|
Kód
CZ 17295 Varnsdorf (Warnsdorf, Warnoćicy) Kostel sv.Petra a Pavla Zdroj
2) Zdroj A)
Zdroj C) Původní zbořen
1766, 1829 vyhořel a zřítila se věž. Je nejstarším varnsdorfským kostelem,
byl postaven na místě původního kostelíka ze 13. století. Základní kámen
nového, tedy dnešního kostela, byl položen v roce 1766. Stavbu zdržovaly
spory v obci a tak byla dokončena až v letech 1774 -
1776, pozdně barokní výzdoba pak v roce 1777. Vnitřní zařízení je rokokové a
klasicistní. V roce 1904 byly instalovány nové varhany, které postavil
varhanář Eule z Budyšína. Roku 1908 byl vysvěcen a
zavěšen nový zvon, jako náhrada za zvon poškozený letni
bouři v roce 1907. Nad bočním vchodem je umístěna pamětní deska,
připomínající premiéru Beethovenovy Missy solemnis roku 1830.
Kostel sv.Karle Boromejského
Zdroj 2)
Zdroj C) Zdroj A) 1903-12, neogotický.
Základní kámen byl slavnostně posvěcen 23. května 1904 a hned druhý den se
začalo stavět. Stavební práce postupovaly velmi rychle, takže ještě v roce
1904 dospěla stavba do výše oken, o rok později byla již dokonce provizorně
pokryta střecha. Stavba dále pokračovala s několika přestávkami až do roku
1912, kdy byl 3. září kostel vysvěcen.
Starokatolický kostel Zdroj 2) Zdroj C) Kol.1870., neorománský. V Tyršově ul. je z roku 1875. Sama
starokatolická církev vznikla ve Varnsdorfu jako protest proti vyhlášení
neomylnosti papeže. Velký zvon je darem Raimunda Artla.
Alabastrová socha a reliéf Tří králů jsou dílem zdejšího umělce Vincence Pilze.
Kostel Církve Československé Zdroj
2) Zdroj A)
Zdroj C) 1904-5,
neogotický. V květnu 1904 byl položen základní kámen a v prosinci 1905 byl
kostel vysvěcen. Je postaven z glazovaných červených cihel, nyní není
využíván.
Fara …
Hřbitov Zdroj 2) Zrušený, několik náhrobníků na vnější
straně kostela Socha P.Marie
Immaculaty Zdroj 2)
U děk.kostela, 1771 Socha sv.Antonína
Paduánského Zdroj 2)
U čp.488, 2.pol.18.stol.
Socha sv.Jana
Nepomuckého Zdroj 2)
1803, u čp.736/IV, s andílky na
klasicistním podstavci
Socha Nejsv.Trojice
Zdroj C)
Na vysokém sloupu
Železný kříž Zdroj
2)
Na sloupu. Před čp.483, 1812 Památník obětem Zdroj A) 1914-18, zlikvidován po 1945
Pomník Rudé armádě Zdroj 2)
Zdroj A) V parku, J.Horejc
v parku na Národní ul.
Památník Rudoarmějcům Zdroj A) Válečný hrob,kde jsou pohřbeni dva rudoarmějci, kteří
zemřeli v r.1945 na následky zranění. E.A. Mamulja,
zemřel 12.5.1945 ve Varnsdorfu, Jermak Priljepko, zemřel r. 1945 ve Varnsdorfu
Památník padlých při pochodu smrti Zdroj A) Památník občanů, kteří padli při
pochodu smrti z německého koncentračního tábora Schwarzheide do Terezína. Oběti zahynuly rukou
stráží SS jen proto, že nebyli schopni dalšího pochodu.
Památník padlých Zdroj A) V 1.sv.válce,
na hřbitově
Památník padlých Zdroj A) Židovským obětem
Hrob vojenských zajatců Zdroj A) Válečný hrob sovětsko-polských
vojenských zajatců padlých ve 2. světové válce, který se nachází na městském
hřbitově.
