Kód CZ 13974
[Rusová]
(Reichsdorf) [Kostel sv.Martina] Zdroj D) Roku 1689 byla zbarokizována gotická hřbitovní
kaple sv. Martina z 15. století a povýšena na filiální kostel a roku 1774 mu
byl přidělen i kněz. Zbořen 1945. Gotický portál kostela je umístěn
v muzeu v Chomutově.
[Kostel sv.Martina] Zdroj D) 1935-39
[Hřbitov] Zdroj D) 1874, po zrušení starého u kostela [Fara] … Socha Dobrého pastýře C) Barokní sloup z roku 1715 byl přemístěn do Hory
Sv. Šebestiána
Sousoší sv. Rodiny Zdroj G) 1771 dvoustranné stávalo u cesty do Přísečnice,
přemístěno na lesní hřbitov ve Vejprtech.
Socha P.Marie Zdroj G) Přemístěná
od zatopeného hřbitova v Přísečnici
Památník padlým Zdroj G) u kostela, 18.6.1893, Nápis: Zur Erinnerung an die
in den Feldzugen 1848-9 - 1878 gefallelen Krieger aus Reischdorf
Památník padlým Zdroj D) v 1.sv.válce
[Památník padlým] Zdroj D) ...
[Škola] Zdroj D) První školní budova zde byla postavena roku 1761.
Nová budova čtyřtřídní 1875
[Škola] Zdroj G) Dolní
[Radnice] Zdroj D) 1906, 1910 přeměněna na chudobinec
[Nová radnice] Zdroj D) 1910
[Hostinec Města Lipsko] Zdroj D) Stadt Leipzig
[Hostinec Isers č.p.188] Zdroj D) hrázděné patro
[Hostinec Města Vídně] Zdroj D) Stadt Wien, nedaleko kostela
[Hostinec Města Karlovy Vary č.p.104] Zdroj D) Stadt Karlsbad
[Vlakové nádraží] F) V ruinách
[Dům] Zdroj D) …
[Dům] Zdroj G) …
[Dům] Zdroj G) Se „zimním“ vchodem v hrázděném patře
[Dům] Zdroj G) …
[Dům] Zdroj G) …
[Dům č. p. 60] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům č. p. 105] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům č. p. 132] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům č. p. 144] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům č. p. 240] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům č. p. 256] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům č. p. 279] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům č. p. 270] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Dům při č. p. 60] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 [Rekreačního střediska Racek] Zdroj C) památkově chráněný, zbořen při likvidaci městečka
1973 Větrný park Zdroj C) Farma
větrných elektráren Kryštofovy Hamry zahrnuje 21 turbín Enercon o výkonu 2 MW
a je s celkovým výkonem 41 MW největší farmou větrných elekráren v České
republice. V Rusové je umístěno 5 turbín
|
Panství Politický okres
Přísečnice, s.o.Přísečnice 1961 Okres Chomutov 2003 Pověřený městský úřad Část Kryštofových Hamrů Historie obce Zdroj D)
Zbořena kvůli vybudování Nádrže
Přísečnice. Rusová ležela na hřebenu Krušných hor 11,8 km SZ
od Kadaně a 0.5 km JV od Přísečnice. Nadmořská výška se pohybovala od 730 do
824 m u nádraží. Byla to dlouhá ves podél potoka a při silnici do Vejprt. V
horní části obce se tato silnice rozdělovala - jedna silnice pak vedla do
Vernéřova a druhá se nad obcí opět rozdělovala na silnici, vedoucí do Chomutova
a druhou, vedoucí přes Volyni do Prunéřova. Katastr měřil 952 ha. Pomyslná
čára mezi č. p. 41 a protilehlým č. p. 127 dělila obce na dolní (od rozcestí
k Přísečnici) a horní (od rozcestí k nádraží). Silniční spojení bylo tedy
dobré a kromě toho měla obec od roku 1872 také nádraží na trati Chomutov -
Vejprty, společné i pro Přísečnici. I když celá obec v rámci výstavby vodní
