Kód CZ

Poutnov

(Poutanov, Pauten)

Židovský hřbitov Zdroj C)

Severovýchodním směrem od obce ve vzdálenosti 1,8 km uvedený v Seznamu kulturních památek ČR. Je přístupný po polní cestě vpravo z dolní části návsi

Poutnov ŽH 03.JPG

 

Socha sv.Anny Zdroj C)

Poutnov socha svaté Anny Samotřetí (1) .jpg Poutnov socha svaté Anny Samotřetí (2).jpg

 

Památník padlým  Zdroj C)

Teplá, Česká republika - panoramio (19) .jpg

 

Zámek Zdroj C)

Poutnov zámek říjen 2018 (1) .jpg

 

Hostinec Zdroj C)

U nádraží

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Tepl%C3%A1%2C_Poutnov%2C_restaurant.jpg/1280px-Tepl%C3%A1%2C_Poutnov%2C_restaurant.jpg Poutnov hostinec Stadler.jpg

 

Chalupa Zdroj C)

Na horní návsi

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Tepl%C3%A1%2C_Poutnov%2C_upper_common_2.jpg/1280px-Tepl%C3%A1%2C_Poutnov%2C_upper_common_2.jpg

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Teplá, s.o. Teplá

1961 Okres

Část města Teplá

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1214, kdy patřila klášteru v Teplé. Později se stala součástí bečovského panství pánů z Rýzmburka. V letech 1399 a 1408 je připomínán poutnovský man Ondřej z Poutnova, a je tedy pravděpodobné, že zde jako panské sídlo stála nějaká tvrz, i když písemně je doložena až roku 1456. V roce 1412 Poutnov získal Petr Kovář z Poutnova a okolo roku 1437 statek patřil Ondřeji a Mikulášovi z Poutnova.

Roku 1456 je jako majitel uváděn Dyez Hofer, zakladatel rodu Hoferů z Lobenštejna. Panství po něm zdědil Hans Hofer připomínaný v roce 1467, ale Kateřina, vdova po Dyezu Hoferovi, na tvrzi žila ještě v roce 1477. V roce 1469 král Jiří z Poděbrad zastavil Poutnov za 200 rýnských zlatých Kunšovi Pelarovi. Na počátku šestnáctého století panství ze zástavy vyplatil tepelský klášter, ale král Ferdinand I. ho v roce 1535 zastavil Kašparu Pluhovi z Rabštejna a jeho strýci Hanušovi.[4] Menší část vsi v té době patřila Volfu Pinticovi z Pintic, který vedl s Kašparem Pluhem spory o hranice panství. V roce 1544 vesnici koupil Jindřich z Plavna.

Další zpráva o vesnici pochází z roku 1578, kdy ji koupil tepelský hejtman Filip ze Schirndingu. Část vesnice poté patřila v letech 1592–1597 tepelskému klášteru,[5] zatímco zbytek získal Jan Kfelíř ze Zakšova uváděný zde v roce 1589 a 1603. Klášterní část vesnice na počátku sedmnáctého století vlastnil Daniel Ričl z Brandenbachu a od roku 1616 plzeňský měšťan Václav Brand z Brandfenfelsu a jeho příbuzní. Část, která patřila Kfelířům, v roce 1603 získal Jan Friedrich Lochman z Paliče, ale za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl statek zkonfiskován. Zabavený majetek v roce 1627 koupil Valentin Schindl z Hirschfeldu, který rozdělené panství spojil do jednoho celku. Jeho potomkům patřilo až do čtyřicátých let osmnáctého století, kdy je získal loketský hejtman Jan Ott z Ottilienfeldu. Po něm se mezi majiteli do zrušení poddanství vystřídali chebský měšťan Johann Weiss, Karel z Ottilienfeldu, Jan Knoll, Egid Sölch a Albrecht Dejm ze Stříteže.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

389 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org (4.1.2020)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 7.6.2015