Kód CZ 3200

Drnovice

(Drinovice)

Kostel sv.Vavřince ^{2) C)}

Pozdně gotický, věž 16.stol., rozšířený koncem 17.stol. na místě původního kostela ve svahu nad zámkem, který zde stál, již od počátku 15. století. Tento původní kostel byl po požáru roku 1652 stržen. Poté zde občané nechali postavit nový kostel svatého Vavřince. Roku 1847 hrozilo zřícení kostelní věže, proto byla podepřena pilíři. V hrobce pod kostelem jsou uloženy ostatky barona Jana Viléma Mudyho.

Fara ^C)

Poprvé připomínána roku 1580 tehdy byla luteránská od roku 1630 tu je již katolický farář

Socha sv. Floriána ^C)

U kostela datovaná k roku 1755

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

U kostela z roku 1738.

Socha sv. Floriána ^C)

Na hasičské zbrojnici

Socha sv. Václava ^C)

Na hasičské zbrojnici

Železný kříž ^C)

U mokřadu

Dřevěný kříž ^C)

U silnice do Ježkovic

Boží muka ^C)

U silnice do Ježkovic

Boží muka ^C)

U silnice do Vyškova, pol.19.stol.

Erb rodu Braidů ^C)

Nad vstupem kostela

Erb rodu Mundy ^C)

Nad vstupem do hrobky

Hrobka rodu Mundy ^C)

Při kostele

Pamětní deska padlým 1914-18 ^C)

V interiéru kostela

Zámek ^{C) A) D)}

Nechal v letech 1866–1869 postavit baron Mundy. V letech 1899–1947 byl v prostorách zřízen chorobinec. Dnes je budova sídlem Obecního úřadu a restaurace. Fasády byly utilitárně zničeny.

Hasičská zbrojnice ^C)

Se sochami sv Floriána a sv.Václava

Mokřad Žumpy ^C)

Poblíž Drnovic přírodní památka

Památné lípy ^C)

Před kostelem

Zpět na okres

Panství Račice

1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov

1961 Okres Vyškov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^C)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy Oldřich kníže brněnský daroval obec benediktinskému klášteru v Třebíči. Roku 1131 patřily Drnovice kostelu sv. Václava v Olomouci.

Na počátku 13. století náležely Drnovice spolu s Račicemi mocnému rodu Hrabišiců. Kojata, syn Hrabišův, v roce 1227 ve své závěti odkázal obě vsi sestřenicím Eufemii a Svatoně. Díky Svatoni se Drnovice dostaly věnem do rukou rodu Švábeniců. V polovině 14. století tu byl markraběcí dvůr. Markrabí Jošt dal Drnovice roku 1379 Damiánovi Puklici z Cetkovic a roku 1390 mu tato práva odebral a přepsal týž dvůr Petrovi ze Šternberka. Tak se stala ves součástí panství račického. Roku 1419 držel Drnovice zástavou Jan Motyčka z Lilče (dnešní Luleč). Od roku 1346 byla obec Drnovice součástí račického panství s centrem okolo hradu (dnes zámku) Račice. Tehdy byla obec v držení pánů z Lipého. V roce 1350 držel hrad Račice Jindřich, syn Jindřicha z Lipé, který postoupil hrad náhradou synům Čeňka z Pirkštejna.[4][5]

Do rukou pánů ze Šternberka se panství dostalo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375 musel biskup Albrecht Aleš ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i vsí Račice i Drnovice Petrovi ze Šternberka. Markvart ze Šternberka v roce 1399 račické panství prodal Petrovi z Kravař a Plumlova, jehož purkrabím byl v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic. Po jeho smrti zdědil račické panství jeho syn Jindřich z Kravař a Plumlova, který padl v roce 1420 v bitvě pod Vyšehradem. Panství zdědil jeho bratranec Petr z Kravař a Strážnice, který stranil husitům, a proto roku 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného dobylo račický hrad.

Poté na čas drželi a patrně násilím uchvátili Drnovice a Račice i s hradem Petr z Konice a Vok V. z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství Petrův syn Jiří z Kravař a Strážnice. Po jeho smrti roku 1466 Ježkovice dostala jeho dcera Kunka z Kravař.[5] Jejím manželem byl Václav z Boskovic, který zemřel již roku 1482 a tak Kunka roku 1510 odkázala račické panství svému synovi Ladislavovi z Boskovic. Ten zemřel již o deset let později a panství zdědil jeho syn Kryštof z Boskovic. Ten pak své majetky rozprodával a račické panství přenechal Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze ho získal Janu Černohorskému. Během uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše Korvína.

Janův syn Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic prodal roku 1563 Drnovice i Račice Janu Jetřichovi z Boskovic. Poté panství získal jako dědictví Janův bratranec Albrecht Černohorský z Boskovic. Roku 1568 se díky Zuzaně Černohorské dostalo račické a drnovické zboží do rukou Haugviců z Boskovic. Dalším majitelem se stal Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, jemuž Račice i Drnovice přenechali bratři Haugvicové Hanuš a Jáchym.

Bernardův synovec Hanuš nechal panství zvelebit a provedl rozsáhlé úpravy zámku Račice. Hanuše na zámku připomíná pamětní deska s jeho životopisem. Hanuš se zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům a po prohrané bitvě na Bílé hoře byli vůdcové povstání zatčeni a krutě potrestáni. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu byl veškerý jeho majetek zkonfiskován a on sám zemřel ve vězení na Špilberku. V roce 1629 se v obci zdržovali evangelíci, kteří byli pro svou víru nuceni uprchnout z Čech. V roce 1631 byl majitelem Drnovic Šimon Kratzer. V roce 1670 se Drnovice dostaly do držení rodu Braidů. Tento neapolský rod vlastnil Račice i Drnovice po dlouhých 130 let (1670–1800). Jejich erb je stále patrný nad vchodem do drnovického kostela, kde je také rodinná hrobka Braidů

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2012
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

A) oudrnovice.cz

C) cs.wikipedia.org (14.10.2015)

D) drnka.org

Předchozí editace: 1.6.2011

Kód CZ 3200

Drnovice

(Drinovice)

Kostel sv.Vavřince 2) C)

Fara C)

Železný kříž C)

Dřevěný kříž C)

Boží muka C)

Boží muka C)

Erb rodu Braidů C)

Erb rodu Mundy C)

Hrobka rodu Mundy C)

Pamětní deska padlým 1914-18 C)

Zámek C) A) D)

Hasičská zbrojnice C)

Kostel sv.Vavřince ^{2) C)}

Fara ^C)

Železný kříž ^C)

Dřevěný kříž ^C)

Boží muka ^C)

Boží muka ^C)

Erb rodu Braidů ^C)

Erb rodu Mundy ^C)

Hrobka rodu Mundy ^C)

Pamětní deska padlým 1914-18 ^C)

Zámek ^{C) A) D)}

Hasičská zbrojnice ^C)