Památník Zdroj A) Prap.Josefa
Munzara, člena SNB, Josef Munzar (prap. četn.),
narozen 20. 6. 1913, podlehl zranění 13. 2. 1947 ve Varnsdorfu
Památník Zdroj A) Stanislava
Nechvátala, Jednostranně opracovaná deska ze syenitu s textem, doplněná
černou leštěnou deskou s textem a podobiznou oběti. Stanislav Nechvátal
(štábní strážmistr), narozen 6. 5. 1911, podlehl zranění 4. 4. 1947 ve
Varnsdorfu
Pamětní deska Zdroj C) Petru Kienovi. V tomto domě se
1.1.1919 narodil malíř Petr Kien / umučený roku 1944 v Osvětimi / jemu a
všem dalším obětem Šoa / věnuje oktáva biskupského gymnásia / 10.5.2005
Švédská mohyla Zdroj C) Švédská mohyla připomíná padlé ze
srážky mezi švédskými vojsky generála Wrangela a
posádkou hradu Tolštejna vedenou plukovníkem Mattlohem, která se zde odehrála roku 1642. Císařský
oddíl byl s velkými ztrátami odražen, ustoupil zpátky na Tolštejn,
odkud byl později vypuzen generálem Torstenssonem.
Muzeum Zdroj 2) Č.p.415. Klasicistní budova
Městské divadlo Zdroj C)
Zdroj G) Městské divadlo Varnsdorf zahájilo svou
činnost přesídlením profesionálního hereckého souboru z Nového Boru do
Varnsdorfu v roce 1952. Zprvu hrálo v sále Rudého domu (dnešní budova před
přestavbou) pod názvem Severočeské divadlo v Liberci -
scéna Varnsdorf. V sezóně 1953/54 byl podán návrh na přebudování
Rudého domu ve stálé divadlo a soubor začal vystupovat na upravené scéně kina
Svět. 11. března 1955 došlo k požáru kina Svět a varnsdorfské divadlo
ztratilo zázemí stálé budovy. Rozšířilo proto zájezdovou oblast a zároveň
byly urychleny práce na přestavbě Rudého domu.
Kulturní centrum Zdroj A) …
Gymnásium
Zdroj C) …
Budova D) …
Kinokavárna F) …
Výletní restaurace Hrádek Zdroj C) Zdroj A) Burgsberg.
Tento objekt si vybudovali varnsdorfští členové místní sekce Horského spolku
pro nejsevernější Čechy. Cílem jejich snažení bylo vlastnit stejně okázalé
sídlo, jakým se mohly pochlubit např. horské spolky v Ústí nad Labem nebo v
Teplicích, či jaké ve stejné době plánovali postavit jejich kolegové v
Liberci a v Jablonci. Vstříc varnsdorfským turistům vyšel městský stavitel
Anton Möller, který zdarma vypracoval dvě varianty
architektonického návrhu. První připomínala spíše mohutný středověký hrad a její
přijetí nepřicházelo v úvahu už kvůli vysokým nákladům. Schválen byl druhý
návrh, který počítal s účelovou stavbou, zahrnující kromě společenských
prostorů též restauraci, ubytovací prostory a 29 metrů vysokou vyhlídkovou
věž. Stavba vyhlídkové restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 a značně
ji usnadnila zejména půjčka 50.000 korun od knížete Liechtensteina,
pokrývající téměř polovinu rozpočtových nákladů. Příkladem stavitele i
bohatého knížete se nechali ovlivnit i další občané a řemeslníci a nabídli
zdarma spolku své služby či alespoň pomáhali při vynášení stavebního
materiálu. Dílo, kterým po dobu jednoho roku žilo celé město, se podařilo
završit 15. května 1904. Ten den se poprvé pro veřejnost otevřely dveře
hrádecké vyhlídky (německy Burgsbergwarte) a od té
doby se v rozsáhlých reprezentačních prostorách odbývaly mnohé společenské
události, svatby nebo jen tak posezení s dobrým obědem pro obyvatele českého
Varnsdorfu i německého Siefhennersdorfu, přičemž
obojí to měli asi stejně daleko. Toto šťastné období přerušila válečná a
poválečná léta, zejména období po politickém rozdělení Evropy. V té době také
vznikly největší škody zejména nevhodnými stavebními úpravami (např.
