Kód CZ 3201

Drnovice

Osada: [Ploština]

Kostel sv.Anežky České ^{Zdroj A)}

1990. V kostele stojí varhany vyrobené roku 2008 varhanářem Petrem Kovářem. Při jejich výrobě byly použity některé části varhan z 2. poloviny 19. století, které byly dříve umístěny v zaniklém evangelickém kostele v Karviné-Dolech

Kaple Panny Marie Bolestné ^{Zdroj C)}

na Ploštině

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Radnice ^{Zdroj A)}

…

Škola ^{Zdroj A)}

…

Stodola ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

panství

1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky

1961 Okres Zlín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

První doložená písemná zmínka se nachází v archivech arcibiskupství olomouckého v zakládací listině cisterciáckého kláštera ve Vizovicích již roku 1261 pod názvem Drnowicze. 1481 - Drnovice, 1578 ves Drnowicze, 1670 - Drnowitze, 1681 - Drnowitz, 1718 - Drnowitz, 1720 - Drnnowitz, 1751 - Drnowitz, 1846 - Drnowitz, Drnowice, 1872 - Drnowitz, Drnovice.

Později, na konci 16. století přešla obec z držení vizovického panství k panství brumovskému. Po třicetileté válce byla polovina osady zpustošena, další útrapy přinesl tatarsko - turecký vpád v roce 1663. V roce 1866 byla obec postižena epidemií cholery, roku 1882 velkým krupobitím a roku 1957 větrnou smrští.

V letech 1867-1948 patřila obec k okresu uherskobrodskému, v letech 1949-1960 k okresu valašskoklobouckému a od roku 1960 k okresu Zlín.

Naše vesnice se nacházela až do roku 1720 v trati zvané Milíčov, kde ještě dnes můžete vidět prohlubeniny po bývalích obydlích, které byly částečně zapuštěny do země a nad zemí vybudovány ze dřeva. Střecha byla pokryta slámou, poházena jemnou hlínou a na ní pak vyrůstala tráva (tzv. drn). Od toho vznikl také název obce – ves lidí, kteří bydleli na „drnovém“ místě v lese.

Po nájezdech Tatarů a Kuruců, byla vesnice několikrát vypálena. Lidé, kteří zůstali naživu po těchto nájezdech, se rozhodli postavit novou vesnici na stávajícím místě.

Poprvé se ves připomíná roku 1261 v zakládací listině kláštera vizovského Smilheimu. Po válkách husitských zde byli majiteli hlavně Cimburkové, Kuna z Kunštátu, Václav z Boskovic, Adam z Lomnice a jiní. Roku 1574 Zdeněk Říčanský Kafka z Říčan oddělil Drnovice od Vizovic a připojil k panství brumovskému.

 V roce 1904 byl založen první sbor dobrovolných hasičů. V roce 1951 byl založen první myslivecký spolek.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	583
1930
1947
1961
1970
2001

www.obec-drnovice.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) obec-drnovice.cz

C) cs.wikipedia.org (31.1.2017)

Kód CZ 23785

[Ploština]

Památník ^{Zdroj C)}

Ploština

Historie ^{Zdroj C)}

je zaniklá pasekářská osada obce Drnovice, nedaleko Valašských Klobouk na Moravě, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Akci provedla mj. zvláštní jednotka SS „Josef“, jejíž štáb byl v dubnu 1945 ve Vizovicích. V Ploštině bylo zaživa upáleno 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla umučena při výslechu. O této události píše v knize Smrt si říká Engelchen spisovatel Ladislav Mňačko, který byl na sklonku války členem partyzánského oddílu Ploština. Nejpůvodnějším dokumentem o Ploštinské tragédii je publikace PLOŠTINA ŽALUJE!, kterou sepsal a v roce 1947 vlastním nákladem vydal újezdský kněz Vladimír Růčka. Odlišný pohled na tragédii a roli partyzánů nabízí televizní hraný dokument Ploština – krvavá paseka (2003),[1] na kterém se podílel Jaroslav Pospíšil, známý vyhraněně negativním postojem k partyzánskému odboji.

V malé osadě spolu s okolními pasekami žilo přibližně padesát občanů.

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 31.1.2017