Kód CZ 16915 Úbočí (Cibrle, Zieberle) Kamenný kříž Zdroj C) Se sochami [Mlýn] Zdroj B) Klingermühle s pekárnou,
17.stol., na Prunéřovském potoku, pila a hostinec Kamenný most Zdroj C) přes Prunéřovský potok |
Panství Přísečnice 1850 Politický okres
Přísečnice, s.o.Přísečnice 1950 část Výsluní 1961 Okres Chomutov 1967 zanikla 1999 obnovena 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj B)
Nejmenší vesnička bývalého okresu Přísečnice. Leží přibližně 8
km JV od bývalé Přísečnice, v nadmořské výšce 720 m. I když střed vesničky
můžeme dnes poznat jen podle tří třešňových stromů, staré lípy a několika
vrb, na jejím katastru je již 1 dům trvale obydlen a proto i Úbočí bylo k 1.
1. 1999 znovu úředně obnoveno. Vesnice bývala obklopena lesem a její obyvatelé byli většinou
zemědělci nebo pracovali v lese. Nikdy tam nebyla zavedena elektřina ani
vodovod, jen na návsi byla kašna, odkud se brala voda pro domácnost i
dobytek. První známá zpráva o existenci Úbočí je z roku 1236. V té době bylo
toto území knížecím majetkem, spravovaným z Kadaně. V polovině 14. století
dostal tehdy mocný rod pánů ze Šumburka v léno od Karla IV přísečnický
statek, který si rozdělili na hasištejnskou a perštejnskou část. Úbočí bylo v
té jižní, perštejnské části a s ní sdílelo i další osudy. To znamená, že v
roce 1446 přešlo koupí na Lobkovice z Hasištejna. Při dělení rodového majetku
v roce 1490 obdržel Úbočí kromě jiného známý humanista Bohuslav Hasištejnský
z Lobkovic. Od poloviny 16. století pak Úbočí patřilo do tzv. „suniperského
podílu", který byl také součástí lobkovického panství. Roku 1594 upadl
poslední majitel z rodu Lobkoviců, Jiří Popel, u císaře v nemilost a všechen
majetek mu byl zabaven. Ve vsi tehdy žilo jen 5 poddaných. Až do roku 1850 patřilo Úbočí k přísečnickému panství, které
bylo střídavě buď přímo pod správou královské komory, nebo v zástavě různých
pánů. Roku 1826 koupil panství kníže ze Schönburgu-Waldenburgu, ale již za 6
let je prodal hraběnce Gabriele Buquoyové, majitelce panství Červený Hrádek.
Za ní se v roce 1850 obce staly samostatnými správními jednotkami a také
Úbočí se stalo obcí. Osadou Výsluní se stalo až roku 1950. Obyvatel zde však
neustále ubývalo a v roce 1967 Úbočí pro vysídlení úředně zaniklo. Dokud zde ještě žili lidé, chodili do kostela nejdříve do
Volyně, pak do Výsluní, kde pro ně byl od roku 1853 také lékař. Také děti
měly školu ve Výsluní. Od 17. století patřil k Úbočí i mlýn, zvaný Klingermühle,
ke kterému později také patřila pekárna.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) … B) zanikleobce.cz (17.2.2012) C) cs.wikipedia.org (2.12.2017) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stav: 3 - 3 - 0 Stav:1 - 0 - 0 |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 2.12.2017 Předchozí editace: 17.2.2012 |