Kód
CZ 17378 Veletiny
Kaple sv.Cyrila a Metoděje Zdroj A) Na návsi
Sochasv.Antonína Zdroj C)
… Kamenný kříž Zdroj C)
U
kaple Kamenný kříž Zdroj C)
… Hraniční kámen Zdroj C)
1720 [Tvrz] Zdroj A)
Ves Veletiny se
poprvé připomíná v roce 1131. Zdejší tvrz postavil Záviš řečený Veletka z
Veletin (1365-1406). Vladykové z Veletin ji však dlouho nedrželi. V 15.
století získal tvrz i ves vladyka Dobeš z Rohozova, který ji v roce 1437
předal Artlebu z Vlčnova. V roce 1480 se na tvrzi usídlil velitel "černé
roty" Petr Haugvic z Biskupic; poslední zmínka o tvrzi je z roku 1510
při převodu majetku Burianovi z Vlčnova. Od roku 1518 se staly Veletiny
součástí uherskohradišťského panství. Ozániku tvrze
nemáme spolehlivé zprávy. Všechno nasvědčuje tomu, že byla zničena až na
počátku 17. století rozlícenými Bočkajovci proto, že se jim nepodařilo ztéci
městské hradby Uherského Brodu. Stávala na severozápadní straně Myšinců proti
mostu přes řeku Olšavu. Délka jejího oválného hrazení byla 210 m, šířka 130
m. Dochovaly se z ní jen zbytky hrazení, objevené při archeologickém výzkumu.
První zmínka 1389 Škola Zdroj C)
… Dům č.p.73 Zdroj C)
… Vinné sklepy Zdroj C)
… Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.356 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.357 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.141 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.132 s lisovnou Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.163 s lisovnou Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.150 s lisovnou Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.152 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.162 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.168 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.147 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.160 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.119 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.354 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.144 Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.358, s lisovnou Vinná búda
Zdroj C)
Stará
hora, p.č.158 |
panství 1850 politický i soudní okres Uherský Brod 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
VPZ Veletiny patří k velmi starým osadám, neboť
ležely na starodávné cestě vedoucí z Brna přes Bzenec, Kunovice, Sady a
Podolí na Uherský Brod a dále Starohrozenkovským průsmykem do Uher. Stará
pověst klade dokonce její původ do období říše Velkomoravské. Původní osada zde byla zjištěna v místech
"Losky". Pro tehdejší obyvatele Veletin, živící se většinou
zemědělstvím, bylo sídlo na Loskách nepříhodné, poněvadž většina polí se
nacházela na levém břehu Olšavy. Vystavěli si proto novou vesnici ve vyšší
poloze, v místě dnešních Křivosúd, kde nebyly bažiny a neohrožovaly je
povodně. V roce 1141 ležela vesnice v oblasti patřící k
Olomouckému biskupství, na pomezí arcijáhenství spytihněvského a bředavského.
První písemná zmínka o obci je však až z roku 1201. V červenci t. r. daroval
český král Přemysl Otakar I. klášteru Hradiště u Olomouce ves Štěpánov a
zároveň potvrdil tomuto klášteru držbu řady vesnic, mezi nimiž se jmenuje i
Veletin (Sub eisem vera sigilli ... testium supradictum, has villas
confírmavi... Weletin). Na přelomu 12. a 13. století byly tehdy
Veletiny majetkem Hradišťského kláštera. Brzy na to, v roce 1205, přichází na
Velehrad 12 cisterciánských mnichů z Plas a zakládají nový klášter, který byl
obdarován řadou vesnic. Bylo tak založeno velehradské panství a nedlouho
potom zahájena velká kolonizace krále Václava I. a Přemysla Otakara II.
