Kód CZ 10969

Nové Strašecí

(Neustraschitz nebo Neu Straschitz)

Osada: Pecínov

Kostel Narození P.Marie ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Gotický, několikrát přestavován, věž 1840. postavený v gotickém slohu, roku 1553 renesančně přestavěn a v roce 1707 zbarokizován. Dnešní podoby je z rekonstrukce v letech 1837–1840

[Zvonice] ^{Zdroj C)}

Šestihranná, shořela 1812, zbořena 1840 po dokončení věže kostela

Kaple sv.Isidora ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1700, postavená roku 1711. Byla zrušena výnosem císaře Josefa II. a obnovena roku 1830 jako hřbitovní.

Fara ^{Zdroj 2)}

…

[Hřbitov] ^{Zdroj 2)}

Kolem kostela, do konce 18.stol.

[Hřbitov] ^{Zdroj 2)}

Kolem kaple sv.Isidora, do konce 1912

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

...

Synagoga ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1858 na místě starší stavby z 1.pol.19.stol., od 1953kostel husitské církve československé

[Starý židovský hřbitov] ^{Zdroj C)}

1650. Téměř v centru města v blízkosti synagogy, asi 100 metrů od Komenského náměstí. Měl rozlohu 545 m2. a jeho plocha byla vymezena zadními trakty domů v dnešní Havlíčkově ulici a Náměstí 5. května. Vchod byl od západu z dodnes dochované úzké uličky z Náměstí 5. května. Zlikvidován 1952.

Nový židovský hřbitov ^{Zdroj 2)}

založen na jižním okraji města za obecním hřbitovem křesťanským kolem roku 1835 a měl rozlohu 1986 m². Dnes je na prostoru 1378 m2 dochováno 239 náhrobků

Kaplička Nejsv. Trojice ^{Zdroj C)
Zdroj A)}

na Mackově hoře. Trojboká hranolová kaplička měla pilastry zdobená průčelí uprostřed s nikami. Její založení patrně po polovině 18. století je v pověstech spojováno se zažehnáním morové epidemie v městečku a okolí.

Údajně byly pod jejími základy pochovány ostatky těl z dnes neznámé vojenské šarvátky. Zatím jediná známá písemná zpráva vztahující se k existenci kapličky pochází z r. 1832, kdy ji měšťan Josef Kouřimský nechal na vlastní náklady opravit. Drobnou stavbu obklopovala trojice lip a skupina stromů s kaplí byla zdaleka viditelná, zejména z trasy nedaleké karlovarské silnice. Poškozená kaple byla opravena na sklonku devadesátých let 20. století.

Kaplička P. Marie ^{Zdroj C)}

a stará lípa v polích východně od města. ostavena byla nákladem manželů Kurzveilových, na ochranu pramene, o kterém se uvádí, že má léčivé účinky na oční neduhy. Vysvěcena byla v roce 1856 nebo 1857. Není veliká. Čtvercový půdorys vnějších rozměrů 3,5 x 3,5 m je na východní straně rozšířen o půlkruhovou apsidu. Oltář kaple byl ozdoben obrazem Panny Marie od akademického malíře Jana Kroupy. Ve dvacátých letech dvacátého století byla výzdoba doplněna o obrázky Panny Marie Lasalletské a Panny Marie Svatoborské. Za první republiky se ke kapličce konala procesí jak z města, tak z okolních obcí. Po válce kaplička chátrala, výzdoba byla zničena a sama kaplička přežila snad jenom proto, že k ní bylo od města poměrně daleko. V devadesátých letech se jí ujala skupina místních občanů a částečně jí opravila.

[Kaplička Nejsv. Trojice] ^{Zdroj A)}

vznikla roku 1711 v sousedství cesty vedoucí z města směrem ku Praze, ve stejné době jako sto metrů vzdálená kaple sv. Isidora. Stavba působila velice půvabně, na trojboký hranol se stěnami prolomenými nikami navazovala propnutá jehlancová střecha, ve vrcholu s kamennou vázou. Za jejího zakladatele je pokládán měšťan František Ferdinand Flechtner, vlastník sousedních pozemků. Kaple byla záměrně vandalsky zničena roku 1963.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

1683 nebo 1705, původně na náměstí, dnes u kostela

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

1710, před kostelem, původně za městem u kaple sv.Isidora

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Za kostelem

Náhrobek ^{Zdroj 2)}

1793, ve zdi stájí fary

Znak města ^{Zdroj C)}

Se sochami na domě

Radnice ^{Zdroj C)}

č.p. 18) je původně renesanční patrová budova s hranolovou věží. V horních místnostech zasedala městská rada, v přízemí byl hostinec a šatlava. V současnosti zde sídlí umělecká škola.

Hospodářská záložna ^{Zdroj C)
Zdroj A)}

1928. Dnes Městský úřad (č.p. 201). Po roce 1949, kdy město Nové Strašecí bylo samostatným okresem (1949–1960), zde sídlila pobočka Státní banky československé.

Okresní úřad ^{Zdroj A)}

Budova, dokončená roku 1928, měla původně jen přízemí a patro. Horní dvě podlaží přibyla v padesátých letech 20. století, kdy zde sídlil novostrašecký okresní národní výbor, zrušený v roce 1960.

