|
Kód CZ Hostivař
- Praha XIII.
Kostel Stětí sv.Jana Křtitele C) románského až
raně gotického původu, pravděpodobně z 11. století, a prošel několika
přestavbami a úpravou po polovině 19. stol. U jižní strany zdi bývalého
hřbitova je dřevěná zvonice na podezdívce z 18. století. Selská, Domkářská Kostel Stětí sv.
Jana Křtitele, zvonice, ohradní zeď.
Zvonice C) U kostela
Fara C) Fara čp. 21
Domkářská 21/1, hospodářská budova s přístavkem,
stodola.
Hrob F. X. Šaldy C) Chalupnická, K jezeru, hřbitov Tvrz - Toulcův dvůr C) Tvrz Toulcovský
dvůr. Kubatova 32/1Obytná budova, bývalá tvrz,
hospodářská budova s obytnou částí I., hospodářská budova s obytnou částí
II., chlév, ohradní zeď s branou.
Usedlost č.p.39 Chalupnická 39/13- bývalá. Obytná
budova čp. 39, hospodářská budova.
Koukalův statek C) hotel Selský dvůr, K Horkám 47/56.
Obytná budova čp. 47, stodola, chlév.
Statek Černých C) K Horkám 46/54 (v Monumnetu
Selská 46/40). Obytná budova čp. 46, severní
hospodářské křídlo - sýpka, chlévy, východní křídlo - stodola, jižní
hospodářské křídlo, brána, bez novodobých objektů.
Dolejší mlýn C) K Horkám 16/23. Obytná budova čp. 16, mlýnice, sýpka.
Švehlův mlýn C) Hořejší, Zavadilův, Selská 44/36Vodní
mlýn, ohradní zeď.
Švehlův statek C) K Horkám 45/52. Obytná budova čp. 45, hospodářská budova I., hospodářská budova II.
Hradiště Šance C) Výšinné opevněné sídliště - hradiště
Hostivař, archeologické stopy na ostrohu nad Botičem
Sokolovna C) U branek 674/7 a 9, U továren
647/12Tělocvična - sokolovna, pomník obětem protifašistického odboje.
|
Panství Politický okres Hlavní
město Praha 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce C)
Vesnická památková zóna První písemná
zmínka o Hostivaři, v Kosmově kronice, se týká roku 1068. Název (v roce 1132
psaný Gostiwar) získala pravděpodobně podle
jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na
ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení
člověka, který hostům (cizincům) vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132
byla část vsi Hostivaře věnována špitálu Sázavského kláštera. Roku 1364 je
zmiňována i tvrz. Roku 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z
Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova
dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou Práče
Vilém z Rožmberka, nejvyšší pražský purkrabí. Z první poloviny 17. století
jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku. Po zavedení
číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87) a v
osadě Háje 17. Roku 1890 měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce
1910 měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce 1930 měla 5118 obyvatel. V roce 1702 byla
postavena první dřevěná škola, 5. dubna 1840 kamenná škola a roku 1895 nová
škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní
umělecká škola a klub bojového umění a Základní škola Hostivař se
přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici.[2] Roku 1922 byla
Hostivař připojena k Praze. Osady Háje – kdysi nazývaný Malý Hostivař – a Milíčov, které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k
Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec Háje, která byla roku
1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy
zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti
obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60.
letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým lesoparkem. Ve východní
části, severně od historické Hostivaře, těsně u hranic Zahradního Města,
vzniklo v 90. letech velké obchodní a zábavní centrum Park Hostivař. Historická část
vsi si zachovala dobový ráz a kolem roku 2000 byla v některých částech
rekonstruována tak, aby její kulturní hodnota vynikla, například šedé
pouliční svítilny z 60. let byly nahrazeny historizujícími sloupy. Za vidění
stojí kostel Stětí sv. Jana Křtitele a okolní ulice Selská, Domkářská a Chalupnická i chodníček kolem Botiče.
Západně, pod sídlištěm Košík, je Toulcův dvůr,
bývalý panský dvůr a tvrz ze 14. století, dnes středisko ekologické výchovy.
Stará Hostivař je památkovou zónou. Na staré selské
jádro Hostivaře navazuje domovní zástavba zejména z přelomu 19. a 20. století
a první poloviny 20. století, domky v okolí Trhanovského
náměstí, někdejší Brejchovny (náměstí J. Marata) a v okolí Hornoměcholupské ulice (Nová Hostivař).
Na Trhanovském náměstí, ve smíšené zástavbě, je
stará škola (1895), v níž dnes sídlí základní umělecká škola. Starší zástavba
Hostivaře rodinnými domky pokračuje na druhé straně ulice Pražské kolem ulice
Hostivařské až k železniční trati a nádraží Praha-Hostivař.
V přednádražní oblasti je i hospoda U miliónu,
bývalá pošta, hostivařská pekárna a malé sídliště Kozmíkova
podél Průmyslové ulice. Jihovýchodně od
nádraží, směrem k Horním Měcholupům, se nad
tramvajovou smyčkou rozkládá rozsáhlé sídliště Hornoměcholupská. V jeho
východní části je plavecký bazén,[3] v severní části u tramvajové smyčky
hotelový komplex Vltava, poblíž retenční nádrž na Měcholupském
potoce. V jihozápadní části sídliště sídlí vydavatelství českých technických
norem a sídlištní škola. Za železniční
tratí je oblast novějších rodinných domků, zvaná V nových domcích nebo V Chotejně. Nachází se zde i sokolovna z roku 1931. Na
čtvrť navazuje rozsáhlá průmyslová oblast, zasahující i do území Dolních Měcholup, Malešic a Strašnic. V hostivařské části leží
například areály TOS Hostivař, kabelovna, dřevozpracující podniky, centrální
depozitář Národní knihovny ČR (od roku 1996), Siemens (Tesla), automobilové
opravny, areál vodáren, Barvy a laky, Pérovna Hostivař, převážná část areálu
ústředních dílen Dopravního podniku hl. m. Prahy (ten však má hlavní vchod v
Malešicích). Takzvané „Depo Hostivař“ pražského metra však leží již celé
hluboko na území Strašnic. Nevyužitá území této oblasti a menší hájky v ní
jsou oblíbeným bydlištěm bezdomovců. Mezi ulicí
Švehlovou a železniční tratí, západně od přednádražní
oblasti, je areál bývalého Výzkumného ústavu pozemních staveb, nyní CSI
(Centrum stavebního inženýrství) a za ním sídelní celek Na Groši, čtvrť
rodinných domků a nízkých cihlových a panelových domů. Naproti nim přes
Švehlovu ulici, těsně vedle východní části sídliště Zahradní Město a Nového
Zahradního Města ležících v Záběhlicích, stojí obchodní a zábavní centrum
Park Hostivař. Podél silnice na
Jižní Město, nad levou stranou Botiče, je sídliště Košík, v jehož sousedství
vyrůstá ještě další zástavba pod názvem Slunečný vršek. Podél ulice K Horkám,
na její jižní straně, na severu přilehlá za Košíkovským
potokem k západní části hostivařského lesoparku, je kolonie rodinných domků
Na Košíku. Pod sídlištěm
Košík, u Kozinova náměstí v těsné blízkosti
historické Hostivaře, je velký nový školní komplex, v němž sídlí Základní
škola Hostivař (přestěhovaná v roce 1984 ze staré budovy na Trhanovském náměstí). V další budově komplexu, kde
působila již zrušená Základní škola Košík, dnes sídlí křesťanské gymnázium.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (9.6.2015) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 9.6.2015 |
