|
Kod CZ 13915 Rožnov pod Radhoštěm
Kostel Všech svatých 2) C)
U náměstí.
vystavěn jako náhrada za dřevěný kostelík ze 16. století v letech 1745–50.
Kvůli probíhajícím nepokojům byl však včetně interiérů definitivně dokončen
až v roce 1752. Jednolodní barokní stavba kostela s předsunutou věží a
sanktusníkem na hlavním severním průčelí se nachází západně od Masarykova
náměstí. Malby v interiéru s pěti oltáři provedl Gustav Boček ze Šternberka. Od doby výstavby
prošel rožnovský kostel řadou větších i menších oprav a rekonstrukcí. Z
historických materiálů lze například vyčíst, že při opravě v roce 1805 byla
vyměněna kopule, v roce 1876 pak vyměněna plechová střecha za šindel. Dalších
oprav se kostel dočkal po 2. světové válce, za které byla střešní krytina i
zvony zrekvírovánany na válečné účely.[1] Při rekonstrukci
horní části věže roku 2007 se našly tři tubusy a
měděná schránka s dokumenty a fotografiemi z let 1876–1909. Po rekonstrukci
byly historické i současné materiály opět uloženy do tubusů
a vloženy do makovice v báni kostela.
Fara … Evangelický
kostel C) představuje jednu
z mála církevních staveb v České republice zbudovaných v době tvrdé
komunistické represe vůči církvím - v 50. letech 20. století. Kostel, který
vznikl podle návrhu architekta Bohumila Bareše s citem pro charakter a
tradice Valašska. O vybudování kostela nebo modlitebny pro kazatelskou
stanici v Rožnově se uvažovalo od roku 1928, kdy byl pro budoucí stavbu
zakoupen pozemek. V následujících letech vznikla řada návrhů, jak by měl
kostel vypadat. Nakonec synodní rada ČCE v Praze roku 1941 schválila návrh
architekta Miloslava Tejce z Brna. Ke stavbě však
nedošlo, protože mezitím byl vydán zákaz všech církevních staveb na území
tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V roce 1949
vytvořil nové plány stavby pražský architekt Bohumil Bareš. Téhož roku však
byly vydány tzv. církevní zákony, které podstatně ztížily rozhodování o
stavbě. Kromě souhlasu církevních představitelů bylo ke stavbě zapotřebí
souhlasu městského i okresního národního výboru, městské organizace
Komunistické strany Československa a Akčního výboru Národní fronty. Po mnoha
úpravách původních plánů byla nakonec v dubnu 1952 stavba dřevěného roubeného
kostela povolena. Kostel byl posvěcen synodním seniorem Viktorem Hájkem 5.
července 1953 Kostel je
roubenou stavbou obdélníkového půdorysu vybudovanou na podezdívce z
pískovcových kvádrů. Sedlová střecha se štíhlým jehlanem na hřebeni je krytá
šindelem. Předsíň je oddělena od kostelní lodi prosklenou stěnou, v níž jsou
čtyřkřídlé vstupní dveře. Vnitřní prostor
kostela má dřevěný strop s přiznanou konstrukcí vazníků. Je osvětlen
trojdílnými bočními okny a pásem vikýřových oken ve střeše. Presbytář je
zdobený malovaným textem apoštolského vyznání víry a bratrským symbolem
beránka. Autorem výzdoby je Jiří Zejfart.
Zvonička
C) …
Mariánský sloup C)
Na náměstí
Socha sv.Floriána C)
Na náměstí
Socha sv.Jana
Nepomuckého C)
Na náměstí
Boží muka C)
Před společenským domem
Pomník
T.G. Masaryka C) na náměstí
Busta
Františka Palackého C) …
Pamětní
deska Metoděje Jáhna C) …
Kámen
C) ChKO Beskydy
Hrad C)
…
Radnice 2)
V roce 1925 umístěna do skanzenu, 1770 Společenský dům C)
…
Jurkovičova rozhledna C) na Karlově kopci.
Plány na stavbu rozhledny vytvořil Dušan Jurkovič
již roku 1896 pro Turistický spolek ve Valašském Meziříčí. Měla stát na kopci
Brňov. Přes pokusy o výstavbu v 60. letech minulého
století bylo započato se stavbou až v říjnu roku 2010, stavba byla dokončena
v prosinci roku 2011. Slavnostní otevření proběhlo 28. dubna 2012. Betonová
podezdívka je obložena kamenem, na dřevěné části bylo použito dřevu buku,
smrku a jedle. Celkové náklady činily 12,2 mil. korun.