odstranění vrchní části střechy vyhlídkové věže). V roce 1967 město Varnsdorf
celý objekt zrekonstruovalo za více než 2 miliony korun a Hrádek opět nabyl
na původním významu. Privatizace po roce 1989 přinesla mnohé oběti, jednou z
nich se stává již podruhé ve své historii také Hrádek. Jeho stav se stává
velmi neutěšeným.
Textilní továrna Zdroj C) …
Jatka …
Střelnice Zdroj A) …
Škola Zdroj A) …
Pošta Zdroj E) …
Dům č.p. 69 Zdroj C) Erbenova ul.
Dům č.p. 110 Zdroj C) P.Bezruče
ul. V ruinách
Dům č.p. 112 Zdroj C) Kamenická ul.
Dům č.p. 115 Zdroj C) Kamenická ul.
Dům č.p. 242 Zdroj C) …
Dům č.p. 252 Zdroj C) …
Dům č.p. 402 Zdroj C) Východní ul. Klasicistní patrová
budova
Dům č.p. 420 Zdroj C) Poštovní ul.
Dům č.p. 442 Zdroj C) Ul.Pod
strání
Dům č.p. 452 Zdroj C) Pod strání
Dům č.p. 488 Zdroj C) Národní ul.
[Dům č.p. 506] Zdroj H) Empírová patrová obdélná budova s
mansardovou střechou a kovovou vížkou se zábradlím byla členěna postranními
rizality. Hlavní průčelí mělo vtažené vnější středové schodiště. Za budovou
se nacházel dvůr obklopený ze tří stran hospodářskými objekty. Zbořeno 1977.
Dům č.p. 512 Zdroj C) …
Dům č.p. 545 Zdroj C) Mladoboleslavská ul.
Dům č.p. 548 Zdroj C) Mladoboleslavská
Dům č.p. 744 Zdroj C) Čelakovická
ul.
Dům č.p. 855 Zdroj C) Mladoboleslavská ul.
[Dům č.p. 914] Zdroj C) Žitavská ul.
Dům č.p. 989 Zdroj C) Bratislavská ul.
Dům č.p. 998 Zdroj C) Bratislavská ul.
Vila Zdroj C) …
Vila Zdroj C) …
|
Panství Politický okres
Varnsdorf 1961 Okres Děčín 2003 ORP a PO Varnsdorf
Historie
obce >>
Položen i s kostelem ve
2.pol.14.stol., množství domů kol.1800, patrové s podstávkami. Dějiny
města začínají ve 2. polovině 14. století založením zemědělských dvorů. V
roce 1830 se zde konalo první úplné liturgické provedení Beethovenovy
slavnostní mše Missa Solemnis.
Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicí
Rakouska-Uherska.[3] V tomtéž roce přijel do Varnsdorfu první vlak z Děčína a
díky železnici nastal rozvoj průmyslu, především strojírenství a výroby
textilu. Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku „malý
Manchester českého Nizozemí“.[zdroj?] V roce 1872
bylo ve městě založeno místní biskupství starokatolické církve.[zdroj?]
V roce 1947 zde proběhla stávka, která měla podstatný vliv na únorové
události roku 1948. Po druhé světové válce se Varnsdorfu říkalo „město mládí,
zahrad a komínů (továren)“
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice
čsl, 1927 2) E.Poche, Umělecké památky Čech A)
… B)… C)
cs.wikipedia.org (14.10.2014) D)
travelasist.vachta.cz (14.10.2014) E)
dobrounoc.cz (14.10.2014) F)
invest-uk.cz (14.10.2014) G) divadlo.varnsdorf.cz (14.10.2014) H)
pamatkovykatalog.cz (8.1.2020) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
56
– 53 – 0 49
– 46 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace
8.1.2020 Předchozí editace: 14.10.2014 |
