Kód CZ 16587

Trpín

Připojena: Hlásnice

Kostel sv.Václava ^{Zdroj 2) Zdroj D)}

1683, raně barokní

Zvonice ^{Zdroj 2)}

S dřevěným patrem-jako brána na hřbitov

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

…

Socha sv.Jana Nepomuckého

1.pol.18.stol ve hřbitovní zdi

Socha sv.Víta

Ve výklenku průčelí kostela

Socha sv.Ludmily

Ve výklenku průčelí kostela

Socha sv.Václava

Ve výklenku štítu v průčelí kostela

Kamenný kříž ^{Zdroj B)}

U hřbitova

Kamenný kříž ^{Zdroj B)}

U cesty do Olešnice

Kamenný kříž ^{Zdroj B)}

U cesty do Olešnice, 1186

Kamenný kříž ^{Zdroj B)}

U cesty do Trestného, Nápis: "Stůj zde synu, dcero má, kam tě vede cesta tvá, vpusť v mysl v srdce obraz můj, bude šťastný odchod tvůj" / Kříž byl věnován ke cti a chvále Boží L.P. 1907

Boží muka

Zděný sloupek

Památník

Na obranu zemské cesty proti turkům 1653

Chalupa

Roubená

Chalupa

Roubená

Chalupa

Zděná

Chalupa

Roubená

Chalupa

Roubená

Památný strom

Lípa velkolistá, obvod kmene 760cm, výška 22m u č.p.31

Zpět na okres

Panství

Politický a soudní okres Polička

1961 Okres Svitavy

2003 ORP a PO Polička

Historie obce

Jižně od Svojanova

Ves Trpín leží v nejvýchodnější části poličského výběžku 595 m nad mořem, na úbočí dvou kopců.Mezi nimi ve směru jihozápadním je menší úval, který tvoří bránu do mírné roviny, v niž se rozkládá dolní část vesnice.Od severu je obec z části chráněna Horním lesem, od něhož svahovitá krajina sklání se téměř až k moravským hranicím.Celá jihovýchodní strana je otevřená,dále na jihu vystupuje příkrý kopec.

Potok, který obcí protéká,pramení na lukách u Smrčiny nad vesnicí, ústí do rybníka, odkud jihovýchodním směrem pokračuje až k moravským hranicím, kde v pravém úhlu mění směr, aby se u Dolní Lhoty vlil do Svojanky – pozdější Křetínky.Podnebí je zde jako všude na Českomoravské vysočině drsnější, ale zdravé.V létě i v zimě je tu klid, blízké lesy poskytují milovníkům přírody mnoho vděčných vycházek.

V Hájkově České kronice i v Schallerově místopisu je uvedeno, že prý byla svedena roku 1012 v blízkosti obce Trpína bitva mezi Oldřichem, synem Bolesslava III. a Boleslavem Chrabrým.V památkách archeologických jest uvedeno toto: Když Poláci Moravu plenili, poslal české kníže Oldřich Moravanům vojsko na pomoc.Dozvěděvše se to Poláci , položili se při českých hranicích do záloh lesních, kdež jim občané z vesnice Kamence nazvané vyzvědačstvím a zradou napomohli, nebo když české vojsko k nynější vsi Trpínu došlo, Poláci se na ně vyřítili a na hlavu je porazili.Když se české kníže Oldřich toho dozvěděl, že občané z Kamence vojsku polskému zradou napomáhali a tím jeho vojsko do velké záhuby přivedli, poručil celou ves hned zbořiti s doložením, že na tomto místě více žádná vesnice založena býti nesmí.Ves Trpín obdržela prý z té příčiny jméno, že zde vojsko české mnoho vytrpělo.

Stáří osady je možno určit na základě půdorysu a jména.Původní tvar obce byla okrouhlice kolem rybníka.

Tedy nynější dolní díl obce a usedlosti kolem rybníka – tehdy snad návsi – tvořili původní obec.Kostel byl postaven na vyvýšeném místě o podál obce, pravděpodobně proto, aby voda neškodila hřbitovu.

Pohraničním hvozdem v naší krajině vedla důležitá Trstenická stezka, která udržovala styk mezi Čechami a Moravou a dále s Uhrami.Podobné stezky měly především obchodní význam.Dovážela se tudy hlavně uherská sůl.V pozdější době se vozily po Trstenické stezce nejrůznější věci, které naší předkové potřebovali k živobytí.Tehdy přestávala doprava po soumarech a počalo se užívat vozů.

