|
Kód CZ Bubeneč
- Praha XIX.
Kostel sv. Gottharda C) Praha 6-Bubeneč, Krupkovo nám.
vybudován v pozdně barokním slohu v roce 1801 na místě současně z větší části
zbouraného románského kostela, který byl připomínán již v roce 1313. Je
jedinou církevní stavbou v Praze z přelomu 18. a 19. století. V roce 1809
došlo ještě k mírným úpravám stavby na základě projektu pražského architekta
Josefa Zobla. Nad vchodem do kostela se nachází nevysoká věž s pěti zvony. K roku 1278 byla při kostele doložena
plebánie. Později patřil kostel pod bohnickou farnost, v roce 1772 zde byla
zřízena lokálie a v roce 1787 došlo k obnovení samostatné farnosti. V
současné době je duchovní správa v bubenečské farnosti zajišťována excurrendo
z farnosti u kostela sv. Antonína Paduánského v Holešovicích.
Fara C) Praha 6-Bubeneč, Krupkovo nám. 32/6
Pomník Karla Bendla C) Pomník skladatele Karla Bendla,
autor: Stanislav Sucharda, 1916, Praha 6-Bubeneč, Pelléova, Pod kaštany
Socha Mír C) Praha 6-Bubeneč, nám. Svobody, Karel
Hladík: Socha Mír, 20. léta 20. stol.
Královský letohrádek C) Praha 7-Bubeneč, Královská obora
Letohrádek Královský, také známý jako Místodržitelský letohrádek, Stromovka. Vymezení památky parcelními čísly
zahrnuje prakticky celou Královskou oboru č. p. 56 – vlastní letohrádek,
nedaleko náměstí Pod kaštany č. p. 58 – přízemní budova západně od
letohrádku č. p. 20 – Šlechtova restaurace, asi
240 m východně od letohrádku, nedaleko Zeleného rybníku č. p. 11 – bývalá myslivna u
prodloužení Gotthardské ulice, asi 300 m západně od letohrádku
Výstaviště Praha C) Praha 7-Bubeneč, Výstaviště č. p. 66
(budova jižně od pavilonu AVU, u západního konce vstupní brány) č. p. 67 (budova jižně od Lapidária,
u východního konce vstupní brány, restaurace Na Střídačce) č. p. 158 (v adresních systémech
neidentifikováno) č. p. 188 (pavilon AVU) č. p. 391 (budova východně od
planetária) č. p. 415 (budova severně od pavilonu
AVU) č. p. 416 (Průmyslový palác) č. p. 417 (Maroldovo panorama) č. p. 422 (Lapidárium)
Suchardova vila č.p.248
C) Vila s ateliérem Praha 6-Bubeneč,
Suchardova 248/1, Slavíčkova 248/6, Slavíčkova 628/8.
Lannova vila č.p.1 C) Praha 6-Bubeneč, V sadech 1/1,
Pelléova 1/24
Restaurace Na Slamníku C) Praha 6-Bubeneč, Gotthardská 12/1,
Wolkerova 12/1a
Činžovní dům č.p.27 C) Velvyslanectví Nizozemského
království v Praze Praha 6-Bubeneč, Gotthardská 27/6
Dům Gotthardská 28 C) Praha 6-Bubeneč, Gotthardská 28/8
Dům Čs. armády 368 C) Praha 6-Bubeneč, Čs. armády 368/5,
Bubenečská 368/21
Vojenský zeměpisný ústav
C) Praha 6-Bubeneč, Rooseveltova 620/23
Usedlost V sadech č.p.15
C) Praha 6-Bubeneč, V sadech 15/4
Činžovní dům č.p. 370 C) Praha 6-Bubeneč, Čs. armády 370/9
Činžovní dům č.p. 369 C) Praha 6-Bubeneč, Čs. armády 369/7
Činžovní dům č.p. 322 C) Praha 6-Bubeneč, Bubenečská 322/35
Radnice a škola C) Praha 6-Bubeneč, Krupkovo nám. 8/5,
26/4
Čistírna odpadních vod
C) včetně technologického zařízení Praha
6-Bubeneč, Papírenská 199/6
Městský dům č.p.16 C) Praha 6-Bubeneč, Schwaigerova 16/1, V
Sadech 16/6
Městský dům č.p. 59 C) Praha 6-Bubeneč, Schwaigerova 59/3, V
sadech 59/8, Wolkerova
Městský dům č.p. 17 C) Praha 6-Bubeneč, Krupkovo nám. 17/3
Císařský mlýn C) Praha 6-Bubeneč, Mlýnská 22/4
Městský dům č.p. 33 C) Praha 6-Bubeneč, Gotthardská 33/3
Městský dům č.p. 54 C) Praha 6-Bubeneč, Gotthardská 54/2
Pelléova vila č.p.91 C) Praha 6-Bubeneč, Pelléova 91/10,
Slavíčkova 91/14
Vila č.p. 112 C) Praha 6-Bubeneč, Slavíčkova, Pelléova
112/21
Suchardova vila č.p.151
C) Praha 6-Bubeneč, Slavíčkova 151/15
Koulova vila č.p.153 C) Praha 6-Bubeneč, Slavíčkova 153/17
Vila dr. Náhlovského č.p.284
C) Praha 6-Bubeneč, Suchardova 284. Vila
Jana Náhlovského, architekt Dušan Jurkovič, 1907-1908. Památkově chráněno
od 3. května 1958.
