Kód CZ 4704

Hraběšice

(Rabenseifen)

Osada: Krásné

Kostel sv.Filipa a sv.Jakuba ^{Zdroj B)}

1818-25

Fara ^{Zdroj B)}

1842

Kaplička ^{Zdroj B)}

Nad vsí

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj B)}

Přelom 18.a 19.stol. NKP 895, u zdi kostela

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Boží muka ^{Zdroj C)}

…

Rychta ^{Zdroj B)}

…

Škola ^{Zdroj B)}

Jednotřídní

Útulek sv.Josefa ^{Zdroj B)}

Zotavovna šumperských sester boromejek

Zpět na okres

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres Šumperk

2003 Pověřený městský úřad

Historie

530 m.n.m., první zmínka 1569

Vesnice byla nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Do němčiny bylo jméno přejato v podobě Rabenseifen, a tím snadno spojeno s havranem (Rabe). Mluvící znamení havrana měla obec také na pečeti. Částí Hraběšic byla osada a katastrální obec Krásné (do roku 1948 Šentál). V roce 1976 byly Hraběšice připojeny k Šumperku a touto integrací ztratilo Krásné postavení relativně samostatné části. Od roku 1990 jsou Hraběšice opět samostatnou obcí.

Katastr vesnice o rozloze 617 hektarů je z větší části vyplněn zalesněnou hornatinou, jež byla podle Hraběšic jako nejvýznamnější lokality pojmenována (Hraběšická hornatina). Terén se zvedá z údolí Hraběšického potoka proti severnímu a západnímu svahu Kamenného vrchu (952 m). Vesnice je rozložena na horním toku potoka a podél silnice ze Šumperka a Nového Malína do Rudoltic, má střední nadmořskou výšku 530 m a je lesnatým horstvem chráněna před drsnými větry. V údolí uprostřed lesů západně od Hraběšic je situována osada Krásné, jejíž katastrální území má rozlohu 203 hektary.

Počet obyvatel Hraběšic kulminoval v roce 1880, kdy ve vesnici a sousední osadě žilo 751 obyvatel. Od té doby se neustále snižuje. V roce 1900 v obci bydlelo 639 osob ve 125 domech, z toho v Hraběšicích 409 osob v 75 domech a v Šentále 230 osob v 50 domech. Všichni usedlíci se tehdy hlásili k německé obcovací řeči. V roce 1921 zde sice bylo 12 Čechů, ale v roce 130 již jen tři ze 461 obyvatel. Po druhé světové válce byla obec jen částečně dosídlena českým obyvatelstvem ze střední Hané a v roce 1950 zde žily v 90 domech 202 osoby, z toho v Hraběšicích 115 osob v 67 a v Krásném 87 osob ve 23 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Hraběšicích zjištěno již jen 64 obyvatel a 21 trvale obydlených domů.

Hraběšice vznikly jako osada dřevařů a horníků, v jejím okolí se dobývala železná ruda. V písemných pramenech jsou poprvé zmiňovány až k roku 1569. Tehdy je prodal majitel Velkých Losin spolu se sousedním Frankštátem městu Šumperku a vesnice pak zůstala venkovským statkem Šumperka až do zániku vrchnostenského zřízení. V roce 1677 zde hospodařilo 25 usedlíků. Na šumperských pozemcích byla v roce 1690 založena činžovní osada Šentál, jež za své jméno (německy Schönthal - „krásné údolí") vděčila příznivé zeměpisné poloze. Do roku 1834 se Hraběšice rozrostly na 59 domů s 355 obyvateli, v Šentále tehdy blo 34 domů a 219 obyvatel.

Při hraběšickém kostele sv. Filipa a Jakuba, postaveném v letech 1818 až 1825, byla v roce 1842 zřízena fara. Už koncem 18. století probíhalo ve venkovských domcích školní vyučování a v roce 1844 byla postavena škola. Navštěvovaly ji také děti ze Šentálu, a to až do roku 1888, kdy i tam byla zřízena samostatná jednotřídka. Duchovním potřebám v Šentále sloužila kaple Panny Marie.

Po roce 1848 byly Hraběšice i Šentál připojeny k šumperskému politickému a soudnímu okresu. Zůstaly zemědělskou obcí s lesním revírem šumperského velkostatku. V Šentále byl po první světové válce otevřen kamenolom. Příznivých klimatických podmínek v okolí využívalo několik útulků a zotavoven. O politický vliv se dělily německé strany, křesťanskosociální, sociálně demokratická a agrární, ve třicátých letech též se Sudetoněmeckou stranou.

Po druhé světové válce se Hraběšice a zejména Krásné měnily v typicky rekreační lokality. Zemědělské pozemky převzal od roku 1949 Státní statek v Šumperku. Občanskou vybavenost v místě představovaly v roce 1990 ubytovací zařízení, prodejna smíšeného zboží a pohostinství. Mezi Šumperkem a Krásným byla v osmdesátých letech vybudována vodní nádrž Krásné, která se spolu s okolím a samotnou osadou Krásné stala příměstskou rekreační oblastí.

V obci je památkově chráněna socha sv. Jana Nepomuckého u farního kostela, barokní rustikální plastika z druhé poloviny 18. století. Kamenolom, provozovaný u osady Krásné, je významným nalezištěm nerostů.

Rok	obyv.	domů
1569	17 osedlých
1677	17 oswdlých
1793	283 obyv.	42 d.
1839	355 obyv.	59 d.
1921	295 obyv. (10Č)	77 d.
1927	771 obyv N
1930	292 obyv.	71 d.
1950
1991

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Vlastivěda moravská 1932

3) Vlastivěda šumperského okresu

B) hrabesice.wz.cz (3.3.2008)

C) cs.wikipedia.org (12.10.2016)

Kód CZ 7371

Krásné

(Šentál, Schönthal)

Kaple P.Marie ^{Zdroj B)}

…

Škola ^{Zdroj B)}

Jednotřídní

420-590 m.n.m., založena 1690

Rok	obyv.	domů
1677
1749
1793	220 obyv.	33 d.
1839	219 obyv.	34 d.
1921	184 obyv.	46 d.
1927
1930	169 obyv. N	38 d.
1950
1991

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.10.2016

Předchozí editace: 3.3.2008