Kód CZ 10555

Nezdenice

Kostel sv. Petra a Pavla ^{Zdroj D)}

římskokatolický farní s gotickým presbytářem. Kostel na gotických základech z konce 14. století byl přestavěný v roce 1846.

Fara

…

Kaplička ^{Zdroj C)}

Proti kostelu

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Proti zámečku, po 1867, nahrazena výduskem

Památník ^{Zdroj C)}

Památník osvoboditelům ČSR. Původně zde byl pochován ruský vojín jménem Boturin a dva příslušníci rumunské armády - Ion Lefler a Omer Rasim. V 80. letech 20. století byla jejich těla exhumována a převezena na vojenská pohřebiště do Hodonína (Rus) a Brna (oba Rumuni)

Socha ^{Zdroj C)}

U kostela

Zámeček ^{Zdroj F)}

Původně barokní byl do současné empírové podoby přestavěn v letech 1820-22. Zdevastován opravou kolem 2010 se zateplením i předchozími utilitárními úpravami

[Lázně] ^{Zdroj E)}

zanikly v roce 1887

Minerální pramen ^{Zdroj E)}

vyvěrající nedaleko koupaliště, který je vzpomínán již v roce 1580.

Zpět na okres

panství

1850 politický i soudní okres Uherský Brod

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První zmínky o obci pocházejí z konce 15. století, kdy zde stávala tvrz a 4 dvory. Obec blízko hranic byla v roce 1605 vypálena Bočkajovci a podobný osud ji potkal v 17. století ještě několikrát. V 18. století byl nezdenický statek v držení Serényiů a později Kouniců. Od r. 1863 patřily Nezdenice ke světlovskému velkostatku. Místní lidé se živili jako zedníci, zvěroklestiči a počátkem 20. století nacházeli obživu také ve dvou kamenolomech.

Leží v mírně kopcovitém terénu podél Vlárské dráhy 8 km východně od Uherského Brodu., Obec je rozdělena tokem Olšavy, do níž se v obci vlévá potok Koménka, na dvě části.

V dobách, kdy řeka Olšava tvořila hranici Moravy, byly v místě dnešní obce svobodné dvory, jejichž držitelé byli povinováni strážnou službou na hranicích. Tehdy zde stávala tvrz. Na konci 15. století byly v obci 4 manské dvory, mezi jejich majiteli se postupně vystřídali Ctibor z Landštejna, Kateřina z Vlčnova aj. Po roce 1564 vytvořily Nezdenice spolu s Rudicemi jediný statek, náležející Vlachovským z Vlachovic. V roce 1605 byly Nezdenice vypáleny Bočkajovci, další těžké období s sebou přinesla třicetiletá válka. Na konci 17. století, v roce 1683 byla znovu vypálena větší část obce. V 18. století se v držení statku vystřídalo opět několik rodů - Serényiové, Kounicové. V roce 1863 odkoupila Nezdenice hraběnka Larisch-Mönichová a až do pozemkové reformy byly Nezdenice součástí světlovského velkostatku. V 19. století nacházela část mužské populace zaměstnání na stavbách, nezdeničtí zedníci odcházeli za prací do Pešti a Vídně, stejně jako zvěroklestiči, kteří na cestách za svých řemeslem prošli sousední země. Koncem minulého století se v obci těžil a pálil vápenec, v letech 1911 a 1921 byly v obci otevřeny dva kamenolomy (andezit)

Rok	obyv.	domů
1850
1927	643
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (24.12.2016)

D) slovacko.cz

E) pamatky-jvm.cz

F) hrady.cz

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 24.12.2016