[Bělá]
(Seibersdorf) [Kaple sv.Alfonse] B) 1842, Oltářní obraz sv. Alfonse namaloval novojíčínský malíř Berger. opravována v letech
1887 a 1927. Památník padlým B) … [Škola] B) 1853, 1930 měla 1 třídu a 42 žáků
Mlýn B) C) jihozápadně od obce
stával mlýn, v roce 1911
|
Panství Politický a soudní
okres Šternberk 1946 Vojenský prostor Libavá 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce B) C)
570 m.n.m. Zemědělská horská obec ve východní části okresu Založení obce je datováno 1364, kdy je obec
jmenována v listině o mostním mýtě pod názvem Zeyffersdorf. Český název byl do r. 1918 Hučovice nebo Hunčovice.
Zemědělská půda zdejšího katastru měla rozlohu 697 ha, obec měla svůj lom,
mlýn, hasičský spolek, mlátící družstvo (od r. 1911) a 2 hostince. Elektrický
proud byl do obce zaveden r. 1920. Nejsilnější polit. stranou v obci za
první republiky byla agrární BdL. Obec byla zdemolována po vytvoření
vojenského prostoru po r. 1946. Bělá byla obec, původně
ležící dva kilometry jihovýchodním směrem od městečka
Domašov nad Bystřicí při toku Bělského potůčku (Dorfbach) ve výšce 570 m n. m. Její poloha byla
umístěna na pomyslné hranici úpatí pohoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Intravilán Bělé se nacházel v údolí, kterým podélně vedla cesta od
západu k severovýchodu, severně se napojující na silnici mezi
Domašovem a Heroltovicemi.
Nejvyššími body v katastru
Bělé byl na severu Dvorský
kopec (Erhberg) (606 m) a
v jižní části bělského katastru kopec Strážiště (Wachtberg) (639 m). Zástavba byla tvořena jednotlivými domky rozesetými po obou stranách údolí oddělenými od sebe zahradami
a loukami. Východním směrem od obce
směrem k Městu Libavé se pak nacházely rozsáhlé pastviny. Na jihozápadě sousedila Bělá s katastrálním územím Jívové, celou svou východní stranou pak hraničila
s katastrem Domašova nad Bystřicí. Na severu to pak byly Nová Véska
a Norberčany, na východě pak Heroltovice
spadající již do historického přerovského kraje. Jižní část tvořila hranici se Smilovem Bělá byla založena patrně v poslední čtvrtině 13. století, kdy po rozdělení
tohoto území jako majetku olomouckého kláštera Hradisko a olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku došlo zároveň k osídlování a pravděpodobnému založení obce jakožto hornické kolonie pro zde se nalézající ložiska snad stříbrných a zlatých rud, zejména bezpečně doložitelných rud železných. Nejstarší zmínka o Bělé pochází z roku 1364, kdy je uvedena pod jménem Zeyffersdorf, o něco později až roku 1383 pak pochází český
název Bělá. Řidčeji se do roku 1918 používalo též českého toponyma Haučovice, po vzniku ČSR se název ustálil v dnes používaném tvaru. V roce 1400 část vesnice náležela drobnému biskupskému manu Znatovi, v roce 1403 obec připadla k části Medlic, v nejstarších berňových registrech moravských z roku 1516 je pak Bělá součástí
panství Šternberk. V roce 1842 byla za finančního přispění hraběte Aloise z Liechtensteinu postavena kaple svatého Aloise s oltářním obrazem malovaným malířem Bergerem z Nového Jičína, osazená dvěma zvony, ke které vedla
křížová cesta. Obživu nacházeli bělští obyvatelé částečně v zemědělství a částečně v lesnictví. Na soutoku Bělského potůčku a řeky Bystřice (německy Stollenbach) jihozápadně od obce stával
mlýn, v roce 1911 bylo založeno mláticí družstvo. V roce 1945 došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva a k pomalému osídlování obyvatelstvem českého původu, nicméně v roce 1949 z důvodu zřízení vojenského prostoru Libavá byli stávající obyvatelé opět vystěhováni a obec soustavně ničena, dnes až na
nepatrné stopy základů domů a terénních úprav zcela srovnána
se zemí.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 B) libavsko.ic.cz (12.11.2011) libavsko.eu (7.3.2015) C) cs.wikipedia.org (7.3.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.3.2015 |
