Kód CZ 10073
Mšec
(Kornhaus, Kornhauz, Kornouz)
Osada:
Háj
Kostel sv.Kateřiny Alexandrijské Zdroj 2) Zdroj C) Barokní, na místě staršího, 1780
V.Vyčichl a J.Pucholt. Postaven na místě staré gotické tvrze. Varhany by měly
pocházet z roku 1587 a patří mezi nejstarší dochované varhany v Čechách.
Pocházejí z doby, kdy varhanní hudba a varhany jako takové dosáhly svého
největšího rozkvětu a slávy. Byly umístěny v původním gotickém kostele a po
jeho zboření byly přestěhovány do nově postaveného kostela sv. Kateřiny
Alexandrijské, oltář kostela vytvořil Ignác Platzer. Fara ... Kaplička Nejsv.Trojice Zdroj 2) Záp.od obce Kaplička Zdroj C) U silnice
na Srbeč, opravena 2004 Kaplička sv.Jana Nepomuckého Zdroj C) ... Starý hřbitov Zdroj C) ... Železný kříž Zdroj A) Před školou Erb Schwarzenbergů Zdroj C) Nad vjezdem
do zámku Památník padlým 1914-18 a 1938-45
Zdroj C) ... Zámek Zdroj 2) Na místě tvrze z 1360 a hradu po
1361, 1613, upraven 1675 D.Spinetta, z části zbořen 1678, věž zbořena
1664, opraven 1721 P.I.Bayer, a A.E.Martinelli – průčelí 1724, 1770-3
přistavěno JV křídlo a dvůr Mlýn Zdroj C) ... Radnice Zdroj C) ... Dům č.p.51 Zdroj C) U Kněžáků Zámecká zahrada Zdroj 2) Zřízena
v zám.příkopu 1833 |
Panství 1850 Politický okres Rakovník, s.o.Nové Strašecí 1868 Politický okres Slaný, s.o.Nové Strašecí 1961 Okres Rakovník 2003 Pověřený městský úřad Historie
městečka Zdroj C)
První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy se připomíná vladyka Dcheř ze Mšece
(Dcherz de Mssecz) s dcerou Zdeňkou. Později nacházel se Mšec ve vlastnictví
pánů z Kolovrat, jejichž společný předek Albrecht (nejstarší) z Kolovrat (†
1391), maršálek královny Anny Svídnické a zakladatel ročovského kláštera učinil
roku 1361 smlouvu o hranice mezi královským panstvím křivoklátským a svými
vesnicemi Mšecem a Žehrovicemi. K roku 1352 je doložena mšecká fara a tedy i
existence kostela. Z této doby také pocházejí první doklady názvu Kornhaus
(1368 Albertus dictus Colowrat de Cornuss). V roce 1387 působil Albrecht z
Kolovrat (není zřejmo zda A. nejstarší či jeho syn A. starší) spolu s
Markvartem z Vartenberka odboj proti králi Václavu IV. a dopouštěl se loupeží
na cestách, pročež královské vojsko roku někdy 1388 nebo 1390 mšeckou tvrz
(či hrad - přesnější podoba tehdejší pevnosti není známa) dobylo a vypálilo. Jeden z dalších
synů zmíněného Albrechta nejstaršího, Mikeš († 1392), se stal předkem linie
Kornhauzských z Kolovrat. Tento Mikeš měl syny Albrechta a Jana († po roce
1437), kteří drželi Mšec společně; Janova dcera Eliška byla manželkou
proslulého husitského vojevůdce Jana Roháče z Dubé. Po roce 1455 držel Mšec
Zbyněk Kornhauzský z Kolovrat († po roce 1506), věrný stoupenec krále Jiřího
z Poděbrad. Zbyněk Korhauzský a jeho manželka Kateřina z Dubé na stará kolena
vedli o správu majetku hořké soudní spory se svým synem Jindřichem, který jim
vyčítal špatné hospodaření. Rod Kolovratů, dotčený na cti takovým skandálním
chováním, tehdy dokonce uspořádal roku 1503 sjezd svých příslušníků na
Mělníce a donutil obě strany k jakémus smíru. Avšak ani Jindřich Kornhauzský
hospodářství nepozvedl, a mšecké panství v hodnotě 7 tisíc kop grošů českých
přešlo na jeho příbuzného, karlštejnského purkrabího Mikuláše (Mikše)
Žehrovského z Kolovrat († 1510), který přesídlil ze Žehrovic na Mšec.
