Kód CZ

Nusle - Praha XIV.

Osada: Pankrác

Kostel sv. Pankráce ^C)

Praha 4-Nusle, Sinkulova Kostel, zvonice, bývalý hřbitov, oplocení, socha sv. Jana Nepomuckého. Raně barokní jednolodní kostel sv. Pankráce s presbytářem byl postavený v polovině 17. století (na západním štítu je letopočet 1700) na základech staršího gotického kostela, zničeného při obléhání Prahy Švédy roku 1648, pod nímž byly zjištěny základy zdiva románské rotundy z konce 11. století. Kostel byl upravován roku 1910. V interiéru zachovány ilusivní malby oltářů, v presbytáři byly odkryty a restaurovány nástropní malby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století byla původně umístěna na severní straně kostela, pak přenesená na nový sokl do zahrádky při presbytáři. Památkově chráněno od3. května 1958.

Zvonice ^C)

…

Fara

…

Činžovní dům č.p. 360 ^C)

Praha 4-Nusle, Na ostrůvku 360/4 Činžovní dům. Památkově chráněno od28. srpna 2002.

Nuselský pivovar ^C)

Praha 4-Nusle, při Bělehradské ulici, Křesomyslova 1676/17a, Bělehradská 1677/13a Pivovar Akciový - část areálu, z toho jen: soubor budov s barokním jádrem pivovaru, humny, hvozdem, varnou, sklep. prost., komín kotelny, brána při Bělehradské ul Památkově chráněno od18. března 2003.

Činžovní dům č.p. 45 ^C)

Praha 4-Nusle, Boleslavova 45/9, Na Fidlovačce 45/1 Činžovní dům, oplocení předzahrádky. Památkově chráněno od16. srpna 1993.

Národní dům ^C)

Praha 4-Nusle, Nuselská 2/1, Čestmírova 2/2 Společenský dům bývalý Národní dům. Třípatrová nárožní budova s novorenesančními fasádami, dnes pobočka České spořitelny. Památkově chráněno od3. května 1958.

Činžovní dům č.p. 1422 ^C)

Praha 4-Nusle, Nuselská 1422/59 Činžovní. Památkově chráněno od7. července 2000.

Usedlost Jezerka ^C)

(Divadlo Na Jezerce)Praha 4-Nusle, Na Jezerce 1451/2 Venkovská usedlost Jezerka - předměstská, nyní divadlo. Skupina budov v parkové úpravě, klasicistní usedlost upravená v 19. století, později restaurace. Zachovaná brána vstupu do dvorce.Památkově chráněno od3. května 1958.

Vrchní soud ^C)

Praha 4-Nusle, nám. Hrdinů 1300 Nejvyšší soud. Monumentální klasicistní budova Krajského trestního soudu podle návrhu architektaBedřicha Bendlmayerabyla přistavěna k věznici v letech 1929–1933. Památkově chráněno od7. prosince 1992.

Činžovní dům č.p. 1278 ^C)

Praha 4-Nusle, Na dolinách 1278/47, Na Klikovce 1278/1 Činžovní dům, zahrada. Památkově chráněno od9. února 2002.

Vila Bělka ^C)

Praha 4-Nusle, Na Bučance 20/13 Vila Bělka Památkově chráněno od1. září 2000.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Hlavní město Praha

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

čtvrť a katastrální území v Praze, jižně od centra města. Jejich součástí je čtvrť Pankrác. Spadají z větší části do obvodu a městské části Praha 4 a z menší části (Nuselské údolí a zástavba východně od Vyšehradu, v okolí Ostrčilova náměstí, Slavojovy a Lumírovy ulice) do obvodu a městské části Praha 2. Centrální část Nuslí se nachází v okolí náměstí Bratří Synků a podél ulic Táborské, Nuselské, Mojmírovy, Mečislavovy, Rostislavovy, Svatoslavovy, Křesomyslovy, Jaromírovy, Oldřichovy, Bělehradské, Otakarovy, Čestmírovy, K Podjezdu, V Horkách, U Křížku, Kloboučnické, Pod Pramenem, Pod Jezerkou, Na Jezerce, Na Veselí, Dolní, Horní, Nad Nuslemi a Bartoškovy (někdejší ulice dr. Engla s Fordovými domy z 20. let 20. století) jihozápadně od nádraží Praha-Vršovice. Na ni navazuje park Jezerka, Pankrác podél Severojižní magistrály, čtvrť Na Děkance a Sídliště Pankrác II. V letech 1898–1921 byly Nusle samostatným městem (povýšeny na město císařským nařízením k 31. prosinci 1898).

