|
Kód CZ 162
Bánov
Kostel sv. Martina >> Zdroj A) Zdroj E)
barokní stavba
ze 17. století vznikla přestavbou středověkého kostela
Fara
...
Socha
sv. Jana Nepomuckého
Zdroj A) Zdroj E)
Chráněná kulturní památka, nyní po rekonstrukci. Barokní, neznámý autor.
 
Tři
dřevěné kříže
Zdroj A) Zdroj E)
v místě bývalého hradu, obnoveny po 2007
[Hrad] Zdroj A) Zdroj E)
zanikl za
českouherských válek. Pozůstatek sopky, na níž byl od 12. století hrad,
zbořen v 15. století, od 17. století zde stávaly tři kříže
Dům
č.p.97 Zdroj C)
…
Dům
č.p.98 Zdroj C)
…
Komora
u č.p.73 Zdroj A)
Zdroj E)
Chráněná kulturní památka, původně sloužila k uskladňování obilí a
potravin.
Na
Skaličkách Zdroj A) Zdroj E)
Lomové jezírko bez přítoku a odtoku, obývané raky, čolky a vzácnými druhy
žab.
Lomové
jezírko Ordějov Zdroj A)
Zdroj E)
Jezírko bez přítoku a odtoku. Žijí zde chráněné druhy živočichů, jako raci či
čolek velký.
Vodní
nádrž Ordějov Zdroj A)
Zdroj E)
Původně byla budována pro závlahy a rekreace, ale dnes slouží hlavně
rybolovu.
|
Panství
1850 politický i soudní okres Uherský Brod
1961 Okres Uherské Hradiště
2003 Pověřený městský úřad
Historie městečka
Obec Bánov leží v malé kotlince
v podhůří Bílých karpat asi 7km od Uherského Brodu
směrem k česko-slovenské hranici. Obcí prochází hlavní silnice E50 z Brna na
Slovensko. Podle posledního sčítání lidu žije v Bánově 2100 obyvatel. Bánov,
který byl Maxmiliánem II. povýšen na městečko, má velmi bohatou historii.Archeologický průzkum z roku 1941 a později z
počátku padesátých let dokázal podle nálezů, že zde žil lid t.zv.
maďarovsko-větéřovské kultury.V době Velkomoravské říše zde stála součást
velkomoravského opevnění.Stával zde hrad, který zanikl za česko-uherských
válek.
První písemnou zprávu o tom
můžeme číst v Kosmově kronice české. Po sporech českého panovníka Vratislava
se synem Břetislavem, odchází Břetislav do Uher ke strýci Ladislavovi a ten
početné družině vykazuje za sídlo právě Bánov. V roce 1091 a v roce následujícím
je tedy Bánov a blízké okolí sídlem budoucího českého panovníka. Majiteli
Bánova byla velkomoravská knížata, uherští panovníci a od konce 13.století se
stal Bánov trvale majetkem českým. Co špatného mohlo v historii obyvatelstvo
potkat, to obec neminulo.Vpád Tatarů na Moravu,
divoké tlupy Kumánů, Matouš Čák Trenčanský se svým vojskem,boje mezi Husity a
vstoupenci Zikmundovými, Matyáš Korvín, Bočkajovci, Kuruci, válka Marie
Terezie s pruským králem Bedřichem II., dlouhá léta poddanství a robot-to vše
přinášelo bánovským smrt, utrpení a hlad. První obcí na Moravě postiženou
morem byl opět Bánov. Zlé si užili obyvatelé Bánova i ve dvactátém století.
NA různých frontách I.světové války padlo 42
bánovských občanů. Obětmi II.světové války se stali
bánovští občané v bojích s fašisty na frontách, v partyzánských bojích i v
koncentračních táborech. Obyvatelé Bánova se živili převážně zemědělstvím.
Nepříliš úrodná půda je donutila odcházet za prací do světa. Sezonní dělníci
a zejména semenkáři odcházeli přes zimu do Rakous, Uher a později do větších
českých měst. Bánov se tímto stával pověstným a dá se říci, že bohatl.
Dnešní obyvatelé si našli svá
zaměstnání částečně v blízkém Uherském Brodě a část odchází za prací do
Ostravy, Prahy, Brna, nebo jiných míst České republiky. Domů přinášejí nejen
skromné výdělky, ale především zkušenosti z jiného prostředí. Nové poznatky
pak uplatňují v životě svých rodin obce. Dnešní Bánov patří k nejupravenějším
obcím Slovácka. Obec je plně elektrifikována, má svoji vodu a nechybí ani
plyn v jednotlivých domácnostech. V obci je zdravotní středisko, lékárna, dům
péče o staré občany, moderní škola, vyrostly 2nové ulice pro mladé(třetí je rozestavěna), obchody s potravinami a
zeleninou zásobují v dostatečném množství obyvatelstvo a je zde
postavena nová víceúčelová sportovní hala, jenž je centrem činnosti
sportovní, kulturní a společenského dění v obci.
Nově vzniklé firmy stavební,
výroba nábytku, výroba a prodej mysliveckých potřeb, výroba vozíků pro
postižené, firma pro zavádění či opravy vodovodů, topných zařízení a plynu
jakož i drobní řemeslníci skýtají řadě obyvatel pracovní příležitosti a
uživatelům uspokojení a klid. V oblasti sportovních zájmů fungují v obci TJ
SOKOL a FC Bánov, které mají tradici(Sokol založen v
roce 1922, FC v roce 1940). V roce 1998 byl schválen obci znak a obecní
prapor, jehož dominantou je kohout. Bánov je rodištěm Josefa Bublíka, padlého
v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze v souvislosti s
Heydrichiádou. Narodil se zde i prof.Štěpán Zálešák,
známý svým sakrálním uměním z chrámů sv.Víta,sv.Petra a Pavla na Vyšehradě,
chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře a dalších. O Bánově píše B.Haluzický v knížce
"Ubozí a radostní".
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
1918
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2006
|
2100
|
|
www.obec-banov.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927
A) obec-banov.cz
(27.10.2009)
C) cs.wikipedia.org (19.12.2016)
D) farnost.katolik.cz/banov (27.10.2009)
E) banov.zl-kraj.cz (27.10.2009)
|
#/media/File:B%C3%A1nov,_kostel.jpg)
