Kód CZ

Vysoký Potok

(Hohenfluss)

Kaple Nejsv.Trojice ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Nad obcí, 2.pol.18.stol.

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Před kaplí

Mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

…

Olejna ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Se třemi stoupami, 1749

Rychta ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

1677, 1839

Knížecí myslivna ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

1839

Škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

1885, Jednotřídní

U tří oltářů ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Tři balvany nad Kouřilovým lomem, v dávnověku se tam měly konat náboženské obřady

Pramen Leopolda Grabnera ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Mírně radioaktivní, upraven 1885

Zpět na

okres

Panství Ruda nad Moravou

Politický i soudní okres Šumperk

1949 připojen Zlatý Potok

1961 Okres Šumperk

1960 Část Malé Moravy

2003 Pověřený městský úřad

Historie

První zmínka 1615

Vysoký Potok (HohenfluB) byla německá katastrálně a politicky samostatná dědina na severním okraji Hrubého lesa a severovýchodním svahu Jeřábu ( 999 m.) Vesnice stoupá od řeky Moravy (510 m) podél potoka až do výše 670 m. Nade vsí vine se silnice ke kapli nejsvětější Trojice do výšky 889 m.

Vysoký Potok vyrostl, jako některé jiné vesnice jeho sousedství, například Krumperky, Křivá Voda, Zlatý Potok a Vlaské, teprve v druhé polovině XVI. Století. Jako příslušný k rudskému panství uvádí se poprvé r. 1615. Kolem roku 1677 měl 19 usedlých (13 sedláků mělo po 40 měř. A 5 domkářů bylo bez polí). Mezi usedlíky byli podle Slavíka dva Čechové. Rychtářem byl Jan Langer, který měl 75 měř. Polí.

R. 1749 náleželo vysokopotockým poddaným 392 měřic polí, 6/8 měřic zahrad, 140 měřic úhoru, 73 měřic pustin, 3 měřice lesa, 30 vozů sena a olejna se třemi stupami. Staveb bylo 19, z toho 5 na obecním, komínů 20. Obecní pečeť měla ve znaku srdce, do něhož byly svrchu zatknuty tři kvítky a nápis GEMEIN.HOHEN.FLUS.

R. 1780 vyrovnala obec spor o robotu s vrchností smírem. R. 1793 měla dědina 36 domů s 314 obyvateli, r. 1893 36 domů s 336 obyvateli, dědičnou rychtou, knížecí myslivnou a mlýn, r. 1921 54 domů se 244 katolickými obyvateli ( 234 němců, 10 čechů), r. 1930 : 45 domů, 221 obyvatel (197 němců, 23 čechů, 1 cizinec), 219 katolíků a 2 evangelíci.

Vysoký Potok má německou jednotřídku, státní myslivnu a mlýn. Přifařen je do Krumperků, tam přísluší také četnickou stanicí. Poštovní úřad má v Malé Moravě.

V hrubém lese na vysokopotocké půdě jsou nad Kouřilovým lomem tři balvany. Lid tomu místu říká „U tří oltářů“, protože se tam prý konaly v šeré minulosti pobožnosti.

Vysoký Potok má v listovním archivu šumperského soudu dvě pozemkové knihy se zápisy od roku 1723 a listář založený r. 1807.

Rok	obyv.	domů
1677	19 osedlých
1749
1793	314 ob.	36 d.
1839	336 ob.	36 d.
1900	268 ob.	50 d.
1921	244 ob.(10č)	54 d.
1927	244 obyv N
1930	221 ob.	45 d.
1950	140 ob.	56 d.
1991	73 ob.	20 trv.ob.d.

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Jan Březina, Vlastivěda moravská, 1932

3) M.Melzer aj.Schulz, Vlastivěda Šumperského okresu, 1993

C) cs.wikipedia.org (11.10.2016)

Předchozí editace: 3.3.2008