nádrže Přísečnice zanikla, nádraží stojí dodnes. Kdy přesně Rusová vznikla, není známo, většinou
se ale uvádí, že první zmínka o Reuzendorfu, pozdějším Reischdorfu, je z roku
1367. Český název, vycházející z první části německého názvu (Reusze,
Russe-), se začal užívat až od roku 1948. Někteří autoři namítají, že roku
1367 Rusová ještě nemohla existovat, protože není uvedena v seznamu obcí,
patřících tehdy k Hasištejnu. Jisté však je, že roku 1490 již delší dobu
existovala, protože je uvedena mezi majetkem, o který se dělili tři bratři
zemřelého Jaroslava Hasištejnského z Lobkovic. Lze předpokládat, že i Rusová vznikla díky
dolování. Výskyt železné rudy u Rusové i důl Martin je zde doložen, ale
určitou úlohu při vzniku Rusové sehráli i povozníci a formani. Ti od začátku
obstarávali odvoz rud a dovoz pomocných materiálů pro doly a tavbu. Původně patřila Rusová k hasištejnskému panství,
ale od roku 1533 pak již k panství Přísečnice a s ním střídala i majitele.
Podle soupisu sedláků a poddaných z roku 1553 bylo v Rusové 72
„usedlých", tj. vlastnících dům i pozemek a platících daně, celkem to
mohlo být kolem 400 osob. Na tehdejší význam Rusové ukazuje skutečnost, že
podle tohoto seznamu bylo ve Vejprtech jen 42 nebo v Kovářské 17 usedlých. Od
roku 1546 zde byly vedeny soudní knihy, zaznamenávající koupi i prodej domů,
soudní řízení před rychtářem i zajímavé události. V té době se obyvatelé hlásili
k protestantství. Po roce 1620 však i zde zavládla tvrdá rekatolizace. Třicetiletá válka se do roku 1631 Rusové příliš
nedotkla, pak však tudy táhlo jedno vojsko za druhým a vesnice byla dokonale
zpustlá. Berní rula roku 1654 uvádí v Rusové 30 sedláků, z
nichž 18 formani, 1 šenkuje a 2 dvory jsou pusté. Dále zde žilo 42
chalupníků, z nichž 5 formani a 15 chalup je pustých. Po válce se poměry začaly uklidňovat, roku 1659
je zde uveden i učitel. Zvyšování robotních povinností však vedlo roku 1680 k
povstání, do kterého se zapojila i Rusová. Povstání však bylo brzy potlačeno. Po útlumu dolování, který dovršila 30letá válka,
se sice zdejší lidé pokoušeli obnovit práce, roku 1712 byl znovu otevřen i
důl Martin, ale vše zase brzy utichlo a lidé si museli hledat jiné zdroje
obživy. Formani se také museli přeorientovat a místo rud a dřeva začali vozit
různé zboží. Rozšířilo se zde také paličkování krajek, při kterém pomáhaly od
10 let i děti. Muži byli většinou někde ve světě, ať už jako formani nebo
muzikanti, takže veškerá práce v domácnosti zůstala na ženách a dětech. V 18. století zde vypukl 2x velký hlad, za
kterého zemřelo v Rusové na 150 lidí. Bylo pak nařízeno vysázet brambory,
které se do té doby (1772) pěstovaly jen v některých panských zahradách v podhůří. Při přečíslování domů za Marie Terezie měla
Rusová 198 popisných čísel. Roku 1746 bylo v Rusové 27 formanů, 60 vozičů
pytlů, 2 tkalci, pacholek od koní, obecní pastýř, posel a 15 nádeníků. Voziči
pytlů vozili na svých koních obilí z nížin do hor. První školní budova zde byla postavena roku 1761.
Roku 1689 byla zbarokizována gotická hřbitovní kaple sv. Martina z 15.
století a povýšena na filiální kostel a roku 1774 mu byl přidělen i kněz. Postavení všech poddaných na přísečnickém panství
se zlepšilo až v roce 1777, kdy se přikročilo k provedení raabizace, tzn.
zrušení roboty a přidělení pozemků do skutečného vlastnictví poddaných.