Cesty arcibiskupa Metoděje, které konal z Moravy do Čech, byly konány z důvodů náboženských, aby se upevnilo v naší vlasti křesťanství.Je téměř jisté, že svatý Metoděj založil kostel ve Vitochově, snad se tak stalo i v Trpíně a v Bystrém.Alespoň zemskou cestou , našim krajem přes Bystré u Poličky sv. Metoděj musil jít, poněvadž jiný přechod přes pohraniční hvozdy nebyl.Historicky to přímo doloženo není, ale tato domněnka je více než pravděpodobná.

Na obranu Čech byly v Trstenické stezce připraveny záseky.K tomu byla vyhlédnuta krajina nad Trpínem, kde již v té době byly zbytky zásek ze švédských válek1.září téhož roku bylo nařízeno nejdříve, aby se dostavil každý pátý muž, později každý desátý muž z čech a v trpínském lese připravovány záseky a zákopy pro tuhou obranu proti Turkům

Boží muka u původní cesty, která vedla z Bystrého ke Kunštátu, je čtyř hranný sloup s jehlancovitým zakončením, ve kterém je vztyčen železný křížek.V horní polovině jsou výklenky, s umístěnými obrazy.Památka byla zde u hlavní cesty postavena v letech 1730-1750, asi na poděkování za odvrácení moru, který v té době u nás byl.

Ve výklenku hřbitovní zdi je vhodně umístěna starobylá socha sv. Jana Nepomuckého.Dvě lípy jsou zvláště v létě pěkným doplňkem této sochy.

Nejstarším spolkem v Trpíně je sbor dobrovolných hasičů.K založení hasičského sboru v Trpíně došlo 29.června roku1885.Stalo se tak po velkém požáru, ke kterému sice rychle přispěchali místní občané s nedávno zakoupenou stříkačkou, ale jelikož neznali její obsluhu, museli vyčkat na příjezd olešenských hasičů, s jejichž pomocí požár uhasili.

Do nově založeného hasického sboru se ihned přihlásilo 57 členů.Za dobu své činnosti přispěl sbor mnohokrát k ochraně majetku nejen v obci, ale i v celém okolí.Roku 1928 byla za podpory občanstva zakoupena motorová stříkačka.Dne 26. srpna roku 1934 posvěcen a předán sboru spolkový prapor.

28.června 1914 byl v Sarajevě zastřelen následník rakouského trůnu Ferdinand.Tento atentát byl důvodem k vypovězení velké světové války.26.července byla v Rakousko-Uhersku vyhlášena částečná mobilisace.V Trpíně to bylo vyhlášeno téhož dne v neděli krátce po poledni.Druhý den časně ráno odjížděli mladí mužové , jichž se výzva týkala, na povozech do Březové, aby se odtud rozjeli ke svým útvarům.K odjezdu se dostavila většina obyvatel vesnice, vždyť mnozí z odjíždějících se více nevrátili…

V únoru roku 1916 je prováděna rekvisice zvonů, i v Trpíně 400 let staré zvony jsou odmontovány, shozeny s věže a odvezeny k rozlití pro válečné účely.V srpnu jsou přivezeni do obce uprchlíci, židovské rodiny z Haliče, a jsou umístěni ve farní budově.Tito zde brzy zdomácní a zanedlouho provádějí čilý obchod s vejci, máslem apod.Různí lide s nimi spolupracují a těží ze situace.

28.října 1918 vyhlášena v Praze samostatnost Československé republiky.První týdny radosti byly zkaleny nemocí, španělskou chřipkou, kterou přinesli vracející se vojáci.V Trpíně zemřelo v krátké době několik dospělých i dětí.

K oslavám 20. výročí samostatnosti však nedošlo.Roku 1938 oznamuje hlasatel čs. Rozhlasu, že mezi odstoupeným územím německé říše jsou nedaleké vesnice, Starý Svojanov, Jedlová, Stašov, Bělá, Březová, Brněnec, Limberk, Modřec a sídlo okresu Polička.Čeští obyvatelé z jmenovaných obcí s nejnutnějším majetkem opouštějí svá dosavadní bydliště.

V pondělí 9.října došlo k obsazení uvedeného území, čímž vytvořena nová hranice vedoucí v blízkosti Trpína.Do vesnice ustoupila jednotka čs. armády a konala zde hlídky.

