Kod CZ 1933

Černvír

Kostel Nanebevzetí P.Marie ^{2) D)}

Pův.dvou apsidová románská centrála, falešné průčelí. Zatímco v jižní části ostrohu nad řekou Svratkou stál černvírský hrad, na jeho severním výběžku byl zřejmě nedlouho před rokem 1250 vybudován románský kostel, který se ve stavbě současného chrámu dochoval dodnes. Jednalo se o malou centrální stavbu s hranolovou lodí a dvěma apsidami na východní a západní straně. Tento původní kostel byl v první polovině 14. století změněn na kněžiště, jeho interiér vyzdoben malbami (objeveny a restaurovány v letech 1969–1971), ze severní strany byla k němu přistavěna sakristie, z jižní strany gotická loď. V této podobě zůstal do konce 17. století, kdy byl barokně přestavěn. Došlo ke zvětšení sakristie a k výraznému prodloužení lodi jižním směrem, kde byla zakončena trojosým průčelím s průchodem na hřbitov, boční kaplí a márnicí. V letech 1977–1982 prošel kostel rekonstrukcí. V roce 1969 byly při rekonstrukci objektu nalezeny fresky v původní románské stavbě (dnešní presbytář) z první poloviny 13. století znázorňující:

na severní stěně: svatou Kateřinu a Dorotu s klečícími donátory, jízdu tří králů a slavnost Narození Páně, ve východní apsidě: Nanebevzetí Panny Marie a Pannu Marii Ochranitelku, v západní apsidě: Poslední večeři, pašijový cyklus a slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Barokní retabulový oltář svatého Linharta od Ignáce Lerchenlachera pochází ze zrušeného kostela svatého Linharta ze zatopeného Mušova

Hřbitov

Na terase kolem kostela

Litinový kříž

Před kostelem, 1865

Památník padlým

U silnice

[Hrad] ^C)

O hradě v Černvíru existuje minimum písemných zpráv. Nálezy keramiky a především architektonický rozbor nejstaršího jádra kostela Nanebevzetí Panny Marie umisťují jeho založení nejpozději na počátek 13. století. Za svůj vznik hrad vděčí rodu, který se po něm psal - v roce 1285 se připomíná Milek z Černvíru (listina kláštera v Doubravníku) a roku 1309 Vítek z Černvíru (listina kláštera v Tišnově). V roce 1364 byl již delší dobu pustý hrad Filipem z Černvíru prodán bratrům Artlebovi a Petrovi z Černvíru. Artleb, který se psal také z Klečan, kam rod přemístil své sídlo, si ponechal pouze kostel a staveniště někdejšího hradu, zbytek svého majetku v Černvíru převedl na Filipa a Petra z Černvíru. Při převodu majetku v roce 1365 se však místo hradu už uvádí jen jako hradiště. Tento termín ve středověku označoval rané ještě románské hrady, pohybující se na hranici mezi hradištěm a vrcholně středověkým hradním sídlem, kam svým řešením černovírský hrad také náležel. V roce 1374 je znovu vzpomínán pouze jako „kopec tvrze“. Roku 1409 postoupila Markéta z Černvíru svůj zdejší podíl Vilémovi I. z Pernštejna. V této zmínce se však hrad již neuvádí. Zaniká nejspíše nejpozději na přelomu 13. a 14. století, podobně jako jiná sídla raného původu a řešení. Jeho zánik v této době podporuje fakt, že areál nedisponoval zděnou hradbou, ochranu zajišťovaly pouze příkré svahy. Skromné zlomky středověké keramiky, získané z areálu hradu, nejsou pro datování počátků a zániku sídla průkazné, pocházejí z recentních vrstev, upravovaných zejména při raně barokní přestavbě kostela.

Dřevěný most

Krytý přes Svratku 1718, později obnovený. Trámový most věšadlové konstrukce je dlouhý 32 metrů, široký 2,6 metrů a jeho mostovka je v průměrné výšce 4 metry nad hladinou řeky. Boční parapety mají výšku 1,5 m, nad nimi je metr vysoký průhled na řeku, střecha je sedlová a krytá šindelem. Most byl postaven především z jedlového dřeva, některé části ze dřeva dubového. Uprostřed řečiště stojí na kamenném pilíři, na východním břehu na kamenné opěře, západní břeh má skalnaté podloží. V letech 1858, 1906, 1939, 1971, 1996 a 2008–2009 byl rekonstruován. Veřejné dopravě sloužil do roku 1954, kdy jej nahradil v těsné blízkosti železný most, místo něhož byl roku 1980 vybudován betonový silniční most.

Dům

…

Dům

…

Zpět na okres

panství

1850 politický a soudní okres Tišnov

1961 Okres Žďár nad S.

Okres Brno venkov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^C)

První písemná zpráva pochází z roku 1285, kdy je jako svědek v listině kláštera v Doubravníku uveden Milek z Černvíru. Roku 1309 je v listině tišnovského kláštera zmiňován Vítek z Černvíru. Další zmínka o obci je až z roku 1364, kdy byl Černvír rozdělen mezi několik zemanů. Jménem jsou známi Filip z Černvíru, Petr z Černvíru a jeho bratr Artleb z Klečan. Roku 1409 pak Vilém I. z Pernštejna získal část obce od vdovy Markéty z Černvíru. Později získal Vilém i zbytek Černvíru.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	160
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (2.11.2015)

D) hrady.cz (2.11.2015)

 fotografie

 23.9.2007

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 2.11.2015

Předchozí editace: 28.5.2011