Skleněný palác C) Praha 6-Bubeneč, náměstí Svobody
728/1, Čs. armády 728/26, Terronská 728/1
Činžovní dům č.p. 892 C) Praha 6-Bubeneč, Jugoslávských
partyzánů 892/6, Rooseveltova 892/49
Negrelliho viadukt C) Bubeneč, Holešovice, Karlín, Nové
Město. Na území Bubenče v městské části Praha 6 leží viadukt III: Bubeneč,
parcela 2164/16 (úsek od Malé říčky k Podbabské; podél ulic Goetheho, Ve
struhách, Papírenská). Poznámka: V roce 2014 přestavěno. Památkově chráněno od 3. května 1958.
Vysoká škola výtvarných umění
C) Praha 7-Bubeneč, U akademie 172/2 a
4, Ovenecká 172/48
Vysoká škola výtvarných umění
C) Praha 7-Bubeneč, Jana Zajíce 1110/27a
ve dvoře domu Jana Zajíce 215/27
Vodárenská věž C) Praha 7-Bubeneč, Korunovační 1000/3
Dům č.p. 587 C) Praha 7-Bubeneč, Čechova 587/29
Památkově chráněno od 18. ledna 1991.
Kolej Mikoláše Alše C) Praha 7-Bubeneč, Na výšinách
903/2, Korunovační 903/5 Studentská
kolej VŠUP
Strážní domek C) Praha 7-Bubeneč, Královská obora č.
p. 74 Strážní domek Buštěhradské dráhy
Činžovní dům č.p. 953 C) Praha 7-Bubeneč, Ovenecká
953/23Činžovní dům Památkově chráněno od 11. ledna 1994.
Činžovní blok Molochov C) Praha 7-Bubeneč, Milady Horákové
845/96 (U Sparty 845/96), 846/94, 847/92, 848/90, 849/88, 850/86, 851/84,
852/82, 853/80, 854/78, 860/76, 861/74, 862/72 (Korunovační 862/1) Činžovní
dům - blok Molochov
Negrelliho viadukt C) Bubeneč, Holešovice, Karlín, Nové
Město. Na území Bubenče v městské části Praha 7 leží viadukt II: Bubeneč,
parcela 2164/1 (průchod trati Stromovkou)
Královská obora C) Stromovka
|
Panství Politický okres Hlavní
město Praha 1961 Okres Část Prahy 6 a 7 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
původně nazývaný
Přední Ovenec (Zadní Ovenec byl názvem vsi na místě dnešní městské části
Troja), je poprvé připomínán roku 1197. Dne 26. října 1904 získala obec
Bubeneč status města a zároveň jí byl udělen i městský znak. Privilegium na
používání znaku však Bubeneč obdržel až 17.února 1905. Součástí Prahy se
Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké
Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je
území Bubenče rozděleno mezi městské obvody (dnes i městské části) Praha 6 a
Praha 7. V posledních
letech se v ulicích Terronská, Albánská a Ve Struhách odkryly zajímavé
archeologické nálezy. Mělce uložené pozůstatky prehistorického osídlení
zachránilo slabé osídlení v pozdější době, od raného středověku až do začátku
dvacátého století se jednalo o převážně zemědělskou oblast. Zbytek původního, tzv. starého
Bubenče, se nachází okolo kostela sv. Gotharda, hostince Na Slamníku a
nedalekého bývalého Bubenečského nádraží ve středu čtvrti na západním okraji
Stromovky. Odtud na jih se rozkládá vilová čtvrť, budovaná již od 2. pol. 19.
století mj. významnými osobnostmi české kultury (např. vily Lannova,
Suchardova), dnes zde sídlí řada zastupitelských úřadů. Jihozápadní část a
západní okraj je tvořen bytovými domy stavěnými od dvacátých let 20. století
podle (úspěšného) urbanistického plánu (A. Engel). Směrem k východu přechází
dobová výstavba ve vilovou čtvrť. Severní část je v západní části historicky
průmyslová se zbytky renesančního Císařského mlýna, papírny a starou a novou
(na Císařském ostrově) čistírnou odpadních vod pro Prahu. Na východě sousedí
sportovní areály vč. jezdeckého areálu na Císařském ostrově. Východní část Bubenče
zaujímá především lesopark Královská obora neboli Stromovka s
Místodržitelským letohrádkem a Šlechtovkou. Východní část stromovky byla
vyhrazena pro Jubilejní výstavu v r. 1891 a výstavně-zábavným areálem
zůstala, dnes pod názvem Výstaviště Praha. Výstaviště je ale od Bubenče
stavebně odtrženo a těsně přiléhá k Holešovicím. Jihovýchodní část Bubenče
zaujímá stadion Sparty (běžně označovaný „na Letné“, ve smyslu na Letenské
pláni) a souvislá bytová zástavba, mezi kterou dominuje budova Akademie
výtvarných umění.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (9.2.2015) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 9.6.2015 |