Povoznictví se v té době dočkalo značného rozkvětu. Jezdilo se daleko do
Evropy a někteří formani byli opravdu bohatí. Za napoleonských válek byla postižena také Rusová
a nejen tím, že tudy procházely statisícové armády, ale také zákazem výjezdu
formanů do ciziny, což jejich obchod značně zmenšilo. Roku 1850 se obce staly samostatnými a získaly
jistou nezávislost na vrchnosti. Zdrojem příjmů obce byla těžba rašeliny v
severní části katastru a těžba dřeva z obecního lesa, kde kmeny měly průměr
až 1 m. Zprovoznění železnice v roce 1872 sice výrazně zlepšilo dopravní
možnosti, ale znamenalo i konec velkých obchodních cest zdejších formanů. Se
zahájením železničního provozu souviselo i otevření pošty v Rusové, ke které
patřily také vesnice Podmilesy, Nová Víska. Louchov a Domašín. Roku 1875
postavili v dolní Rusové novou školní budovu se 4 třídami. Roku 1874 zřídili
v Rusové nový hřbitov - starý u kostela zrušili a postavili tam pomník padlým
vojákům. Postavili také cihelnu, ale ta brzy zanikla pro nedostatek vhodné
hlíny. Zprávy z konce 19. století hovoří mimo jiné i o úspěšném pěstování
zelí, výrobě dřevěného nádobí a podomácku vyráběných krajkách. V roce 1901 se Rusová stala městysem a to byl asi
hlavní důvod, proč roku 1906 postavili v dolní Rusové novou radnici. Ale hned
roku 1910 postavili v horní Rusové další, mnohem větší radniční budovu a tu
první pak změnili na chudobinec. V roce 1911 byl postaven vodovod, ale kvůli
rozepřím mezi horní a dolní Rusovou byl zaveden jen v dolní a střední části
obce. Elektrické osvětlení bylo v Rusové zavedeno ze Saska v roce 1921. V
letech 1935 - 1939 byl v Rusové postaven nový moderní kostel, zasvěcený opět
svatému Martinovi. Starý kostel byl zbořen v roce 1945. Pro své krásné okolí
a hluboké lesy se Rusová stala cílem častých výletů z Chomutova i Saska. V té
době zde bylo 20 hostinců, 5 tanečních sálů, 10 řeznictví. Největším
hostincem byl tehdy „Stadt Leipzig", kde občas hostovalo i profesionální
divadlo. V rámci výstavby vodního díla Přísečnice bylo
nutno provést úplnou likvidaci obce, která začala na jaře 1973. Před
demolicemi bylo nutno požádat o upuštění památkové ochrany objektů č. p. 60, 105,
132. 144, 240, 256, 279, 270, domu při č. p. 60 a rekreačního střediska
Racek. Barokní sloup se sochou Dobrého pastýře z roku 1715 byl přemístěn do
Hory Sv. Šebestiána a dvoustranné sousoší sv. Rodiny, které stávalo u cesty
do Přísečnice, na lesní hřbitov ve Vejprtech. Po skončení druhé světové války byla většina
německých obyvatel odsunuta a dosídlení nebylo dostatečné.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) K.Kuča Města a městečka v Č.na M.a ve S. A) … B) Nastup.cz (Ing.Jan Kadlec)
(18.5.2012) C)
cs.wikipedie.org (21.10.2014) D) zanikleobce.cz
(Zdena Binterová) (18.5.2012) E) jokuce.rajce.idnes.cz (18.5.2012) F) trat137.unas.cz (18.5.2012) G) reischdorf.de (21.10.2014) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stav: 35 - 23 - 0
Stav: 34 - 21 - 0
Stav:
|
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 5.12.2017 Předchozí editace: 21.10.2014 Předchozí editace: 18.6.2012 |