Gymnázium J. A. Komenského ^{Zdroj C)}

č.p. 209 postaveno roku 189 zednickým mistrem Vojtěchem Molkem.

Nádraží ^{Zdroj C)}

...

Keramická továrna ^{Zdroj C)}

hrnčířská dílna p. Volfa č.p.386

Chorobinec ^{Zdroj A)}

1894-6, dnes domov pro seniory

Sokolovna ^{Zdroj A)}

1923

[Koňasovna] ^{Zdroj A)}

Havlíčkova ul., V místech dnešní budovy pobočky České pojišťovny z r. 1992 stával na široké parcele uprostřed západní strany Havlíčkovy ulice původně výstavný patrový dům, formou připomínající zámeckou stavbu. Výrazným prvkem uličního průčelí byl v prostřední části balkon, opatřený nad klenutým průjezdem kuželkovým zábradlím. Objekt se dochoval z poslední přestavby v klasicizující pozdně barokní podobě. Dům byl zcela zbytečně demolován roku 1985. Po demolici se ve zbytcích sutě objevil fragment pozdně gotického okna, který je dokladem stáří a stavebního vývoje objektu. Dům nesl jméno po rodině Koňasových, která jej vlastnila v první polovině 20. století.

[Větrný mlýn] ^{Zdroj A)}

Roku 1832 postavil tesař Václav Josífek věžovitou stavbu větrného mlýna. Vybudoval ji na návětrné straně Mackovy hory, na západní straně města. Objekt měl zděné kamenné přízemí a dřevěné roubené patro, prolomené po obvodě řadou okenních otvorů. V případě větrného počasí mlynář vyndal okenice a patro stavby se za velikého rachotu začalo otáčet a spustilo mlecí zařízení uvnitř. Dřevěnou stavbu a její složitý mechanismus bylo náročné udržovat, a tak po necelých čtyřiceti letech provozu mlýn natolik zchátral, že musel být stržen. Zůstalo jen sousední zděné stavení sloužící jako obydlí mlynáře.

Rodný dům Leopolda Kochmana ^{Zdroj C)}

(1847–1919), českého novináře

Šroubkova vila ^{Zdroj A)}

dnes součástí staveb polikliniky. Novorenesanční objekt z přelomu 19. a 20. století zakoupil pražský hoteliér Karel Šroubek a v meziválečném období zde vytvořil své letní sídlo. Přivítal tu řadu významných hostů, mezi něž patřil chicagský starosta Antonín Čermák, rodák z Kladna. Teprve v padesátých letech byla vila architektonicky znehodnocena novou přístavbou polikliniky.

Dům č.p.289 ^{Zdroj C)}

Nádražní ul., malíře Fr.Skály

Mlýn ^{Zdroj C)}

...

Mlýn ^{Zdroj C)}

...

Rozhledna ^{Zdroj C)}

na Mackově hoře, 36 m vysoká ocelová rozhledna z r.2001

Přírodní památka ^{Zdroj C)}

Na Novém rybníce v k. ú. obce

Zpět na okres

Panství

1850 Politický okres Rakovník, s.o.Nové Strašecí

1868 Politický okres Slaný, s.o.Nové Strašecí

1949 okres Nové Strašecí

1961 Okres Rakovník

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Archeologické nálezy na území města poukazjí na osídlení v mladší době kamenné. Obec byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti. První písemná zmínka o osadě Strašice pochází z roku 1334, coby o obci náležící ke královskému panství Křivoklát, pochází z let 1334 až 1343. Vznik názvu obce (původně Strašice) není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména Strašata.

V 15. století získaly Strašice některá privilegia a roku 1480 byly povýšeny na městečko. V roce 1503 propůjčil král Vladislav Jagellonský Strašicím městská práva a městský znak. Ten který je tvořen královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název Nové Strašecí.

V roce 1610 byla založena městská kronika. Jelikož rada města byla evangelického vyznání, došlo ke sporům s pražským arcibiskupem. Během třicetileté války bylo město s asi pěti sty obyvatel několikrát vypleněno a roku 1639 zapáleno švédskými vojáky. Následkem zakoupením se roku 1685 novými správci panství Křivoklát a tím i města Nového Strašecí stali hrabata z Valdštejna a po nich Fürstenberkové. V letech 1811 a 1812 byly části města zničeny dvěma požáry.

Po zrušení patrimoniálního panství se Nové Strašecí / Neu Straschitz roku 1848 stalo sídlem okresního soudu a v roce 1850 součástí správního okresu Slaný. Ve městě, k němuž již náležela i část Pecínov Strašecký, žilo v té době asi 2200 lidí. V roce 1871 byla uvedena do provozu trať Buštěhradské dráhy z Prahy do podkrušnohorských uhelných pánví.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	3257
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

A) novestraseci.cz (24.11.2017)

C) cs.wikipedia.org (13.11.2017)

Kód CZ 11959 a [23489]

(Nový) Pecínov

Studánka ^{Zdroj C)}

...

Historie ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1579. Roku 1949 se Nové Strašecí stalo samostatným okresem. V té době bylo poblíž Pecínova započato s těžbou lupku a někdejší ves sestávající ze dvou částí (Pecínov Strašecký a Pecínov Rynholecký) byla zbourána. Zachována zůstala jen osada Vobíralka (něm. Ober Petzinov)

Stav: 36 - 27 - 0

Stav: 9 - 0 - 0