Kód CZ 17353

Velehrad

Bazilika Nanebevzetí P.Marie a sv.Cyrila a Metoděje ^{Zdroj 2)}

1228, od 1927 bazilika minor

Klášter cisterciáků ^{Zdroj 2)}

1204, nejstarší na Moravě, od roku 1890 patří jezuitům

Fara ^{Zdroj C)}

Po zrušení kláštera založena až 1825.

Kostel Zjevení Páně ^{Zdroj 2)}

Zvaný Cirilka, pol.13.stol. Kaple vznikla koncem 13. století původně pro mnichy a poté i pro poutníky a obyvatele předklášteří.

Kaple ^{Zdroj C)}

18.stol.

Kaple sv.Vendelína ^{Zdroj C)}

…

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Galerie ^{Zdroj C)}

Novodobá se souborem soch světců

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Socha ^{Zdroj C)}

Na podstavci před sloupem

Mariánský sloup ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1680-1 Michael Zürm ml. stojící v prostoru předklášteří (před západní klášterní branou) vytvořil na přání opata Petra Silaveckého velehradský cisterciácký konvrše Bernard Giermek. Mariánská socha na sloupu s korintskou hlavicí byla opatem posvěcena 5. srpna 1681. V roce 1715 byl sloup upraven v mohutnější sousoší, jako poděkování za šťastně přestálou morovou epidemii. Původní sloup s Immaculatou byl postaven na čtyřboký podklad z kvádrového zdiva, v němž byl upraven dopředu otevřený hrob jako jeskyně s ležící postavou sv. Rozálie. Proto je sousoší nazýváno „Rozárkou“. Na horní římse podkladu jsou po stranách soklu dvě postavy stojících andělů a na spodní římse tři kartuše, z nichž větší střední nese plastickou podobu Kristovy tváře s nápisem „Salvator mundi adiuva nos“. Nejspodnější partii tvoří balustráda s nárožními sochami čtyř patronů proti moru – sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Bernarda.

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

Na vrcholu sloupu

Sochy andělů ^{Zdroj C)}

Pod sloupem

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Na balustrádě

Socha sv. Šebestiána ^{Zdroj C)}

Na balustrádě

Socha sv. Rocha ^{Zdroj C)}

Na balustrádě

Socha sv. Bernarda. ^{Zdroj C)}

Na balustrádě

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí baziliky

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

…

Sloup se sochou Ježíše Krista ^{Zdroj C)}

z roku 1703 od neznámého autora stojí při silnici ze Starého Města na Velehrad u křižovatky na Modrou. Kristus je vytesán v poněkud menší než v životní velikosti. Jeho postava svázanýma rukama připoutaná k nízkému sloupku představuje „muže bolesti“.

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

…

Sousoší sv.Bernarda z Clairvaux ^{Zdroj C)}

Před klášterem, od Ondřeje Schweigla, původně na barokním mostě u kláštera

Socha ^{Zdroj C)}

Před klášterem, od Ondřeje Schweigla, původně na barokním mostě u kláštera

Socha Krista ^{Zdroj C)}

Za klášterem

Poutní cesta růžence ^{Zdroj C)}

Dne 13. června 2010 byla požehnána, která spojuje Staré Město u Uherského Hradiště s Velehradem. Poutní cestu požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Podle návrhu architektů Klementa a Todorova byly vydlážděny kamenné plochy pro vztyčení kamenných zastavení. Těchto zastavení je dvacet a nesou reliéfy zobrazující růžencová tajemství. Podle návrhu výtvarníka Milivoje Husáka z Lelekovic u Brna je vytesal kameník Josef Kozel. Návrhy byly schváleny liturgickou komisí v Olomouci, zbudování cesty zaštítila Matice velehradská. Stavba probíhala tři roky.

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Hřbitovní

Kříž ^{Zdroj C)}

Na památku návštěvy papeže Jana Pavla II.

Boží muka ^{Zdroj C)}

U rybníka Žabinec

Králův stůl ^{Zdroj C)}

U silnice č. 428 asi 3,5 km severně od obce Modrá na hranici katastrů Jankovic a Velehradu– kamenný blok z hrubozrnného pískovce, opředený pověstmi, pokládaný za megalitický dolmen. O tomto kameni existuje zmínka už v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1228.

Kašna ^{Zdroj C)}

Před klášterem

Socha ^{Zdroj C)}

U Konventního rybníku

Socha ^{Zdroj C)}

U Konventního rybníku

Pítko ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.1 ^{Zdroj C)}

Bývalá škola

Dům č.p.2 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.3 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.7 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.8 ^{Zdroj C)}

…

Dům Stojanov ^{Zdroj C)}

…

Archeoskanzen ^{Zdroj C)}

…

Kamenný most ^{Zdroj 2)}

Ke klášteru, , z let 1766 – 67 a jeho součástí byly původně i sochy sv. Bernarda a Luitgardy od Ondřeje Schweigla, dnes přenesené k západnímu vstupu do kláštera.

Zpět na okres

Panství

1850 politický i soudní okres Uherské Hradiště

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

V lidové tradici je obec dosud ztotožňována s hlavním střediskem Velké Moravy. V pramenech 9.–13. století však sídlo tohoto názvu není nikde zmíněno. Nejstarší doklad pro jméno Velehrad je až v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1131, ale bez bližší identifikace.

Rok	obyv.	domů
1869
1880
1890
1900
1910
1921	798
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2004

C) cs.wikipedia.org (25.9.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 25.9.2016

Předchozí editace: 11.5.2011