|
Kód CZ 4634 Hostětín Kaple Nanebevstoupení P. Marie Zdroj D) Rekonstruovaná
kolem 2000
Kamenný kříž …
Dřevěný kříž Zdroj D) z konce minulého století Dřevěný kříž Zdroj D) z konce minulého století k
Lepkům Boží muka Zdroj D) U sv.Jana k Uhlářce Kříž
s památníkem padlých Zdroj D) v obci, rekonstrukce po 2000 Sušárna ovoce Zdroj D) dřevená V roce 1998 byla rekonstruována pod vedením
členů Českého svazu ochránců přírody
|
panství 1850 politický okres Uherský Brod, s.o.Bojkovice 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
Významným
činitelem, který se projevuje v průběhu historického vývoje obce Hostětín, je
poloha obce v blízkosti hřebene Bílých Karpat. Tento se po rozpadu Velké
Moravy stal hranicí mezi nově ustanovenými státními celky - mezi
Uherským královstvím a Moravou, která se od poloviny 11. století stala
součástí českého království (Kuča et al. eds., 1992). Zatímco nálezy pravěkého
osídlení byly v širším okolí nalézány pouze jednotlivě, z doby
velkomoravské jsou významné důkazy o pronikání osídlení směrem k hornímu toku
Olšavy, které vychází přímo z centra Velkomoravské říše. Počátek výrazné kolonizace
území spadá do 12. století. V té době došlo pravděpodobně ke vzniku obce samotné - Hostětín byl v té době snad opevněnou vsí
(Nekuda et al.,1982). Důkazem osídlení v okolí obce je písemná zmínka z r.
1141, ve které je připomínána osada Vasily (vzdálená asi 4 km západně od
Hostětína, dnes samota). První písemná zmínka o obci pochází z r. 1412,
kdy je uváděna již jako součást světlovského panství. V té době je Hostětín
nejvýše položenou vsí na území současného okresu Uherské Hradiště (Nekuda et
al., 1982). V relativně poklidném
období, které trvalo až do 15. století, kolonizace vrcholí. Na území katastrů
sousedních obcí Pitína či Hrádku existovalo několik osad, které postupně na
počátku 16. století zanikly. Od roku 1516 do roku r.1549 je rovněž Hostětín
připomínán jako pustý (podobně jako například Starý Hrozenkov),
přičemž již v další písemné zmínce z r. 1576 je ves opět označena jako usedlá
(Prasek, 1906). V 17. století byla celá
oblast jihovýchodní Moravy vystavena častým loupeživým vpádům, které
pronikaly na Moravu průsmyky ze sousedního Slovenska. Jako předzvěst další
zkázy bylo moravské pomezí v roce 1606 napadeno oddíly Bočkajovců,
kteří se mimo jiné pokusily o vyplenění Nového Světlova u blízkých
Bojkovic. Další strádání obec zažila za třicetileté války, avšak zejména za
opakovaných vpádů krymských Tatarů na podzim roku 1663, kdy byla celá
obec vypálena, a v r. 1683. Ještě na počátku 18. století byl Hostětín,
podobně jako celé okolí, sužován drancováním kuruců Františka Rákosziho. 18. a 19. století přineslo
konečně relativní klid - došlo k výrazným změnám
životního stylu a hospodaření. Se stabilizací poměrů rostl počet obyvatel,
což vyvolává opětovné osídlení usedlostí zpustlých během válečného řádění v
17. století a rovněž došlo k obnově hospodaření na nevyužívaných plochách
zemědělské půdy, které ležely ladem. Vedle extenzívního zemědělství se
objevuje výnosné povolání zvěroklestiče (tzv. “miškáři”).
V průběhu 19. století až do roku 1918 se tímto řemeslem živila podstatná
část mužů, kteří jezdili za výdělkem zejména do Saska, Braniborska, Pruska,
Polska, Uher, na Ukrajinu a Litvu. Vedle nesporné finanční podpory
přinášelo “miškářství” i spojení se světem a tím i příliv nových poznatků. Výraznou změnou, která
podstatně zlepšila dopravní spojení v této části moravsko - slovenského
pomezí, byla výstavba železniční tratě Brno - Trenčianska Teplá, dokončená v
roce 1888. Železniční spojení přispělo k rozvoji dosud poněkud
odlehlého kraje a symbolicky otevřelo novou epochu.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 C) cs.wikipedia.org (9.12.2016) D) mool.cz |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
9.12.2016 |
