Kód CZ

Přimda

(Pfraumberk)

Osada: Milov

Připojené: Kundratice, Malé Dvorce, Málkov, Mlýnec, Rájov, Třískolupy, Újezd pod Přimdou, Velké Dvorce

Kostel sv.Jiří

Pův.románský, gotický 1384

Kaplička

Při cestě pod hradem, nogotická kol.1880

Fara

…

Socha sv.Jana Nepomuckého

1734, s kamennou balustrádou, u kostela

Socha sv.Antonína

1798, při cestě do Málkova

Železný kříž

1.pol.19.stol., u cesty k Rozvadovu

Kašna

…

Smírčí kříž

jižní strana náměstí, před plotem a božími mukami

Smírčí kříž

jižní strana náměstí, před plotem a božími mukami

Smírčí kříž

jižní strana náměstí, před plotem a božími mukami

Hrad

Zal.1.pol.12.stol., 16.stol.uváděn jako pustý, 1936 konzervovány zříceniny na návrší kopce Přimda (848 m) na sever od města. je zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu na území ČR. Nachází se nad městem Přimda v okrese Tachov. Tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády Vladislava I. Nejstarší písemný doklad o existenci tohoto hradu se nachází v Kosmově kronice, která se zmiňuje o tom, že postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále. Pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby, byla Přimda dobyta Vladislavem I., protože její výstavbu za hranicemi pohraničního hvozdu považoval za porušení svých svrchovaných práv. Dokladem o německém původu tohoto hradu je i srovnání s některými stavbami podobného charakteru na bavorské straně (např. Flossenbürg). Ve stejné době v českých zemích takováto stavební tradice naopak chybí. Přimda se stala knížecím majetkem, sloužila jako strážní místo na norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše a byla užívána i jako vězení (syn Soběslava I. Soběslav nebo Přemysl po nezdařeném povstání proti svému otci v roce 1247). Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I., ve 13. století patřil kastelán Přimdy mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě.

Za Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilémovi Zajícovi z Valdeka a poté rychtáři Jakubovi Frenclínovi. Zpět Přimdu v roce 1344 získal Karel IV. Za Václava IV. byla opět zastavována, kontrolu panovník získal až v roce 1418, kdy Přimdu drženou loupeživým Borešem z Rýzmburka dobylo královské vojsko. V roce 1429 se pokusilo katolickou baštu drženou Jindřichem Žitem z Jivjan neúspěšně dobýt husitské vojsko. V 15. a 16. století byl hrad opět často zastavován (v letech 1454–1592 např. pánům ze Švamberka).

28. července 1989 se na hradě po otřesu půdy sesula část zdi. Byli zasypáni tři dvanáctiletí chlapci, z nichž jeden na následky zranění zemřel.[3] Bezprostředně po události se v novinách objevovalo tvrzení, že zeď spadla následkem hluku, který skupina dětí způsobovala – objevila se i hypotéza, že neštěstí souvisí s předchozími nedokončenými stavebními zásahy firmy Armabeton.[4] V období 2001–2010 byla zřícenina staticky zajištěna a restaurována.[ Hrad na dominantních vrcholu tvořila vysoká hranolová věž o čtvercovém půdorysu (cca 16 × 16 m), tzv. donjon, postavená z žulových kvádrů. Měla obytnou funkci: k příslušenství patřil mimo jiné i krb a prevét (nejstarší dochovaný v českých zemích).[6] O dalších původních stavbách nemáme doklady vlivem úprav a oprav, které zde probíhaly v 20. století. Ve vrcholném středověku byl hrad dále rozšiřován, okolo donjonu vznikla kamenná hradba, dále byly jako součást obranného systému vystavěny další dvě věže.

Přírodní rezervace

Na úbočí hory pod hradem

Zpět na okres

Panství

Politický okres Tachov, s.o.Přimda

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o Přimdě je z roku 1126.

Za Jana Lucemburského byla Přimda výměnou za finanční hotovost zastavena (dána do držení) šlechtě.

V roce 1336, v době sporů Jana Lucemburského s císařem Ludvíkem IV. Bavorským, byl hrad přepaden německým vojskem, obléhatelé překonali vnější opevnění, museli však ustoupit po zapálení dřevěných částí hradeb posádkou hradu.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1142 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82

C) cs.wikipedia.org (5.3.2015)

Milov

(Mühlloh)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 5.3.2015