Kód CZ 8335

(Horní) Libina

(Německá Libina, Deutsch Liebau)

Připojené: Dolní Libina, Obědné

Kostel sv.Jiří ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Orientovaný jednolodní podélný kostel s trojbokým závěrem, představenou kvadratickou věží a obdélnou sakristií na evangelijní straně. Fasády členěny lesénovými rámy. Loď i presbytář zaklenuty valenou klenbou s lunetami a pasy. Vnějšek velmi jednoduchý, na západě do věže pravoúhlý vchod, po obou stranách zídka se sochami, okna rámovaná profilovanou šambránou. Na východě otevřená Rotta se sousoším Kristus na hoře Olivetské /viz. foto/. Barokní architektura z roku 1721.

Fara

…

Mauzoleum ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Volně stojící centrální zděná stavba s předsunutým sloupovým průčelím a čtyřbokou zvonovou střechou s lucernou. Vstupní průčelí členěno dvěma dvojicemi hladkých sloupů s kompozitními hlavicemi, nesoucími kladí s rozeklaným volutovým štítem a sochou anděla. Interiér zaklenut kopulí. Centrální novobarokní architektura z počátku 20. století. Postavili Adolf a Hermína Langrovi, majitelé továrny na lněné zboží /zemřeli 1934/.

Kaplička „Loučení“ ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Zděná, omítaná, obdélném půdoryse, s půlkruhovým závěrem. Uvnitř klenba kupolová na 4 pilířích s římsovými hlavicemi. V závěru dvoupatrový výklenek v němž nahoře skupina – P. Maria loučící se s Kristem a dole sv. Rosalie – pololidové dřevěné plastiky, polychromované. Kapličku dal postavit farář Bauer po moru r. 1716. umístěna za zahradou fary.

Kaplička sv.Rocha^{) Zdroj A)}

U č.p.331

Sousoší Kalvárie ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Kamenný jetelový kříž s korpusem Krista, osazený na dvojdílném hranolovém podstavci s volutovými křídly. Na přední straně podstavce dvě rokajové kartuše s reliéfy Piety a Zatracení, u paty kříže klečící sv. Maří Magdalena. na obou stranách kříže sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, osazené na dvoudílné hranolové podstavce, zdobené rokaji a volutami. Před sousoším kamenná balustráda s figurálními reliéfy z Kristova života. Ikonograficky ojedinělé rokokové sousoší z roku 1767.

Socha Nejsv.Trojice ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

osazené na hladkém sloupu s kompozitní hlavicí a hranolovém podstavci. Na podstavci reliéfy Zvěstování Panny Marie, sv. Jiří a pětiřádkový latinský nápis s chronogramem z roku 1796.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

s atributem kříže a korpusem Krista v nadživotní velikosti, umístěná u kostela po pravé straně vchodu

Socha P.Marie ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

ve výrazném kontrapostu. Barokní socha z roku 1716, součást areálu farního kostela.

Socha Krista v Getsemanské zahradě ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

V otevřeném výklenku , na hoře Olivetské

Kamenný kříž ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Kamenný jetelový kříž s korpusem Krista, osazený na hranolovém podstavci, ukončeném profilovanou římsou s trojúhelníkovým štítem. U paty kříže na skalnatém podloží klečící sv. Maří Magdalena. Po obou stranách kříže sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, osazené na dvou nižších hranolových podstavcích s reliéfy Panny Marie a sv. Josefa v mělkých půlkruhově ukončených nikách. Empírové sousoší z roku 1836.

Kamenný kříž ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Sokl hranolový s ustupujícími mohutnými křídly zakončenými volutami. V ose vztyčen kříž s Kristem. Po stranách kříže na bokem vybíhajících konzolách stojí P. Marie a sv. Jan. Konzoly jsou zdobeny reliéfem máslovitých vějířků. Po levé straně Marie spíná ruce na prsou a dívá se nahoru. Jan na pravé straně má pravou ruku na srdci, levou drží okraj pláště.

Kalvárie z konce 18. století nebo počátku 19. století.nedaleko kostela

Usedlost č.p.58

…

Dům č.p.72

…

Usedlost č.p.204 ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Empírová architektura z roku 1827.

Volně stojící zděný patrový dům obdélného půdorysu s valbovou střechou. Sedmiosé průčelí s mělkým rizalitem členěno pásovou rustikou, lesénami, půlkruhově ukončenými vpadlinami, edikulou, pilastry. Kamenný vstupní portál. Interiér převážně plochostropý.

Dům č.p.205

…

Dům č.p.243

Empírová fasáda

Dům č.p.274

…

Dům č.p.281

s bohatým štukovým dekorem

Langerova vila ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Novorenesanční architektura z přelomu 19. a 20. století. Volně stojící přízemní zděný dům obdélného půdorysu se symetrickými tříosými a jednoosými rivality na všech čtyřech stranách. U převýšeného východního rivalitu představená obdélná arkádová terasa s kamennými sloupy, nesoucími v patře balkón. V jižním a severním průčelí půlkruhově ukončené niky a alegorickými sochami architektury, sochařství, malířství a hudby. Před západním průčelím dvouramenné schodiště s kuželkovou balustrádou. Interiér plochostropý. V roce 2004 nově rekonstrukce fasády. V budově sídlí místní knihovna.

Vila

S průjezdem

Palírna ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

…

Vrchnostenský mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

…

Poddanský mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

…

Schnaubeltův mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

…

Appelův mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

…

Titzův mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

…

Měšťanská škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Na dolním konci, pův. n.trojtřídní měšťanka

Německá škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Na dolním konci, pův.n.chlapecká 4třídní obecná a n.dívčí 4třídní obecná

Obecná škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Na horním konci, pův.n. 4třídní obecná

Česká škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Na horním konci, pův.česká jednotřídka

Průmyslová škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

Pův.něm.průmyslová pokračovací

Škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj A)}

…

Kamenný most

Před kostelem

Kamenný most

Dvouobloukový

Zpět na okres

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres Šumperk

1960 připojena Dolní Libina (okr.Šternberk) a Obědné

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka

Městečko, 280-400 m.n.m.

Podél silnice ze Šumperka do Uničova

Písemnými prameny je Libina doložena k roku 1348. Spolu s dalšími okolními vesnicemi náležela k šumvaldskému statku. V roce 1535 se dostala k úsovskému panství, jež bylo v držení pánů z Boskovic. Dědictvím přešla na majitele Bludova Bedřicha ze Žerotína, který ji roku 1568 prodal královskému městu Uničovu. Uničovským městským statkem zůstala Libina až do vzniku vrchnostenského zřízení, město zde mělo mimo jiné příjmy z palírny, mlýna a lesního revíru.

Rok	obyv.	domů
1749
1793	2323 ob.	324 d.
1837	3257 ob.	433 d.
1921	3846 ob.	560 d.
1927	3846 obyv N
1930	4224 ob.	682 d.
1950	2822 ob.	733 d.
1991	2705 ob.	583 d.

www.libina.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Vlastivěda moravská 1932

3) Vlastivěda šumperského okresu 1993

A) libina.cz 

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 23.8.2016

Předchozí editace: 3.3.2008