Kód CZ 14203

Sady

(Derfle)

Kostel Narození P.Marie ^{Zdroj 2)}

Pozdně gotický, Barokně přestavěn v 18.stol., poté po, požáru 1876.

1921

[Kostel]^{Zdroj 2)}

na návrší Dolní špitálky, základy trojlodního velkomoravského kostela s pohřební kaplí, babtisteriem, církevní školou a snad i kláštera

[Židovský hřbitov[ ^{Zdroj C)}

Zbytky v Sadech, zničeného v roce 1943 Zlikvidován 1939-45

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Proti faře, 1723

Morový sloup^{Zdroj 2)}

1691

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

1687

[Velkomoravské sídliště]^{Zdroj C)}

Lokalita se zbytky církevního areálu byla objevena na severozápadním okraji ostrožny tehdy obtékané "dravou řekou Olšavou", vzpomínanou již r. 1078 písemnými prameny. Nejstarší zprávy o nálezu úhledné kamenné zdi s hrobem a hliněnou nádobou pocházejí již z r. 1849. Další nález lebky pochází z r. 1912. Objevy sídliště na severním svahu ostrožny po r. 1945 už byly spojeny se jmény Viléma Hubého. V r. 1950 je archeologicky ověřil PhDr. Jindra Nekvasil. V r. 1958 byly na západním výběžku ostrožny při hluboké orbě porušeny kostrové hroby. Vilém Hrubý zjistil na poměrně velké ploše též přítomnost zděné architektury a zbytky malty různého druhu. Proto byl v r. 1949 zahájen plošný archeologický výzkum. Byla doložena přítomnost komplexu o čtyřech zděných stavbách tvořících jeden celek, kdy zbytky páté stavby - baptisteria kruhového půdorysu s litou maltovou podlahou byly asi 7 m západně. Komplex byl vybudován ve třech stavebních fázích a tvořil ho kostel s náznakem křížového půdorysu s pálenou střešní krytinou antického charakteru, k němuž byla na západní straně přistavěna další církevní stavba s půlkruhovou apsidou a na severní straně čtvercová místnost a vedle pohřební kaple s půlkruhovou apsidou a litou maltovou podlahou. Zde byl objeven honosný hrob (č. 12/59) v železem kované rakvi pohřbeného významného velmože, podle charakteru hrobu křesťana na samém vrcholu velkomoravské společnosti, možná samotného krále Svatopluka. Dno hrobové jámy bylo vydlážděno velkými plochými pískovcovými kameny a stěny obloženy dřevem. Hrobku původně kryl zděný náhrobek s malovanými figurálními motivy (část lidské tváře). V místě hrudi byly nalezeny dva stříbrné, silně pozlacené gombíky zdobené filigránem, výjimečné charakterem své výzdoby.

Severně od zděného komplexu výzkum objevil povrchové objekty s kůlovými konstrukcemi jako pozůstatky 15 srubů velkomoravského sídliště a jižně od komplexu pozůstatky dřevěné halové stavby. K areálu patřilo ještě 87 hrobů z té doby. Byl zde nalezen i olověný křížek s řeckým nápisem a obrazem ukřižovaného (dokládající, že zde působili kněží řeckého původu, existuje pravděpodobný závěr, že areál na sadské výšině byl centrem moravského arcibiskupství, a tedy sídlem Metodějovým) a ve větším počtu tzv. stily - pisátka, jimiž se psalo na voskem potažené dřevěné destičky. Dále zde byl nalezen nůž, rydla, bronzová kování řemínků, závlačka, ocílky, ostruhy, křesací kameny, nádoby, vědérko, zbytky okenních tabulek z nazelenalého skla se zlatistou fólií, zlaté náušnice, stříbrné korále a stříbrné, pozlacené měděné, pozlacené stříbrné i zlaté gombíky, prsteny, náhrdelníky, sekery - moravské bradatice, krátký meč - sax ze dvou železných plátů a nauhličeným břitem, skramasax, hrot oštěpu. Součástí poměrně málo obvyklého sídliště byla kammenická dílna na jižním, kovárna na severním okraji osídlené plochy a keramická pec na západním svahu výšiny již mimo areál. Osídlení lokality se klade na samý počátek 9. stol.

Zpět na

okres

Panství

1850 politický i soudní okres Uherské Hradiště

1961 Okres Uherské Hradiště

Část města Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Rok	obyv.	domů
1869
1880
1890
1900
1910
1921	695
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel , Atlas památek, 2004

C) cs.wikipedia.org (30.9.2016)

Předchozí editace: 11.5.2011