Pivovar
C) začal fungovat po obnově v roce 2010 Knihovna
C) …
Dům
C) …
Chalupa
C) 1839
Altán
C) V parku
Brána
C) V parku
|
Politický okres Valašské Meziříčí, s.o.Rožnov pod Radhoštěm 1961 Okres Vsetín 2003 Pověřený městský úřad
Historie
C)
Poprvé je Rožnov
pod Radhoštěm zmiňován v roce 1267 v listině svého zakladatele Bruna ze Šaumburku. Z rožnovského hradu, který stál na kopci
Hradisko, ze kterého zůstalo jen torzo. Od roku 1548 až do 19. století město
vlastnili Žerotínové, za jejichž panování došlo ve
městě k rozvoji sklářství a tkalcovství a jejichž vládu připomíná černý lev v
městském znaku.[2] Koncem 18. století se Rožnov pod Radhoštěm postupně stává
lázněmi, nejprve žinčicovými, později klimatickými.
Lázně byly zrušeny v roce 1960
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 2) Kuča Karel,
Atlas památek ČR, 2002 C) cs.wikipedia.org (27.3.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Valašské muzeum
v přírodě Dřevěné městečko Kostel
sv. Anny C) Kopie vyhořelého kostela z Větřkovic
s věží z Tiché
Hřbitov
C) Mezi nejznámější osobnosti
zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman
Emil Zátopek, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a
český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk,
zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi
nebo evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát. Najdeme zde také náhrobky
spisovatelů Metoděje Jahna, Čeňka Kramoliše a Marie
Podešvové nebo malíře valašské krajiny Jaroslava Frydrycha
Socha
sv.Jana Nepomuckého C) Na mostě
Dřevěný
kříž C) Před kostelem
Socha
valacha C) …
Billův dům 2) C)
1750, přenesen z Rožnova
Fotství C)
Z Velkých Karlovic
Hostinec C)
…
Dům C)
…
Sýpka C)
…
Rumpálová studna C)
…
|
Historie
C)
Ze tří souborů – Dřevěné
městečko 1925, Mlýnská dolina , Valašská dědina 1957. Jedná se o druhé
nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě (po Polabském národopisném muzeu
v Přerově nad Labem). V roce 1925 jej založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Dřevěné městečko Dřevěné městečko
je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925. Byly do
něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých
Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v
období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945. Kolem kostelíka
sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí
a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily
o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Dnes je Valašský Slavín čestným
pohřebištěm. Mezi nejznámější
osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký
rekordman Emil Zátopek, olympijský vítěz ve skoku
na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem
Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi nebo evangelický kněz a autor Broučků Jan
Karafiát. Najdeme zde také náhrobky spisovatelů Metoděje Jahna, Čeňka Kramoliše a Marie Podešvové nebo malíře valašské krajiny
Jaroslava Frydrycha |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Valašské muzeum
v přírodě Mlýnská dolina Socha
sv.Jana Nepomuckého C) Na mostě před hamrem
Hamr C)
Z Ostravice
Pila C)
Z Velkých Karlovic
|
Mlýnská dolina Shromažďuje funkční
technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů
je poháněna vodou. Mlýnská dolina je nejmladší částí muzea, pro veřejnost
byla otevřena v roce 1982 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Valašské muzeum
v přírodě Valašská dědina Kostel toleranční C)
V horní části nad mlýnem, z Huslenek
Kaplička sv.Michala
C)
V horní části na louce
Kaplička C)
…
Zvonička C)
Z Vrbětic
Zvonička C)
…
Dřevěný kříž C)
…
Vahadlová studna C)
…
Škola C)
Z Velkých Karlovic
Větrný mlýn C)
Z Kladník
Větrný mlýnek C)
…
Kovárna C)
Z Lutoniny
Fojtství C)
Z Lidečka
Komora
C)
Z fojtství v Lidečku nebo
z Jasenné (?)
Blinkova chalupa C)
Z Horní Bečvy
Chalupa z Lužné C)
Z Lužné
Chalupa z Jesenného
C)
Z části Velkých Karlovic
Chalupa z Podťatého C)
Z části Velkých Karlovic
Chalupa z Miloňova
C)
Z části Velkých Karlovic
Chalupa Rákošového
C)
Z Karolinky
Chalupa C)
…
Chalupa C)
Z ¨Valašské Polanky
Komora a sušárna ovoce
C) Ze Seninky
3 domy C)
Z Nového Hrozenkova
Koliba na líhách C) Z Nedašova
Podstáj C) …
Mazáčův seník C) Z Nového Hrozenkova
|
Valašská dědina je nejrozsáhlejší
část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská
stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení
Valašska. Pro funkční typ větrného mlýnu však nebyla zvoleno vhodné místo, a
tak se síla větru nedá prakticky využít. Součástí je i chov původního
valašského plemene ovcí. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 27.3.2015 Předchozí editace: 7.6.2011 |