První písemný doklad o starobylé vsi Nusle pochází z 11. století.[2] Ves tehdy náležela k majetku Vyšehradské kapituly. Je zmiňována jako Neosvětly, Nostuly, Nůsly, Neosvitly či Neovstlí a ve středověku převážnou část jejího území tvořily vinice (vallis vinarium či valis vinearum), vinařské domky, mlýny na Botiči, masné krámy, usedlosti (Bučanka, Bělka, Terebovka, Reitknechtka, Formanka), zájezdní hostinec, hájovna. Významná musela být ves Krušina s kostelíkem sv. Pankráce v jádře vystavěným jako kamenná rotunda již ve 12. století. Dále vznikaly obytné selské domky v Dolních a Horních Nuslích. Počátkem husitské revoluce se Nusle dostaly do majetku měšťanů Starého a Nového Města pražského, v jejichž vlastnictví zůstaly až do roku 1547, kdy je po nezdařeném stavovském povstání král Ferdinand I. Habsburský zabavil a daroval klášteru mnišek Strážkyň Božího hrobu ve Světci u Bíliny, po jehož zániku panství připadlo zpět královské komoře. Císař Maxmilián I. roku 1575 prodal Dolní Nusle Novému Městu, zatímco Horní Nusle koupil Hynek Krabice z Veitmile.

Když se v držení vsi Horní Nusle vystřídalo několik majitelů, koupil ji roku 1627 Sezima z Vrtby. Jeho vnuk Jan Josef z Vrtby přikoupil Dolní Nusle a spojil je v jednu ves. K Nuselskému dvoru přistavěl na místě dnešního náměstí Bratří Synků Nuselský zámek a roku 1694 pivovar. Před rokem 1750 bylo v Nuslích mimo budov panství a Nuselského pivovaru 35 obytných domů. Roku 1758 Vrtbové svůj letní zámek v Nuslích prodali majiteli zámku Dobříš, hraběti Jindřichu Pavlovi z Mansfeldu. po jeho smrti dědila Nusle jeho dcera Marie Isabela Colloredo-Mansfeldová. Roku 1795 je koupil kníže Josef Václav Paar a rozšířil tak své dosavadní panství z Vršovic a Podolí-Dvorců.

Roku 1797 některé statky získal Jakub Wimmer, zbohatlý jirchář a koželuh, armádní dodavatel, posléze povýšený do šlechtického stavu. Jeho zásluhou byly po roce 1814 pozemky zvelebeny v empírovém a romantickém duchu, zakládány cesty, hrazeny parcely, vysazovány stromy a venkovský ráz mizel, avšak většinou zmizely i vinice.

Nusle se začaly rozšiřovat od poloviny 19. století, kdy je v roce 1857 koupil měšťan Alois Procházka. Rozvoj obce ovlivnila Průmyslová revoluce, měšťanská výstavba činžovních domů vyvolala zboření zámku i statku. Obec byla povýšena na město, mající od roku 1898 i svůj politický a soudní okres, který zahrnoval i některé obce na levém břehu Vltavy (spadala tam např. i Malá Chuchle). Nuselský pivovar, založený Janem Josefem Sezimou z Vrtby, byl rozšířen na měšťanský akciový. Mezi ním a Folimankou (Formankou) se odehrávaly tradiční povelikonoční poutě pražských ševců – fidlovačky – vylíčené v opeře Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla. Na potoku Botiči zde (na katastru Nuslí) fungovaly dva mlýny (horní a dolní) a v zahradami obklopen byl již zmíněný barokní Vrtbův Nuselský zámek. Byl zbudován další zájezdní hostinec na dnešní křižovatce Nuselské třídy a Táborské ulice, při obchodní cestě z Prahy na Tábor, patřící rodině Brůdrů, jehož kamenná budova dosud stojí (Bílý dům, Nusle čp. 64, patří společnosti PRE, která tam má oblastní kanceláře). Další historický hostinec, který byl zbořen při nástupu secesních domů v dnešní Nuselské třídě na přelomu 19. a 20. století, stával v blízkosti náměstí na místě domu čp. 83. Původní budova hostince „Na Kovárně“, na rohu dnešní Bělehradské a náměstí, byla v 20. letech 20. století nahrazena šestipodlažní stavbou (Nusle čp. 5), v níž je dnes známá nuselská pizzerie. Tehdy měly všechny domy svoje studny s pitnou vodou (zachované v některých případech až do šedesátých let dvacátého století), neboť teprve ve druhé polovině 19. století začal být zaváděn městský vodovod. Poblíž železničních tunelů byly vybudovány Nuselské schody spojující pozdější samostatné město Nusle a Královské Vinohrady. Nedaleko dal profesor Václav Vlček postavit vilu Osvěta, do níž se roku 1884 přistěhoval se svou rodinou profesor T. G. Masaryk a 14. září 1886 se tam narodil jeho mladší syn Jan. Vzniklo zde železniční nádraží a u Nuselských schodů zastávka pro Královské Vinohrady, byla zavedena tramvajová trať a později i trolejbusy.

