Kod CZ: 12505

Podlesí

(Krumperky, Grumberg)

Kostel sv.Máří Magdaleny ^{Zdroj 2)}^{Zdroj D)}

Pův.renesanční před 1637, přestavěný 1683 Florian Thoma a 1786-7 Johann Wolf.

9. července roku 1683 byl na místě původní nekatolické dřevěné modlitebny položen základní kámen k vybudování farního kostela sv. Maří Magdalény ( (přestavba se uskutečnila roku 1786, úprava 1802; kostel je zapsán ve Státním seznamu kulturních památek; zvon z roku 1637 přečkal i obě světové války).

Fara

Patrová, barokní s valbovou střechou

Vstup na hřbitov

…

Hřbitov

Kolem kostela

Kaple Nejsv.Trojice ^{Zdroj H)}^{Zdroj E)}

3 km JZ od Podlesí, poutní, Kamenná poutní kaple na úpatí vrchu Jeřábu. Původně dřevěná stavba byla postavena jako poděkování obyvatel Králik za záchranu před Prusy za Slezských válek. Nynější kaple byla byla vystavena v roce 1898. V okolí se nachází radioaktivní Prameny. Nejznámější Rudolfův pramen.

Sloup P.Marie Immaculaty ^{Zdroj B)}^{Zdroj E)}

(1640!?), 1735 či po 1750, na náměstí se sochou P.Marie Immaculata, podstavec budí dojem, že na třech volutových výstupcích mohly stát další sochy. Mezi nimi jsou andílci.

Socha sv.Jana Nepomuckého

1826, U silnice od Křivé Vody, na volutovém podstavci, Johann Schlorrel

Kamenný kříž

1801, před hřbitovem, s reliéfem Piety, (?), a (?) na podstavci, pod křížem zezadu nápis, částečně překrytý ocel.táhlem: Franz (?) olach / Pfarrer / H.N.(?) F.R / F.V.(?) 1801

Kamenný kříž

1883, F.P., na hřbitově, původní vrcholový kříž rozbitý pod soklem, nahrazený subtilnějším.

Kamenný kříž ^{Zdroj B)}^{Zdroj E)}

Před kaplí Nejsv.Trojice, kamenný kříž vyměněn za kovový, ten pak před 2012 vytržen a ukraden

Kašna

Zapuštěný bazének na náměstí

Památník padlým

Před radnicí

Lichtensteinův kámen ^{Zdroj E)}

V lese nedaleko kaple Nejsv.trojice

Radnice ^{Zdroj H)}

Uprostřed náměstí, upravena na 4 byty, do náměstí byly vestavěny kůlny jako zázení

Mlýn

Před 1749

Škola

Trojtřídní

[Nádraží] ^{Zdroj F)}

Na sousedním k.ú., postupně zbořeno 2014. V minulosti v železniční stanici Podlesí pracovali na směně dva výhybkáři a výpravčí. Stanice měla i svého přednostu. Zkáza budov začala po konci roku 1997, kdy odtud odešli poslední zaměstnanci drah. Nádraží pak bylo vedeno jako nákladiště zastávka.

Devastaci následně umožnil požár sousedního obytného domu a odchod obyvatelky bytu v patře výpravní budovy. Volnou ruku dostali vandalové a zloději poté, kdy po trati z Hanušovic do Dolní Lipky přestaly na čas jezdit osobní vlaky. V té době například někdo ukradl dlažbu na nástupišti nebo otrhal plechovou střechu.

Nádraží Podlesí na Hanušovicku v únoru 2014.

Severomoravská chata ^{Zdroj D)}^{Zdroj G)}

Na jih od Podlesí se vypíná hora Pohořelec (851 m), pod jehož vrcholem byla postavena v roce 1932 místním německým turistickým spolkem, v roce 1962 do základů vyhořela. Na jejím místě byla vybudována chata nová, v nedávné době byla zrekonstruována.

[Dům č.p.9] ^{Zdroj H)}

S podloubím, na náměstí

[Dům č.p.10] ^{Zdroj H)}

S podloubím, na náměstí

Dům č.p.24

1870, s klasicistním nadpažím, fasáda zničena.

[Dům č.p.65] ^{Zdroj H)}

S podloubím, na náměstí

[Dům č.p.66] ^{Zdroj H)}

S podloubím, na náměstí

Dům č.p.74

Klasicistní, patrový s plochými stropy v přízemí i patře, u hřbitova, 2012 po změně majitele úmysl opravy, 2016 opět na prodej.

Rudolfův pramen radioaktivní vody ^{D) E) G)}

S nápisem: Johann Grabner Quelle (sic!). Tehdejší poutní místo se nachází v lese asi 1 km jižně od Podlesí, kam vás může dovést snad už jen někdo z "domorodců". Dodnes stojí uprostřed listnatých stromů tvořících dojem kaple téměř neporušený pískovcový kříž. V úrovni Kristova těla se dochovala část potrubí, které přivádělo vodu z nedalekého pramene (prý radioaktivního), jež měla údajně léčivé účinky. Asi tři metry před křížem bývala osazena, dnes zcizená, malá kulatá kamenná mísa, do níž stříkala z boku z Kristovy rány voda. " (L. Nosálová)

Zpět na

okres

Panství Ruda nad Moravou

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres Šumperk

část obce Malá Morava

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka ^{Zdroj B)}

646 m.n.m., Založeny 1598

Dnešní název získalo městečko až v roce 1949 místo původního Krumperky (německy Grumberg). Vděčí za něj poloze pod rozlehlým masívem Hrubého lesa. Přestože bylo v minulosti lidnatým sídlištěm, je od roku 1980 administrativně připojeno k Malé Moravě.

