Kód CZ 11663
Ostrožská Lhota
Kostel sv. Jakuba st. Zdroj C) v
pozdně barokním stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného
kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v
roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především
tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan. Spolu s
kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak
pochovávat okolo kostela. Fara … Socha sv. Jana Křtitele Zdroj C) z
roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedky Latinský nápis s
chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými
povstal největší Jan Křtitel). Socha Antonína Šuránka
Zdroj C) před
pastoračním centrem (Bořek Zeman, 2002). Památník padlým Zdroj C) … |
Panství 1850 politický okres Uherské Hradiště, s.o.Napajedla 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce Zdroj C)
Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo
trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím
katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za
třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské
Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému
Antonínku) První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z
doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství
ostrožské svému synu Soběslavovi.[7] Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 C) cs.wikipedia.org (8.9.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
8.9.2016 |