Sokol byl v Nuslích založen již roku 1888. Původní stará sokolovna byla vystavěna v malebném anglikánském slohu, později však byla přestavěna (Nusle čp. 317, Táborská ul.) na Husův sbor, když byla dokončena stavba nynější Nuselské sokolovny na tehdejším náměstí Československých legionářů (dnes Generála Kutlvašra). V těchto letech (1885–1889) bylo též nad Nuslemi zbudováno státní vězení, pozdější trestnice Pankrác, jako náhrada za zrušenou Svatováclavskou věznici, která stávala poblíž dnešního Karlova náměstí (bývalého Dobytčího trhu). Stará radnice byla zřízena v Alšovými malbami vyzdobeném Wiehlově domě s věžičkou v dnešní Křesomyslově ulici. Ještě před koncem 19. století byl postaven rohový dům s věží a hodinami (Nusle čp. 6) na blízké křižovatce dnešní Bělehradské a Otakarovy ulice, v němž byla více než sto let známá Nuselská kavárna (dnes je tam orientální restaurace), kterou s oblibou navštěvoval komik Jaroslav Štercl. Většina zástavby s prvky secese i kubismu a historizujících slohů pochází právě z konce 19. století, kdy Nusle získaly svůj okres a byly povýšeny na město, a ze začátku 20. století. Roku 1906 vznikla na pankráckém kopci za Reitknechtkou pozoruhodná stavba Kotěrova vodojemu.

Za první republiky byly Nusle 1. ledna 1922 připojeny k Velké Praze. Výstavba se přesunula na jižní část Nuslí (Pankrác) a do Vršovic. V Táborské ulici byla však postavena podle projektů architekta Karla Hannauera ml. řada moderních šestipodlažních domů s rozlehlými balkony a zimními zahradami, v nichž bydlel herec Martin Růžek (Nusle čp. 63, 65 a 66). V okolí ulic Nad Nuslemi, Pod Vilami a Na Květnici vznikla vilová čtvrť. V roce 1920 zde bylo postaveno Františkem Šambergem známé Tylovo divadlo (řadu let Hudební divadlo v Nuslích, dnes Divadlo na Fidlovačce) a v budově staré pošty hrál po kinu Ponrepo nejstarší pražský biograf „kino Bouček“ (Nusle čp. 594). Kostel svatého Václava vznikl na konci 19. století, Nuselská radnice v roce 1908 a nová Nuselská sokolovna byla vystavěna do roku 1925 s tehdy největší kuželkářskou (dnes bowling) dráhou v Praze. Jako sokolník nové Nuselské sokolovny působil tehdy náš první olympijský vítěz na LOH 1924 v Paříži gymnasta Bedřich Šupčík. Ve staré Nuselské sokolovně byl v témže roce zřízen Husův sbor s barevnými vitrážemi do Táborské ulice. Jednotlivá okna mají dodnes původní nápisy „Hus“, „Komenský“, „Masaryk“. O spolkový život v Nuslích se s církvemi, Sokoly, Skauty a sportovními kluby (SK Nusle, Nuselský SK, Viktoria Nusle, Olympie Nusle) staraly rovněž dvě veleobce baráčnické „Vitoraz“ a „Na Čekanici“, pořádající společenské akce obvykle v Nuselské pivovarské zahradě. Kromě řady školních honosných budov, budovy vrchního soudu a vozovny, byl do druhé světové války Na Paloučku ještě zbudován moderní evangelický kostel a luxusní restaurace, která je v provozu dodnes.

Rok	obyv.	domů
1850
1927
1930
1947
1961
1970
2001

www odkazy

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

 fotografie

Pankrác

Věznice ^C)

Praha 4-Nusle, Soudní 988/1 Věznice Pankrác. Vícekřídlý objekt byl vystavěn v letech 1885–1889 a vícekrát přestavován, naposledy v roce 1939. Za války zde byly vězněni odpůrci nacismu a na tisíc osob bylo popraveno v tzv. sekyrárně, část budovy je nyní upravena jako památník.

hlavní budova čp. 988 (parc. 764/2, 764/5)

objekty ubytoven s celami (parc. 764/7, 764/11, 764/12, 764/15, 764/25, 764/26, 764/28)

bývalá kaple (parc. 764/9)

bývalá kuchyně a kotelna (parc. 764/10)

provozní objekty (zázemí, sklady, bývalá pekárna aj.) (parc. 764/13, 764/16, 764/17, 764/23, 764/27)

strážní objekty (parc. 764/18, 764/21)

nemocnice (parc. 764/19)

vstupní budova (parc. 764/33)

Památkově chráněno od3. května 1958.

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 10.6.2015