Zásluhou šlechtice Boreše z Rýzmburka a jeho synů byly založeny obce Němčí,
Slavkov, Bohuslavice, Boršice a další. Samy Veletiny se v této době staly
majetkem drobné šlechty - pánů z Veletin. Mezi
svědky donace olomouckého biskupa Theodorica v roce 1283 se mimo jiné jmenují
Jiljí z Veletin a Závis a Sláva z Veletin, snad jeho synové. Roku 1354 držel
Veletiny Pešek z Veletin, který zemřel před rokem 1362, a po něm ves zdědili
jeho synové Mikšík, Ješek, Pešek Závis a Petr. Ve svém rodném znaku měli páni
z Veletin osmiloukoťové kolo. (V 17. století toto znamení užívala na své
pečeti obec Podolí). Syn Peška z Veletin, Petr, se uvádí roku 1375, Pešek byl
v roce 1365 ženat s Annou z Krumsína, která v roce 1371 měla na Veletinách
zástavu 60 hřiven, roku 1373 držel Bílevsko a roku 1375 Vrbku. Mikšík držel
roku 1365 Rychlov, 1374 Vrbku a v letech 1376 až 1407 Heršice, Ješek držel
roku 1365 Moravany, roku 1371 Blevsko a Rychlov a 1384 Vrbku. Závis, který v letech 1365 až 1406 držel
Rychlov, Vrbku a Lipovou, vybudoval ve Veletinách nad Křivosúdy tvrz jako
sídlo místních vladyků. Tento rod však majetek ve Veletinách ve svých rukách
neudržel. V roce 1381 dává totiž markrabě moravský Jošt Veletiny lénem
Ješkovi Lukovskému ze Štranberka. V roce 1389 však již Petr ze Šternberka
dává Veletiny s tvrzí a mlýnem Sicgfriedu ze Slatiny. V druhém desetiletí 15. století otřásla nejen
Čechami, ale i jihovýchodní Moravou husitská revoluce. Proti upálení Mistra
Jana Husa připojil svou pečeť na protestní list v září 1415 i Hereš z Veletin
a Mikuláš z Heršic, spoluvlastník Veletin. Po roce 1420 se stal majitelem
Veletin Dobeš z Rohozova, který patřil k rodu Bedřich ze Strážnice. Tato
drobná šlechta - Bedřich ze Strážnice, Tomáš z
Vizovic, Vašek z Valdštejna a na Uherském Ostrohu a další - se postavila do
čela venkovského lidu v boji proti náboženskému, národnostnímu a sociálnímu
útlaku. Husitské povstání na jihovýchodní Moravě s centrem na malém moravském
Táboře u Nedakonic, bylo namířeno zejména proti klášteru na Velehradě. Boj
však zasáhl i další oblasti - Uhersko-Brodsko,
Hlucko i Vlčnovsko. Dne 29. června 1437 vložil do zemských desek
Dobeš z Rohozova vesnici Veletiny s rychtou, mlýnem, dvěma hospodami a lesy a
veškerými robotami Arklebovi z Vlčnova a jeho synu Burianovi. Za
spoluúčastníky těchto držav byli přizváni strýcové Zich z Lipiny a Jindřich z
Chlumu. Jak Arkleb, tak Burian z Vlčnova, který zemřel ve Veletinách 29.
listopadu 1460, se snažili využít všech prostředků a možností k vytvoření a
rozšíření svých dědičných statků. Mimo jiné se na čas zmocnoli části majetku
velehradského kláštera (Podolí), získali Vlčnov a Nový Světlov atd. Rozhodně
také začali odmítat nároky svých příbuzných na Veletiny. V roce 1448 vedla
proto Sibyla z Veletin stížnost na Buriana, že drží dědictví "Veletiny,
tvrz, dvůr i ves" a dokonce se odvážil odprodat třetinu jejího dědičného
mlýna v této vesnici. Manželem Sibyly z Veletin byl Jindřich z Morkovic,
který zemřel před rokem 1483. Jindřichu Bařickému také vložil v roce 1466
potomek Buriana Jiřík z Vlčnova, samotnou ves Vlčnov. Synové Jindřicha byli
Jan a Michal (připomínající se roku 1464) a Václav Bařický z Morkovic.
Veletiny samé se však dostaly do rukou Petra Bílého z Hostišova, který před
rokem 1480 vzal na společné vlastnictví Veletin Dobiáše z hory Obřanské. V letech 1480 -1484
seděl na veletínské tvrzi velitel "černé roty" Petr Haugvic z
Biskupic. Ten prodal Veletiny Mikuláši Čečvickému z Lužic. Svého práva však
na Veletiny a další statky dosáhli Morkovicové, neboť 6. ledna 1492 vložili
do zemských desek odprodej Sibyla a Perchta z Morkovic, dcery a dědičky
Václava z Morkovic, které prodaly Veletiny s dvorem a Vlčnov, Kvačice,
Chylice a Hradčovice Přibíku ze Zahrádky. Dne 24. června 1499 byl tento
majetek prodán Vilému Hřivinovi z Újezda a v roce 1504 Burianu z Vlčnova,
který je prodal roku 1518 Janu z Kunovic. Tím byly Veletiny připojeny k panství Uherský
Brod, s kterým sdílely majitelé i osudy až do roku 1850. Pánové z Kunovic
(Jan 1506 - 1545, Jetřich 1545 -1582, Arkleb 1582
-1609, Jetřich a Jan 1609 -1610 a Jetřich 1610 -1611) prodali v roce 1611
statek Kounicům. Přehled majitelů z Kounic: Oldřich z Kounic 1611 -1617, Bedřich 1617 - 1622, Maxmilián 1622 -1632, Lev
Vilém 1632-1655, Eleonora z Kounic 1655 -1676, Dominik Ondřej 1676 -1705,
Maxmilián Oldřich z Kounic - Rietberk 1705 -1746, Václav Antonín 1746 -1794,
Arnošt Kryštov 1794 -1797, Dominik Ondřej z Kounic - Rietberku, hrabě
Questenberku 1797 -1812, Alois Václav 1812-1848.
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) veletiny.cz C) cs.wikipedia.org (25.12.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
25.12.2016 |