Katastr Podlesí o celkové rozloze 726 hektarů je složen dokonce ze tří katastrálních území. Větší západní a jižní část náleží katastrům města a předměstí (Horní a Dolní Ulice), menší severní a východní část je katastrálním územím osady Křivá Voda (Krummwasser).

Obec je dostupná silnicí, jež odbočuje k jihu z komunikace od Hanušovic a vede proti toku horského potoka směřujícího do Moravy. Za Podlesím přechází v lesní cestu, která překračuje Hrubý les a klesá do Raškova. Mezi silnicí a potokem ve značné nadmořské výšce 620 m je situováno městečko. V jižní části katastru dosahuje Pohořelec výšky 851 m. Pod jeho vrcholem byla v roce 1932 místním německým turistickým spolkem postavena Severomoravská chata. Srubová budova v roce 1962 do základů vyhořela a na jejím místě bylo v následujících letech vybudováno rekreační středisko brněnského výzkumného ústavu, sloužící zejména zimním sportům. Ze silnice do Podlesí odbočuje pod městečkem místní cesta, jež vede vedlejším údolím podél krátké vodoteče do osady Křivá Voda. Její domky leží ve výšce 585 m.

Krumperky i Křivá Voda byly v minulosti osídleny obyvateli německé národnosti. V roce 1900 žilo ve 159 domech 953 obyvatel, z toho v Křivé Vodě 168 obyvatel. Ze 726 obyvatel městečka i osady v roce 1930 bylo jen 21 Čechů. Novým osídlením po druhé světové válce dosáhl v roce 1950 počet obyvatel 292 ve 138 domech, z toho v osadě Křivá Voda 53 obyvatel v 18 domech. Ale v roce 1991 již bylo v městečku jen 24 trvale obydlených domů s 99 obyvateli, v Křivé Vodě šest domů s pouhými 16 obyvateli.

Jako nové sídliště na rudském panství byly Krumperky založeny Bernardem ze Žerotína v roce 1598. V roce 1612 byly povýšeny na městečko a obdařeny řadou hospodářských i politických výsad. Jméno nového sídliště bylo odvozeno z německého Krumberg ve významu krummer Berg "křivý kopec". V téže době byla založena rovněž sousední ves Křivý Potok a dostala jméno podle podoby potoka, při němž byla lokována (Krummbach). Již v 17. století byl pro ni užíván také německý název Krummwasser (Křivá Voda).

Od počátku 17. století užívalo městečko Krumperky na pečeti znaku, v němž na trojvrší stojí doleva obrácený vzpřímený jelen a proti němu s namířenou puškou lovec, mezi nimi listnatý strom. Později se ustálily barvy tak, že štít je modrý, trojvrší zelené, jelen a odění lovce hnědé. Na pečeti Křivé Vody bylo zobrazeno srdce, z něhož vyrůstají tři kvítky.

Již v první polovině 17. století bylo v Krumperkách 38 usedlých a do roku 1677 se jejich počet zvýšil na 59. V roce 1683 si na místě někdejší dřevěné protestantské modlitebny postavili farní kostel sv. Maří Magdalény. Tehdy byla v městečku také škola. V 18. století byl v provozu mlýn, pila a olejna, do roku 1834 se počet domů zvýšil na 137 a počet obyvatel na 1037. V Křivém Potoce se usadilo 16 sedláků, k roku 1677 měla ves 14 usedlých a také v roce 1 834 14 domů, v nichž žilo 178 obyvatel.

Po zániku patrimoniálního zřízení bylo městečko se sousední osadou zařazeno k politickému a soudnímu okresu Šumperk. Přes příznivý demografický vývoj zůstávalo zemědělským sídlištěm, v jehož okolí byl pěstován dobrý a vyhledávaný len. Zpracovatelský průmysl, který by se stal základem další prosperity, zde však nevznikl a Krumperští se omezovali na podomní obchod s bavlněným a plátěným zbožím, vyráběným na rudském panství, prodej nití a tkanic. Od druhé poloviny 19. století byla zaváděna řemeslná výroba nitěných knoflíků.

Německá agrární strana a před druhou světovou válkou Henleinova Sudetoněmecká strana určovaly politickou situaci městečka. Ve druhé polovině dvacátých let bylo vedle německé trojtřídky vyučováno rovněž v české menšinové škole.

S odchodem německého obyvatelstva po roce 1945 přešla předchozí stagnace městečka ve zjevný úpadek. Na zdejších pozemcích začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Hanušovice. Nedostatek jiných pracovních příležitostí přiměl k postupnému odchodu i potomky nových osídlenců a obec byla degradována na část Malé Moravy, se kterou nemá ani společnou katastrální hranici. Občanům v roce 1990 sloužila jediná prodejna smíšeného zboží a připomínkou dřívějšího významu zůstává železniční stanice s názvem Podlesí, ta je však umístěna na katastru Vysokého Potoka.