Králová
(také
Královy Lázy, Königlosen) Kaple
B) …
Budova
B) …
|
Panství Politický okres
Šternberk, s.o.Uničov 1961 Okres Část Medlova 2003 Pověřený
městský úřad
Historie
obce B)
Byla to velká politická
a katastrální obec (1279ha). Ves vznikla kolonizační činností pánů
Vlašimských v lese Doubravě. V roce 1461 v Olomouci v pátek po Novém roce dal
král Jiří Václavovi z Vlašimi , který hrad Úsov
zápisem držel, list, ve kterém mu dovoluje louky vzniklé z vyklučeného lesa v
„Uhlištích“ poddaným za plat přenechat. Pozoruhodný
místní název „Uzliště“ znamená, jako „Uhliska“ nebo
„Ždár“, vypálený les k účelům kolonizačním nebo
hutním (hornickým). Toto Uhliště bylo u vsi Hlivice, kde se kácel les a povstaly „lázy“,
které v roce 1464 Václav z Vlašimi prodal obyvatelům městečka Úsova a jistému Matějovi z Hlivic. Z lepších pozemků
byl založen panský dvůr, louky a menší polnosti dostali noví osadníci, kteří
tu založili ves, která se zpočátku jmenovala „Lázy“,
a která se v roce 1492 dostala s Hlivicemi a
Zbyňkovým listem na odúmrť (opisy těchto listin jsou uloženy v archívu úsovského zámku). Větších sedláků tady nikdy nebylo,
pouze 18 zahradníků, kteří byli povinni k pěší robotě při dvoře. Podle
robotního seznamu z roku 1618 neměli žádného obdarování kromě na odúmrť. Dvůr
se stal manským zbožím hradu úsovského, jak svědčí zápis v zemských deskách, který
napřed držel Výšek ze Stříteže (zaniklá ves na úsovském panství, ve znaku měl ten rod makovici), pak od
roku 1464 se zde připomíná Albrecht z Králových Lazů.
Po jeho smrti dědil to zboží jeho bratr Jindřich Pěnice z Lazuov,
který tento svobodný dvůr prodal bratrovci Výškovu, Benešovi. V roce 1497 se soudili Anežka a
Johanka, sestry nedílné z Lazuov s paní Kunkou z Lazuov, dcerou onoho
Albrechta, ale musela jim dvůr ten do desk vložit.
V Půhonech z roku 1498 nazývá se tato Kunka výslovně „z Králových Lazuov“.
V okolí se jmenují jisté polnosti dosud „Idelmannsäcker“,
a na katastrální mapě potok zkomoleně „Aldermannsbach“. V roce 1565 se poprvé vyskytá
listinný název český „Králová Ves“ a podle toho zdejší dvůr sluje ve všech
česky sepsaných robotních seznamech z roku 1613, 1618 vždy „dvůr královský“,
při němž robotovali Nedelší, Lasčtí, Hliničtí,
celkem 120 rolníků; pěší roboty konali zahradníci z Králové a Hubince, o
nichž se praví, že žádných orných robot nevykonávali, nýbrž „na rábuše“ (podle obdarování) určité roboty konali. Dokud
nestával Nový Dvůr za Doubravou (před rokem 1600) robotovali při dvoře
královském i lidé z obou Újezdečků Medelských (z
Předního – Dědinky a Zadního Újezda) i ze vsi
Zbyňkova. Již v urbáři
Albrechta z Boskovic z roku 1564 vychvaluje se výstavnost dvora. Vrchnost
přibrala ke dvoru role „na Malinkách“ (trať se uvádí již v listině z roku 1580,
nyní „Malinken“), která dosud sloužila za pastvu. O obci samé,
která se proti dvoru nijak vzmáhat nemohla, není v panských spisech mnoho
řeči. V roce 1565 zavázal Albrecht z Boskovic některé panské vesnice, mezi
nimiž: Zbyňkov, Královou Ves, Lipinku,
oba Újezdce a Pískov kupovati sůl
jedině v městě Úsově. Revír „královeský“ nebo „doubravský“
vynášel v roce 1564 ročně za dříví 350 zl., celý
dvůr 1028 zl.. Lesa se užívalo za pastvu pro koně a
krávy panské a poddanské všech přilehlých dědin. Honitba na vysokou zvěř
přilákala sem nejen šlechtu, nýbrž i císařské prince. V roce 1577 dne 2.
července přijel císař Maxmilián s princi do Litovle a pak se vydali ihned na
honbu do Doubravy a Králové, kde se podávalo občerstvení. Zastřelili 16
divokých kanců i vlka. Večer se vrátili do Litovle, kde přenocovali. Když se v roce
1758 vracel pruský král Bedřich od obleženého Olomouce s nepořízenou, bylo
vozatajstvo jeho, které se ubíralo Královou do Úsova,
v lese dobrovolníky selskými přepadeno; uniklo sice, ale u Studené Loučky
ztratilo po krátkém boji 150 koní a mnoho vozů; asi 60 lidí bylo pobito. Královy Lázy (ještě v roce 1650 „Khönniglassen“)
byly již před třicetiletou válkou nejchudší osadou v celém okolí. Z 18. podle
jmen uvedených poddaných lidí byla tehda (v roce 1613) již polovina německá.
Největší usedlost měl Bartoň Hejný a Václav Šteygíř. Za války opustlo z 18.
domků 6. V roce 1678 se jmenovali osadníci: Sobota dříve Heblík
(z čehož „Höbling“), Schön
dříve Král, Jakub Sobota, Řehák Sobota; od roku 1657 byly osazeny pusté domky
po Hladkém, Šafářovi, Černém. Do roku 1749 přibylo 6 chalup a německým
zahradníkům patřilo 42 1/8 m. polí. Na obecní pečeti byl český nápis: WES – O
– KRALOWA a znakem zkřížené motyky. V roce 1793 zde bylo 39 domů, 270
obyvatel, v roce 1839 46 domů, 336 obyvatel, v roce 1900 55 domů a 329
katastrálních obyvatel, z nichž 5 Čechů a ostatní Němci. Když se potom v
roce 1820 pastviny rozdělily a přeměnily v pole a v roce 1833 se postavila litovelsko-úsovská silnice a po
velkém požáru (dne 11. května) v roce 1855, kdy shořelo14 slámou pokrytých
domků s kaplí, dostala ves trochu vlídnější vzhled. V roce 1867 se obec
oddělila od Hlavic, s nimiž od roku 1848 byla politicky spojena. Přifařena jest k Medlím, přiškolena do Hlivic,
dříve do Medel. Rozkvět obce se očekává od
parcelace dvora. V roce 1920 byla ve vsi zřízena česká škola
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 B) obecmedlov.cz (8.3.2015) C) cs.wikipedia.org (8.3.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 8.3.2015 |