Žehrovice byly tak spojeny se mšeckým panstvím a od těch časů nazývány
Žehrovicemi Mšeckými. Dalším, kdo Mšec spravoval Jiří Bezdružický z Kolovrat,
nejvyšší zemský sudí († 1528), po němž zůstala vdova Eliška z Fictum († okolo
1540). V letech 1536 až 1538 byl pánem na Mšeci Václav Budovec z Budova, po
něm Dětřich (Jetřich) Bezdružický z Kolovrat († 1547). Když v roce
následujícím zděděné panství přebíral Dětřichův synovec Ludvík Bezdružický z
Kolovrat († 1554 či 1555) hejtman Nového Města pražskéhoi, zahrnovalo zámek
Kornhauz se dvorem, pivovarem, sladovnou a městečkem, k tomu deset vsi: Milý,
Srby, Lhotu, Žehrovice, Třtici, Honice, Třebichovice, Hořešovice, Lodenici,
Kačici, k tomu lesy u Žehrovic, jedenáct rybníků a právo na výplatu dvou vsí
zastavených, Pozdně a Bdína. Tato zmínka je nejstarším dokladem, v němž je
Mšec označován jako městys a zároveň první, hovořící o mšeckém panském sídle
jako zámku, což naznačuje dřívější přestavbu panského sídla za některého z
předešlých majitelů. Roku 1550 Ludvík Bezdružický část mšeckého panství
(Kačici aj.) odprodal majiteli sousedního panství smečenského Janu Bořitovi z
Martinic a dalších částí se museli zbavovat i jeho zadlužení synové Jan a
Zdislav Abdon, až Kolovratům zbyl jen Mšec a dvůr ve Třtici, které roku 1569
koupil Bedřich Mičan z Klinštejna a z Roztok na Žehrovicích za 5875 kop grošů
českých. V roce 1586
koupil za cenu 55 tisíc kop grošů míšeňských panství Mšec se Mšeckými
Žehrovicemi a Hořešovicemi Matyáš Štampach ze Štampachu († 1613), císařský
rada a hejtman kraje slánského, muž zcestovalý, který se mj. v mládí účastnil
válek proti Turkům v Uhrách. Tento vyženil roku 1584 Srbeč a Hřivčice, roku
1596 přikoupil Kalivody, 1597 Přerubenice a 1613 Mašťov. Za Matyáše Štampacha
zažil Mšec období velkého rozkvětu. Štampach roku 1601 dal postavit v
městečku školu, pořídil nový velký zvon na kostel a také zámek zcela
přebudoval ve výpravně zařízenou renesanční patrovou stavbu s bohatými
sbírkami starožitností a knihovnou. Při zámku také zřídil letohrádek (zbořený
1678) s oborou. Mimo toho založil bylinářskou zahradu, bažantnici, řadu sadů,
chmelnic, hostinců a mlýnů, též novou pilu a cihelnu. Štampachovský erb (v
červeném štítě stříbrná krokev se třemi červenými růžemi) s iniciálami
stavebníka se dochoval vytesaný v zámeckém dvoře, nad renesančním vchodem v
severním křídle. Po bezdětném
Matyáši Štampachovi se v dědictví zvelebeného panství v krátkém sledu
vystřídali jeho synovci, z nichž Jan Jindřich Štampach se roku 1618 horlivě
přidal ke stavovského povstání, hostil na svém zámku Fridricha Falckého a své
poddané vypravoval do boje proti císaři. Po vítězství císařské strany byl
roku 1622 odsouzen k propadnutí poloviny majetku. Již předtím mu byl Mšec
zabrán a zastaven nejprve Elišce Popelové z Lobkovic a 1623 připsán hraběti
Vratislavovi z Fürstenberka. Odhadní cena tohoto statku tehdy činila téměř 88
tisíc kop grošů míšeňských. Po vydání Obnoveného zřízení zemského Jan
Jindřich Štampach s rodinou pro víru emigroval do saského Annabergu. Za
saského vpádu se roku 1631 ještě na čas vrátil a ujal se mšeckého panství, po
vyhnání Sasů mu však i zbytek jmění byl dalším rozsudkem konfiskován. Po smrti
Vratislava z Fürstenberka vedly se v rodině spory o dědictví, až nakonec
panství připadlo Marii Eleonoře, provdané hraběnce z Hohenembsu, která je
roku 1662 prodala za 60 tisíc zlatých rýnských hraběti Janu Adolfovi ze
Schwarzenberka. Od té doby až do zrušení poddanství náležel Mšec
Schwarzenbergům. Po roce 1675 došlo k barokní přestavbě zámku, další úpravy
na něm pak prováděny v průběhu celého 18. století. Z roku 1681 se dochoval
obsáhlý, 613stránkový česky psaný urbář panství Mšec. Na mšeckém zámku býval
uložen obsáhlý schwarzenberský archiv, a to až do jeho přemístění do Třeboně
ve 20. století.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2)
Bartušek, Krčálová,
Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957 A) obecmsec.cz (24.11.2017) C) cs.wikipedia.org (24.11.2017) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Háj
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
Stav: 14 - 10 - 0
Stav: 4 - 0 - 0
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 24.11.2017 Předchozí editace: 25.8.2013 |