Za nevlídného počasí 15.března 1939 provedeno obsazení zbylé části Čech a Moravy německým vojskem a začal život v protektorátu.

Obyvatelé obce, jejichž počet dosáhl čísla 600 duší, žili zde v poměrném klidu.V čele obce stál od roku 1931 oblíbený zasloužilí starosta Adolf Boucnik z čp. 18, který svojí rozvahou a bystrostí s obecním výborem vedl obezřetně správu obce.

Na podzim roku 1944 začali se v naší krajině objevovat skupiny rusky mluvících mužů-partyzánů.Za noci navštěvovali osamělé statky, přijali pohostinství, vyslechly zprávy z cizího rozhlasu, mnohdy i přespali a za tmy opouštěli hostitele.

Blížící se jaro roku 1945 přineslo i zvýšenou činnost těchto skupin.Přibližovala se fronta, nastal všude ruch a nervosita.V polovině dubna havarovalo německé letadlo po zásahu ze vzduchu.Posádka tohoto letadla po dopadu v Kamencích byla partyzány pobita.Za několik dnů byly shozeny nad Olešnicí zápalné bomby, které způsobily požár dvou domů.

Nastalo krásné jitro památného májového dne – úterý 8.května 1945.Časně ráno byla dodána motocyklistou z Olešnice zpráva o ukončení války.Osvobození a znovuzřízení Československé republiky bylo přijato všemi občany s velikou radostí.Za hlaholu zvonů vyvěšovány státní vlajky a připravováno vztyčení vysoké máje ozdobené čs. vlajkou.K tomu nedošlo, protože již přijíždějí první auta ustupující německé armády.Ozbrojení vojáci výhružně ukazují na vlajky i máj, proto oboje sňato, aby nedošlo k násilí.

Proud uprchlíků houstl a skupina ozbrojených vojáků se objevila i s druhé strany vesnice od Hlásnice.Vojáci byli místními občany vyzváni, aby odevzdali zbraně, což se bez odporu stalo.Mezi tím jiná skupina mužů zatarasila hlavní příjezd do vesnice od Olešnice a zde odzbrojila vojáky ze tří nákladních a jednoho osobního vozu.Ukořistěný materiál (střelivo,zbraně) uskladněn v čp. 72.Odzbrojená posádka těchto vozů s potravinami dostala povolení k odjezdu s jedním nákladním vozem na západ.Mezitím došlo nad vesnicí k přestřelce mezi ozbrojenými civilisty a hlídkou na motocyklu, při čemž zadní spolujezdec byl usmrcen.V dalších akcích nemohlo být pokračováno, poněvadž od Hlásnice přijížděly další pancéře jednotky “Grossdeutschland” .Upozorněni střelbou vojáci tohoto oddílu utvořili rojnice, tanky se rozjeli po polích a postupovali k Trpínu. Muži z Hlásnice byli shromážděni do školní budovy jako rukojmí, ručící za klidný a bezpečný průchod ustupující německé armády.V Trpíně na žádost o vydání muže, který zavinil přestřelku, bylo vše svedeno na partyzány, čemuž Němci nakonec uvěřili.S nastalým soumrakem se počali vojáci shánět po noclehu, z čehož povstaly obavy, aby nenalezli zbraně a zásoby ukryté v domě čp.72.Naštěstí přišel rozkaz o postupu Rudé armády, po kterém nastal šílený útěk neuspořádaných skupin německé armády, matené úmyslně obrácenými směrovými tabulemi na rozcestích.Oddíly byli přepadány ukrytými partyzány.

K večeru přijel od Hlásnice německý tank “Tygr” , řidič s ním zajel na okraj lesa a v zápětí z tohoto obra vyšlehly plameny a výbuch nábojů i benzinu zapálil okolo stojící stromy.

Zanedlouho dorazila do obce Rudá armáda, sovětští důstojníci byli srdečně uvítáni starostou obce.

(Josef Krušina: Dějiny Trpína a okolí - upraveno)

Rok	obyv.	domů
1850
1927	584
1930
1947
1961
1970
2001

www.trpin.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Soupis památek XXII, Politický okres poličský, 1906

3) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82

A) trpin.cz (10.9.2013)

B) krasnecesko.cz (10.9.2013)

D) hrady.cz (10.9.2013)

19 – 17 – 0

17 – 9 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 7.1.2020

Předchozí editace: 10.9.2013