic, ukončily provoz 1676
Hamerský mlýn Zdroj
E)
Č.p.5

Gerischerův mlýn Zdroj
E)
Č.p.13. Do roku 1658 jmenovala se tato osada Žleby. Asi
roku 1650 vystavěl Jan Žehušický z Nestajova a Bystrého v místě, kde dnes
mlýn Gerišerův stojí, valchu pro Bysterské soukeníky, aby k lepšímu užitku
svému sukna svá dobrá ještě zlepšovati mohli. Aby valcha mohla i v době
sucha, kdy o vodu nouze bývá, pracovati, založil rybník tak zvaný valchovní.
Tato valcha byla jistě podnikem vyhledávaným, když zakladatel vydal nařízení,
aby sukna přednostně Bysterským a potom pokud kdy bude, teprve cizopanským zlepšována
byla. Že si při tom na své přišel i zakladatel vidíme z toho, že z každého
loktu sukna musel valchař odváděti do důchodu jeho milosti 6 grošů
míšenských. Kdy byla valcha přeměněna na mlýn, zápisy nám nepovídají.
V roce 1905 kupuje mlýn Josef Gerišer od
Václava Kopeckého, v roce 1946 po smrti Josefa Gerišera dědí část majetku syn
Emil a část jeho manželka Žofie. Ta
svůj podíl následně 17.12. 1946 postupuje dle postupní smlouvy své snaše
Marii Gerišerové Manželce Emila Gerišera a stává se vejminkářkou. Emil
Gerišer umírá velmi mladý na vrozenou srdeční vadu v roce 1952. Po smrti
mlynáře provozuje mlýn ještě nějakou dobu manželka Marie za pomoci svého otce
Františka Mistra. V listopadu roku
1938 v domě hořelo.
Roku 1946 v rámci pozůstalosti po mlynáři Josefu
Gerišerovi byl pořízen soupis majetku, kde mimo jiné je sepsáno hlavní
zařízení mlýna: vodní kolo s výstrojem, 2 transmise s řemenicemi, 1
dynamo s instalací, 1 míchačka na těsto, šrotovník s výtahem,
válcová stolice 600x300, válcová stolice 500x300, loupačka, míchačka se
zásobníkem a výtahem, 2 decimální váhy, 6 košů na mouku, 3 truhly na mouku, 4
výtahy, plynosací motor, reforma s prachovou komorou a výtahem, hranolový
vysavač,rovinový vysavač, prachový cylindr, 6 hlavních řemenů a 10 m řemenů,
70 pytlů, hoblice s nářadím, 1 mlátička, 1 vůz, 1 brány, pluh atd.

Šafrův mlýn, Broj Zdroj
E)
Č.p.23. Roku 1658 postavil hrabivý pán Maxmilián
Valentin hrabě z Martinic na místě, kde dnešní Šafrův mlýn stojí, podnikna
zpracování železa, tak zvané hamry. Toto pojmenování se tak vžilo, že i osada
byla za nedlouho na Hamry přejmenována. Podnik ten byl v provozu jen do roku
1675 tedy pouhých 17 roků,protože za tu dobu byly všecky okolní lesy vymýtěny
a nebylo více čím železo taviti. Potom byly hamry přeměněny v mlýn o dvou
složeních. Roku 1687 koupil jej Jakub Koráb od Jana Paula Leopolda hraběte z Valderode
za 450 kop grošů míšenských, které spláceti měl po 4 kopách ročně. Mělo tedy
do úplného zaplacení uplynouti 112 a půl roku. Mimo toho do úplného zaplacení
byl mlynář povinen každoročně odsypávati 50 strichů žita, všecko potřebné
obilí pro vrchnost zdarma semleti a dle požádání zdejším poddaným přednostně
před cicími jejich obilí semílati. Naproti tomu však vrchnost všechny berně
sama zapravovati bude, rovněž o ubytování vojska se sama postará, leč by
mlynář z dobré vůle něčím přispěti chtěl. Všichni poddaní, kteří v tomto
panském mlýně svoje obilí mleli, jsou povinni i nadále tak činiti a to pod
pokutou a ztrátou obilí jinam vezeného. Konečně kdyby nynější majitel Jakub
Koráb ten mlýn odprodati chtěl, musí k tomu od vrchnosti povolení míti. / Z knihy pozemků č. 14. strana 163-168./
Roku 1783 koupil tento mlýn Václav
Kincl z Bystrého. Velmi zajímavá kupní smlouva nachází se v originálu v
městském archivu.
Roku 1793 je majitelem tohoto mlýna
Josef Fric, který povinen byl vrchnosti odsypávati každoročně 89 a tři čtvtě
měřice žita a 120 kusů kmenů na prkna pořezati. Za to obdržel od hraběnky
Marie Rebeky z Hohenembsu, provdané z Harrachů povolení, že může mimo pily
ještě třetí složení zříditi a k tomu potřebné místo z panského gruntu použíti
za roční poplatek 30 krejcarů a bude povinen tu cestu podle jalového potoka v
dobrém stavu držeti a taras na vlastní svůj náklad stavěti.

Mlýn Silvestrovna Zdroj
E)
Č.p.30

Graciasův mlýn Zdroj
E)
Č.p.36

Hostinec U Tušlů
…

Chalupa č.p.8
…

Chalupa č.p.15
…

Chalupa č.p.20
…

Chalupa č.p.22
…

|
Panství
Politický a soudní okres Polička
1961 Okres
Svitavy
Část Bystrého
2003 ORP a PO Polička
Dříve Studené
Žleby, několik skupin domů
literatura a
prameny
1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927
A)
B)
C) cs.wikipedia.org
D) krasnecesko.cz (6.9.2013)
E) vodnimlyny.cz (6.9.2013)
|