Kód CZ 3913
Hlubočany
(Hobitschau) Osada: Terešov Kaple sv.Floriána C) postavená v
roce 1935 pod vedením architekta Dr. Josefa Schuriuse z Hlubočan č. 6 na
místě původní rotundové kaple.
Železný kříž C) Před kaplí
Železný kříž C) U cesty na
Kučerov, 1884, obnoven 2000
Památník padlým C) Obětem
1914-18 a 1938-45
Dům č.p.11 C) Nemov.kulturní
památka |
Panství 1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1141. Již od středověku byla oblast kolem obce
kolonizačním centrem na Vyškovsku. Nachází se zde kaple svatého Floriána
stojící na místě původní rotundové kaple, dále se dochovalo několik domů, jež
představují hanáckou lidovou architekturu 19. století. Obec Hlubočany byla až
do druhé světové války součástí německého ostrůvku na okrese Vyškov. Po válce
byli Němci z Hlubočan vystěhováni a obec byla nově osídlena českými rodinami Název obce vznikl
podle hluboce zaříznutého údolí potoka.[5] První písemná zmínka pochází z
roku 1141, kdy olomoucký kostel držel v Hlubočanech dvě popluží. Obec
Hlubočany kolonizovali Němci již v průběhu první poloviny 13. století. Tehdy
obec patřila patrně pánům z Obřan. Po vymření rodu byla obec v majetku
Jindřicha z Lipého. Ten roku 1325 daroval Hlubočany klášteru Králové na
Starém Brně. Obec velmi utrpěla během třicetileté války, kdy ze 47 usedlostí
jich 13 zůstalo úplně pustých. V majetku kláštera Králové zůstaly Hlubočany
až do roku 1716, tedy po necelých 400 let. Následně představení kláštera
prodali velkostatek Bernartu Antonínovi Bravantskému z Chobřan. Roku 1722
nový majitel zemřel a velkostatek po něm zdědila vdova Johanka a pět jejích
dcer. V roce 1753 byla
obec v držení jedné z dcer B. A. Brevantského, Kateřiny svobodné paní d'Alba.
Ta již velmi zadlužený velkostatek prodala za 45 000 rýnských zlatých Václavu
hraběti Kořenskému z Terešova. Děti Václava Kořenského prodali Hlubočany i
Terešov za 52 600 zlatých rýnských Arnoštovi hraběti Blankensteinovi. Po jeho
smrti roku 1816 statek připadl jeho synovci Kristiánovi hraběti Blankenstein.
Příbuzný Josef hrabě Blankenstein prodal roku 1858 Hlubočany Arnoštoví Janovi
rytíři von Herring, po jehož smrti v roce 1871 dědili na polovinu Viktor a
Arnošt pánové Herring-Frankendorf. Viktor prodal roku 1876 díl Maxovi
Gomperzovi a díl Juliovi Gomperzovi. Celý velkostatek sloučil ve svých rukou
po roce 1909 Dr. Filip rytíř Gomperz. V 18. století byl v obci panský dvůr a
převládaly velké statky. V 19. století byly z velkostatku vytvořeny statky
zbytkové: Hlubočany (majitel J. Podivínský) a Terešov (majitel J. Hytych). Až do konce druhé
světové války měly Hlubočany i Terešov nadpoloviční německou většinu mezi
obyvatelstvem. Během německé okupace se musely české rodiny vystěhovat,
jelikož nacisté měli své kolonizační plány s osídlením Moravy a chtěli využít
jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Po válce
v roce 1946 byli původní obyvatelstvo německého původu odsunuto do Německa.
Do obce tak byli nastěhováni obyvatelé zničených domů z okolních obcí a
vesnic Drahanské vrchoviny. Od konce války byla obec Hlubočany již s čistě
českým obyvatelstvem. Od roku 1976 do roku 1990 byly Hlubočany přičleněny pod
obec Kučerov, v současnosti jsou samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (8.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ 16361
Terešov
(Tereschau)
Železný kříž C) …
|
Založena koncem 17. století |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
8.11.2015 |
